NOVÉ KNIHY

S poselstvím medicíny v labyrintu světa

V Akademickém klubu ve Faustově domě na Karlově náměstí v Praze se ve čtvrtek 13. listopadu odehrál slavnostní křest vzpomínkové knihy profesora Jaroslava Blahoše S poselstvím medicíny v labyrintu světa.

Jak uvedl děkan 1. lékařské fakulty UK, profesor MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, knížka umožní čtenářům pohlédnout do duše významného lékaře, našeho předního odborníka –⁠ internisty, endokrinologa, osteologa, zároveň však je také pohledem na postavení české medicíny ve světě.

Před přeplněným sálem pak prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., děkan lékařské fakulty v Hradci Králové, upozornil na některé momenty života profesora Blahoše, „skvělého člověka a přítele, významné osobnosti české i světové medicíny“. Za pomoci bohaté obrazové dokumentace připomněl jeho dětství v rodných Horažďovicích, doby studií, práci ve Výzkumném ústavu endokrinologickém, dvouleté působení v nemocnici v Hararu v Etiopii a posléze ve Francii, medicínskou praxi ve Fakultní nemocnici Pod Petřínem a v Ústřední vojenské nemocnici. Další obrázky ilustrovaly cesty pana profesora do zemí celého světa, které uskutečnil již jako předseda České lékařské společnosti JEP a jako prezident Světové lékařské asociace.

Profesor Blahoš toto své působení komentoval: »Popsal jsem zkušenosti z této své jakési medicínsko-diplomatické činnosti v rámci ČLS JEP, WMA, WHO a dalších mezinárodních organizací. Tyto funkce byly spojeny s úkolem přispět ke zlepšení zdravotní péče v nejrůznějších končinách světa a jednat s výjimečnými lidmi, čerpat ze zkušeností a životních podmínek v zemích, v nichž jsem si někdy nebyl jist, že nehrozí nějaké nebezpečí, např. při jednáních o zdravotnické pomoci rukojmích v Asii.“

Předseda České lékařské společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., pak poděkoval všem, bez nichž bych knihu nebyl schopen napsat a vydat, i za technickou pomoc nakladatelství Galén, které knihu vydalo. Svůj život a pracovní činnost charakterizoval slovy:

„Osud mi dopřál, že můj labyrint světa měl i svůj ráj, to je prostředí, v němž jsem vyrůstal i pracoval, v němž jsem nacházel skvělé lidi, přátele, že jsem mohl 50 let žít se svojí profesní láskou medicínou. K ráji mého srdce přispěl nepochybně můj v podstatě optimistický pohled na život i pozitivní vztah k lidem i k přírodě, prostě k životu. Ovšemže ani tento ráj nebyl absolutní.

Bez jakékoli asertivity bych této knize přál, zabloudí li někdy v budoucnu do rukou náhodného čtenáře, aby mu připomněla, jak jsme žili, jaká byla medicína zde a ve světě, jaký byl náš labyrint světa, naše starosti i radosti i naděje, a také aby ho ujistila o našem přesvědčení, že život v této krásné zemi a na tomto jedinečném světě si zaslouží nejvyšší úcty i pokory.“