Dlouhodobá úspěšnost tahuprosté vaginální pásky při léčbě stresové inkontinence moči


Long-term efficacy of TVT procedure in the treatment of stress urinary incontinence

Objective of the study:
The objective of the study was to ascertain the long-term efficacy of TVT procedure in the treatment of stress urinary incontinence.

Design:
Prospective observational study.

Settings:
Department of Gynecology and Obstetrics, First Faculty of Medicine, Charles University and the General University Hospital, Prague, EuroMISE centre of the Academy of Science, Prague.

Material and methods:
111 women with urodynamically proven stress incontinence who had undergone a TVT operation were included in the study; patients suffering with the mixed type of incontinence were included as well while a major prolapse of anterior vaginal wall (POP-Q II and more) was applied as the exclusion criterion. An overall pre-operation examination was carried out, including urodynamic and ultrasound examination, while the patients also completed an i-QOL quality of life questionnaire. The success of the operation was assessed using objective and subjective parameters. Occurrence of post-operation complications was correlated to the pre-operation mobility of the urethra, the surgeon who carried out the procedure, the post-operation position and mobility of the tape.

Results:
Of the 111 patients, 105 appeared for the 3-month post-operation check. Another 10 failed to appear for the one year check, and yet another 10 dropped out from the subsequent monitoring. A failure of the procedure was subsequently described for 9 patients (8.1%), who had to undergo another procedure: for 7 patients a re-operation was carried out to treat recurrence of the stress urinary incontinence, and for 2 patients discision of the tape was carried out for the reason of problems with urine retention and repeated infections of urinary tract.

At the beginning of the post-operation monitoring 80% of patients were objectively stress continent. At the end of the monitoring, 74% of women were fully continent and 15% subjectively improved, with objectively proved SI. We have, however, observed a relatively higher increase in de novo urgency, where at the beginning of the monitoring, 10% of patients were thus affected, and at the end of the monitoring 22.5%. At the end of the monitoring the tape is 20% narrower and 2 mm closer to the urethra; otherwise its position unchanged. We have not proved that the pre-operation mobility of the urethra or choice of surgeon would affect the results of the operation. Neither have we proved any difference in the position and mobility of the tape in relation to the result of the operation.

Conclusions:
In our group of patients we have proved very good long-term efficacy of the TVT operation for treatment of stress urinary incontinence. We have, nevertheless, observed a rather high increase in de novo occurrence of urgency at the end of the monitoring period – 21%. The increase of de novo urgency might be explained by the change in the position of the tape, which is closer to the urethra at the end of the monitoring.

Key words:
stress urinary incontinence, complications, TVT, trans-perineal ultrasound.


Autoři: J. Mašata 1;  A. Martan 1;  K. Švabík 1;  M. Pavlikova 2;  P. Drahorádová 1
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF. UK, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc. 1;  EuroMISE centrum, Ústav informatiky Akademie věd České republiky, v. v. i., Praha, ředitelka prof. RNDr. J. Zvárová, DrSc. 2
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2009, 74, č. 2 s. 118-123
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Cílem studie bylo zjistit dlouhodobou efektivitu TVT operace při léčbě stresové inkontinence moči.

Typ studie:
Prospektivní observační studie.

Pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika, 1. LF UK a VFN Praha, EuroMISE, Akademie věd, Praha.

Materiál a metodika:
Do studie bylo zařazeno 111 žen s urodynamicky prokázanou stresovou inkontinencí, které podstoupily TVT operaci. Do studie byly zařazeny i ženy se smíšenou inkontinencí, vyřazovacím kritériem byl významný sestup přední poševní stěny (POP-Q II a více). Předoperačně byly pacientky komplexně vyšetřeny, včetně urodynamického a ultrazvukového vyšetření a vyplnily dotazník kvality života i-QOL Úspěšnost operace byla hodnocena na základě objektivních i subjektivních parametrů. Výskyt pooperačních komplikací byl dán do vztahu k předoperační mobilitě uretry, k operatérovi, k pooperačnímu uložení a mobilitě pásky.

Výsledky:
Ze 111 pacientek mělo 105 pacientek 3měsíční pooperační kontrolu. Dalších 10 pacientek se nedostavilo na roční kontrolu a z dalšího sledování opět vypadlo 10 pacientek. Selhání operační metody bylo následně popsáno u 9 (8,1 %) pacientek, které musely podstoupit další zákrok, u 7 byla provedena reoperace řešící rekurenci stresové inkontinence moči a u 2 pacientek byla provedena discize pásky pro obtíže spojené s retencí moči a opakovanými infekcemi močových cest.

Na začátku pooperačního sledování bylo 80 % pacientek objektivně stresově kontinentních. Na konci sledovaného období bylo 74 % žen plně kontinentních a 15 % subjektivně zlepšených s objektivně prokazatelnou SI. Zaznamenali jsme však relativně vyšší nárůst de novo urgence, kdy na začátku sledování bylo takto postiženo 10 % a na konci sledování 21 % žen.

Na konci sledování je páska o 20 % užší a o 2 mm blíže k uretře, jinak se její uložení nemění. Neprokázali jsme, že by předoperační mobilita uretry, nebo výběr operatéra ovlivňovaly výsledky operace. Neprokázali jsme také rozdíl v uložení a mobilitě pásky podle výsledku operace.

Závěr:
V našem souboru jsme prokázali velmi dobrou dlouhodobou úspěšnost TVT operace pro řešení stresové inkontinence moči. Zaznamenali jsme však relativně vyšší nárůst de novo urgence na konci sledování, 21 %. Nárůst de novo urgence by mohl být vysvětlen změnou v umístění pásky, která je na konci sledování blíže k uretře.

Klíčová slova:
stresová inkontinence moči, komplikace, TVT, transperineální ultrazvuk.

ÚVOD

Inkontinence moči významně snižuje kvalitu života. Prevalence stresové inkontinence moči (SIM) se u žen zvyšuje s věkem s maximem mezi 45-55 roky [27]. Vzhledem k prodlužujícímu se věku se neustále zvyšuje počet žen, které vyhledají lékaře s tímto problémem. Průměrný věk, kdy ženy podstupují první operaci pro stresovou inkontinenci moči se pohybuje kolem 50 let. Při rozhodování, jaký zvolit typ chirurgické léčby SIM, se snažíme pacientce nabídnout takový výkon, který je nejúspěšnější [10]. To je hlavním důvodem, proč potřebujeme znát výskyt možných komplikací a dlouhodobou úspěšnost operační léčby.

Operační metoda tahuprostá vaginální páska (TVT) byla vyvinuta v 90. letech Ulmstenem s Petrosem [30]. Opakovaně bylo prokázáno, že operace je minimálně invazivní [11, 12, 18,19, 20, 21, 31] a je stejně účinná jako kolpopexe podle Burche, která byla do té doby považována za zlatý standard v léčbě SIM, a má velmi dobré dlouhodobé výsledky.

Plošné zavedení TVT operace do praxe bylo v České republice ovlivněno hrazením operačního zákroku ze všeobecného pojištění.

V našem souboru prezentujeme první dlouhodobé výsledky po TVT operaci v České republice.

SOUBOR PACIENTEK A METODIKA

Do prospektivní observační kontrolované studie bylo zařazeno 111 pacientek s urodynamicky prokázanou stresovou inkontinencí podle ICS[1]. Pacientky byly před operací kompletně urogynekologicky vyšetřeny, včetně anamnézy, klinického, urodynamického a ultrazvukového vyšetření a vyplnily dotazník kvality života – i-QOL, po operaci ještě ICIQ- UI SF [2, 13, 25, 28].

Do studie byly zařazeny i pacientky se smíšenou formou inkontinence. Kritériem pro zařazení byla převaha stresové složky inkontinence. Pacientek s čistě stresovou inkontinencí bylo 85 (77 %) a se smíšenou formou 26 (23 %). Do studie nebyly zařazeny pacientky s významným sestupem přední poševní stěny (vyřazovací kritérium podle hodnocení Pelvic Organ prolapse Quantitative (POP-Q) – stadium II a více) [3].

Součástí komplexního předoperačního vyšetření je i ultrazvukové vyšetření. Ultrazvukové vyšetření bylo prováděno v supinní poloze, močový měchýř byl naplněn 300 ml fyzilogického roztoku. Všechna vyšetření byla provedena transperineálně, konvexní sondou 3,5/5 MHz na přístroji Acuson 128 XP 10. Hodnotili jsme uložení celé uretry v klidu a při maximálním Valsalvově manévru. Anatomická délka uretry je u každé ženy rozdílná (25-43 mm). Pro porovnání mobility celé uretry bylo proto provedeno měření ve čtyřech předem definovaných bodech: UVJ, 17 mm pod UVJ (hypotetický střed uretry – bod S) a 1 cm nad pod tímto bodem – horní a dolní třetina uretry (HT a DT).

Pro hodnocení uložení jednotlivých bodů v pravoúhlém systému souřadnic byly zvoleny polární souřadnice – úhel gama a vzdálenost p. Systém souřadnic byl definován následovně: osa x je shodná s osou symfýzy a nula je v dolním okraji symfýzy. Osa y je kolmá na osu x. V tomto systému souřadnic byl změřen rotační úhel gama (y) a přímka p. Přímka p je spojnice dolního okraje symfýzy se sledovaným bodem a úhel gama je úhel, který svírá přímka p s osou x.

Technika ultrazvukového vyšetření byla popsána v předchozích publikacích [14, 15, 16]. Před zařazením do studie ženy podepsaly informovaný souhlas s operací a souhlasily i s dlouhodobým sledováním a s anonymním použitím dat pro vědecké účely. Souhlas se studií dala lokální etická komise.

Ženy postoupily operaci v období od 9. 1. 2002 do 27. 5. 2004. Operační výkon byl proveden podle doporučeného postupu v lokální anestezii s analgosedací, na začátku operace byla všem ženám aplikována profylakticky jedna dávka antibiotika – 1,5 g Ampicilin+Sulbactam (Unasyn, Pfizer, Italy).

Pooperační kontroly byly plánovány 3 měsíce po operaci, rok, dva roky, tři a pět let po operaci. Medián sledování byl 5 let.V rámci pooperačních kontrol bylo provedeno klinické vyšetření, urodynamické (kromě kontroly 3 roky po operaci) a ultrazvukové vyšetření. Pacientky vyplnily dotazníky kvality života a vizuální analogové schéma [29], kde hodnotily od 0 do 100 %, na kolik procent splnila operace jejich očekávání – 100 % znamenalo nejlepší výsledek.

Při ultrazvukovém vyšetření byla navíc hodnoceno uložení a mobilita pásky (uložení horního a dolního okraje pásky v pravoúhlém systému souřadnic).

Podle výsledku operace jsme skupinu sledovaných žen rozdělili do následujících podskupin:

  • A. Pacientky objektivně kontinentní + subjektivně bez obtíží (zde byly zařazeny i pacientky s přetrvávající urgencí).
  • B. Pacientky objektivně kontinentní + de novo urgence.
  • C. Pacientky objektivně kontinentní + subjektivně udávají minimální SIM.
  • D. Pacientky objektivně kontinentní + subjektivně udávají minimální SIM + de novo urgence.
  • E. Pacientky objektivně stres test pozit + subjektivně bez obtíží.
  • F. Pacientky objektivně stres test pozit – subjektivně zhoršení.
  • G. Reoperace, selhání.

Vzhledem k nízkému výskytu pacientek v některých skupinách, jsme pro některé statistické účely museli provést sloučení skupin C–E, i A +CDE, F+G.

Celkové výsledky operace byly vztaženy k předoperační mobilitě uretry, k operatérovi, který prováděl zákrok. Z pooperačních parametrů byl hodnocen vliv uložení a mobility pásky na dlouhodobé výsledky operace.

Data byla sumarizována pomocí průměru, mediánu a směrodatné odchylky (SD). K statistickému vyhodnocení rozdílů byl podle charakteru dat použit párový t-test nebo Wilcoxonův test. K porovnání různých skupin žen (například podle mobility) byl použit F-test a Kruskalův-Wallisův test, pro porovnání kategoriálních dat Fisherův exaktní test nebo Pearsonův χ2-test. Hladina statistické významnosti byla stanovena na 0,05. Statistická analýza byla provedena ve statistickém prostředí R, verze 2.8.

VÝSLEDKY

Průměrný věk pacientek, které podstoupily operaci byl 56,9 roku (SD 10,9), průměrná parita 1,9 (SD 0,74), průměrný BMI 27,7 (SD 4,8). Předoperační mobilita uretry se nelišila od dříve prezentovaných dat [14, 15]. Na první pooperační kontrolu se dostavilo 105 žen a studii podle schématu dokončilo 85 žen. Z 20 žen, které se nedostavily bylo při posledním vyšetření 18 stresově kontinentních a 2 inkontinentní, ale subjektivně zlepšené (tab. 1a). Z dalšího sledování bylo vyřazeno i 9 pacientek, kde došlo k selhání operace s nutností reoperace (8,5 % z počáteční skupiny 105). U 7 se jednalo o recidivu stresové inkontinence, u dvou pacientek se jednalo o retenci moči a opakované uroinfekce (tab. 1b). Data od těchto žen nebyla dále prezentována. Celkem 76 žen má kontrolu po třech a více letech, z toho 71 žen má již 5letou kontrolu. Ostatních 5 žen bylo operováno v roce 2004 a v době zpracování byla provedena pouze 3letá kontrola.

Tab. 1. a, b. Výsledky dlouhodobého sledování
a, b. Výsledky dlouhodobého sledování

Ze souboru pacientek, které nedokončily sledování, dvě pacientky zemřely, další 3 pacientky odmítly další kontroly pro celkově špatný zdravotní stav, jedna pacientka podstoupila exenteraci malé pánve pro recidivu carcinomu cervixu, 7 pacientek se nepodařilo kontaktovat, další odmítly podstoupit další kontroly bez udání důvodu.

Při první kontrole v celém souboru pacientek bylo 80% žen stresově kontinentních, 11 % žen zlepšeno s přetrvávající mírnou stresovou inkontinencí, 6 % žen s obtížemi, které nebyly spokojeny, a u 3 % chybí záznam (tab. 2a). U 10 % žen se vyskytly příznaky de novo urgence. Na konci sledování je stresově kontinentních 74 % žen, 15 % udává subjektivní zlepšení, ale s objektivně prokazatelnou SI, 11 % žen postoupilo reoperaci (tab. 2b). U 21 % žen se vyskytla de novo urgence.

Při první pooperační kontrole ve skupině žen, kde nebyly uvedeny pacientky s následným selháním operace, bylo 79 % pacientek stresově kontinentních, 4 % pacientek byly subjektivně zlepšeny a spokojeny s výsledkem operace s objektivně prokazatelnou mírnou formou stresové inkontinence a u 10 % žen se vyskytla de novo urgence (tab. 2c). Ve stejném období byly výsledky ve skupině žen, které dokončily sledování, prakticky identické (tab. 2c.). Při poslední kontrole je v této skupině vysoký výskyt příznaků de novo urgence, tj. 21 %. Žen bez obtíží je 54 % (skupina zcela bez obtíží a s přetrvávající urgencí). U 16 % žen se projevuje různá intenzita stresové inkontinence (tab. 2c).

Tab. 2. Porovnání výsledků operace v jednotlivých fázích sledování
Porovnání výsledků operace v jednotlivých fázích sledování

Z ultrazvukového vyšetření vyplývá, že v pooperačním období se páska přibližuje směrem k uretře. Oproti 3měsíční kontrole, kdy je páska v průměru vzdálena 10 mm (SD 2,9 mm), je na konci sledování o 2 mm blíže k uretře, je v průměrné vzdálenosti 8,1 mm (SD 2,7mm). Rozdíl je statistiky významný, p<0,0001. Sklon pásky vzhledem k uretře se během sledovaného období nemění (obr. 1). V pooperačním období také dochází k zužování pásky o 20 %, 3 měsíce po operaci je páska v průměru 9 mm široká SD (1,8 mm), na konci sledování je široká 7,1 mm (SD 1,8 mm). Rozdíl je statistiky významný, p<0,0001.

Změny uložení uretry vyvolané operací a v průběhu sledování a změny v uložení a mobilitě pásky v průběhu sledování
Obr. 1. Změny uložení uretry vyvolané operací a v průběhu sledování a změny v uložení a mobilitě pásky v průběhu sledování

Předoperační mobilita neovlivňuje výsledek operace (tab. 3).

Tab. 3. Vztah předoperační mobility k výsledku operace
Vztah předoperační mobility k výsledku operace
χ2 test 0,5740 Rozdělení bylo provedeno na základě tatistického rozložení délky vektoru pohybu uretrovezikální junkce před operací (dělícím kritériem byl 1. a 3. quartil) na ženy s malou, střední a vysokou mobilitou uretry.

Nelze prokázat statisticky významné rozdíly v uložení a mobilitě pásky podle výsledku operace (tab. 4).

Tab. 4. Umístění pásky a výsledek operace (ACDE, B, FG)
Umístění pásky a výsledek operace (ACDE, B, FG)
V I. sloupci umístěny pacientky ze skupiny ACDE, ve druhém sloupci ze skupiny B, a ve třetím sloupci ze skupiny FG)

Většinu operací provedli první dva autoři studie (50+55). Statisticky nebylo prokázáno, že by výskyt pooperačních komplikací, výskyt urgence de novo, reoperace a rekurence stresové inkontinence závisel na volbě operatéra.

DISKUSE

V naší studii se dlouhodobých kontrol zúčastnilo 77 % žen. Do hodnocení byla zavzata poslední pooperační kontrola podle předem vypracovaného časového harmonogramu. Obdobně v jako jiných studiích jsme prokázali velmi vysokou úspěšnost TVT operace pro řešení stresové inkontinence moči [12, 17, 18–21, 24, 26, 31].

Oproti jiným studiím jsme zaznamenali vyšší nárůst de novo urgence na konci sledování 21 %. Při dlouhodobých studiích se udává její výskyt kolem 15 % [9]. Oproti těmto výsledkům byl výskyt de novo urgence na začátku sledování nižší, tj. 10 %. Nelze vyloučit, že na rozvoji de novo urgence se podílí kromě dalších faktorů retrakce pásky. Páska se v průběhu sledování zúžila o 20 % a přiblížila o dva milimetry k uretře. Retrakce pásky po TVT operaci zatím nebyla v žádné studii prokázána [7]. Páska jinak zůstává na místě, nemění se její sklon a uložení vzhledem k ose uretry. To, že páska zůstává ve stejné pozici, prokázal i Dietz ve své publikaci [7].

Nepodařilo se nám prokázat, že by se lišilo uložení a mobilita pásky podle výsledku operace. Výsledek se může vysvětlit tím, že páska je primárně aplikována tahuprostě – neovlivňuje klidové uložení uretry [14, 15]. Mobilita pásky u pacientek bez obtíží se liší podle předoperační mobility uretry [14, 15]. Při relativně nízkém počtu pacientek s komplikacemi a velkém rozptylu možné pooperační mobility pásky je logické, že nelze statisticky rozdíly popsat.

Výsledky operace nejsou ovlivněny výběrem operatéra. Při správném proškolení operatérů, lze kdekoliv dosáhnout velmi dobrých výsledků po TVT operaci.

Zavedení TVT do klinické praxe významně změnilo postupy při řešení stresové inkontinence moče. I když je operace minimálně invazivní, tak byly popsány závažné perioperační komplikace, jako poranění velkých cév, poranění střeva, které vedly k úmrtí pacienta [6, 11, 12, 17, 23]. Pro snížení možných perioperačních komplikací byl do praxe uveden transobturatorní přístup zavedení tahuprosté pásky [4, 5]. Metaanalýza randomizovaných studií prokázala stejnou efektivitu transobturatorního přístupu při nižším výskytu perioperačních komplikací [22, 23]. Podle mnohých autorů však klasická TVT je nadále zlatým standardem při operační léčbě stresové inkontinence moči [18].

ZÁVĚR

V našem souboru jsme prokázali velmi dobrou dlouhodobou úspěšnost TVT operace pro řešení stresové inkontinence moče. Zaznamenali jsme však relativně vyšší nárůst de novo urgence, kdy na začátku sledování bylo takto postiženo 10 % žen a na konci sledování 21 %. Nárůst de novo urgence by mohl být vysvětlen změnou v umístění pásky, která je na konci sledování blíže k uretře.

Neprokázali jsme, že by předoperační mobilita uretry, nebo výběr operatéra ovlivňovaly výsledky operace. Neprokázali jsme také rozdíl v uložení a mobilitě pásky podle výsledku operace.

Práce byla vypracována s podporou IGA MZ ČR, grant 8815-3/2006, GIGH-0651-00-3-223.

Doc. MUDr. J. Mašata, CSc.

Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK

Apolinářská 18

128 00 Praha 2


Zdroje

1. Abrams, P., Cardozo, L., Fall, M., et al. The standardisation of terminology of lower urinary tract function: report from the Standardisation Sub-committee of the International Continence Society. Am J Obstet Gynecol, 2002, 187, p. 116-126.

2. Avery, K., Donova, J., Abrams, P. Validation of a new questionaire for incontinence: the international consultation on incontinence questionnaire (ICI-Q). Neurourol Urodyn, 2001, 20, p.86.

3. Bump, RC., Brubaker, BK., Delancey, L. The standardisation of terminology of female pelvic organ prolapse and pelvic floor dysfunction. Am J Obstet Gynecol, 1996, 175, p. 10-17.

4. Delorme, E. Transobturator urethral suspension: mini-invasive procedure in the treatment of stress urinary incontinence in women. Prog Urol, 2001, 11, p. 1306-1313.

5. de Leval, J. Novel surgical technique for the treatment of female stress urinary incontinence: transobturator vaginal tape inside-out. Eur Urol, 2003, 44, p. 724-730.

6. Deng, YD., Rutman, M., Raz, S., et al. Presentation and management of major complication of midurethral sling: are complications under-reported? Neurourol Urodyn, 2007, 26, p. 46-52.

7. Dietz., HP., Mouritsen, L., Ellis, G., et al. Does the tension-free vaginal tape stay where you put it? Am J Obstet Gynecol, 2003, 188, p. 950-953.

8. Flock, F., Reich, A., Muche, R., et al. Hemorrhagic complications associated with tension-free vaginal tape procedure. Obstet Gynecol, 2004, 104, p. 989-994.

9. Holmgren, C., Nilsson, S., Lanner, L. Frequency of de novo urgency in 463 women who had undergone the tension-free vaginal tape (TVT) procedure for genuine stress urinary incontinence – a long-term follow up. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol, 2007, 132, p. 121-125.

10. Jarvis, GJ. Surgery for genuine stress incontinence. Br J Obstet Gynaecol, 1994, 101, p. 371-374.

11. Kuuva, N., Nilsson, CG. A national analysis of complications associated with the tension – free vaginal tape procedure. Acta Obstet Gynecol Scand, 2002, 81, p. 72-77.

12. Levin, I., Groutz, A., Pauzner, D., et al. Surgical complications and medium-term outcome results of tension-free vaginal tape: a prospective study of 313 consecutive patients. Neurourol Urodyn, 2004, 23, p. 7-9.

13. Lose, G., Grifiths, DJ., Hosker, G., et al. Standartisation of urethral pressure measurement: Report of the sub-committee of the International Continence Society. Neurourol Urodyn, 2002, 21, p. 258-260.

14. Mašata, J., Martan, A., Švabík, K., et al. Změny mobility uretry po TVT operaci. Čes Gynek, 2005, 70, s. 220-224.

15. Mašata, J., Martan, A., Švabík, K., et al. Ultrasound imaging of the lower urinary tract after successful tension-free vaginal tape (TVT) procedure.Ultrasound Obstet. Gynecol., 2006, 28, p. 221-228.

16. Martan, A., Mašata, J., Halaška, M. Ultrazvukové vyšetření dolního močového ústrojí u žen. Čes Gynek, 1997, 62, s. 350-352.

17. Mescia, M., Pifarotti, P., Gernasconi, F., et al. Tension-free vaginal tape: analysis of outcome and complications in 404 stres incontinent women. Int Urogynecol J, 2001, 12, p. 24-27.

18. Nilsson, CG., Palva, K., Rezapour, M., et al. Eleven years prospective follow-up of the tension-free vaginal tape procedure for treatment of stress urinary incontinence. Int. Urogynecol J, 2008, 19, p. 1043-1047.

19. Nilsson, CG., Kuuva, N., Falconer, C., et al. Long - term results of the tension-free vaginal tape (TVT) precedure for surgical treatment of female stress urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2001, 12, Suppl. 2, p. 5-8.

20. Nilsson, CG., Kuuva N. The tension-free vaginal tape procedure is successful in the majority of women with indication for surgical treatment of urinary stress incontinence. BJOG, 2001, 108, p. 414-419.

21. Nilsson,CG., Falconer, C., Rezapour, M. Seven years follow-up of the tension-free vaginal tape procedure for treatment of urinary incontinence. Obstet Gynecol, 2004, 104, p. 1259-1262.

22. Novara, G., Ficarra, V., Boscolo-Berto, R., et al. Tension-free midurethral slings in the treatment of female stress urinary incontinence: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials of effectiveness. Eur Urol, 2007, 52, p. 663-678.

23. Novara, G., Galfano, A., Boscolo-Berto, R., et al. Complications rates of tension-free midurethral slings in the treatment of female stress urinary incontinence: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials comparing tension-free midurethral tapes to other surgical procedures and different devices. Eur Urol, 2007 doi:10.1016/j.eururo.2007.10.073.

24. Olsson, I., Orion, U. A three-year postoperative evaluation of tension-free vaginal tape. Gynecol Obstet Invest, 1999, 48, p. 267-269.

25. Patrick, DL., Martin, ML., Bushnell, DM., et al. Quality of life of women with urinary incontinence: Further development of the incontinence quality of life instrument (I-QOL). Urology, 1999, 53, p. 71-76.

26. Rezapour, M., Ulmsten, U. Tension-free vaginal tape (TVT) in women with recurrent stress urinary incontinence – a long term follow-up. Int Urogynecol J, 2001, 12, Suppl. 2, p. 9-11.

27. Sandvik, H., Hunskaar, S., Seim, A., et al. Validation of e Severity index in female urinary incontinence and its implementation in an epidemiologic survey. J Epidemiol Community Health, 1993, 47, p. 497-499.

28. Schafer, W., Abrams, P., Liao, L., et al. Good Urodynamic Practis: Uroflowmetry, Filling Cystometry, and Pressure-Flow Studies. Neurolurol Urodyn, 2002, 21, p. 75-82.

29. Stach-Lempinen, B., Kujansuu, E., Laippala, P., et al. Visual analog scale, urinary incontinence severity score and 15D-psychometric testing of three different health-related quality-of-life instruments for urinary incontinent women. Scand J Urol Nephrol, 2001, 35, p. 476-483.

30. Ulmsten, U., Petros, P. Intravaginal slingplasty (IVS): an ambulatory surgical procedure for treatment of female urinary incontinence. Scand J Urol Nephrol, 1995, 29, p. 75-82.

31. Ulmsten, U., Johnson, P., Rezapour, M. A three –year follow up of tension-free vaginal tape for surgical treatment of female stress urinary incontinence. Br J Obstet Gynecol, 1999, 106, p. 345-350.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 2

2009 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se