Tuberkulóza v České republice v roce 2007


Tuberculosis in Czech Republic in the year 2007

Background.
The number of notified tuberculosis cases in the Czech Republic decreased in the year 2007. 871 new tuberculosis cases and relapses were reported in the year 2007 (8.4/100 000 inhabitants).

Methods and Results.
744 cases were pulmonary tuberculosis (7.2/100 000) and from them 506 were definite pulmonary cases (4.9/100 000). In 2007 266 smear-positive cases of pulmonary tuberculosis were diagnosed. The decreasing trend in tuberculosis incidence reported since 1998 has continued. Only 14.7% of new cases of pulmonary tuberculosis were discovered by active case-finding.

Conclusions.
Next targets of tuberculosis control in the Czech Republic must be an active case-finding in high-risk groups and monitoring of latent tuberculosis infection.

Key words:
tuberculosis, epidemiology, treatment, resistance.


Autoři: J. Homolka 1;  F. Krejbich 1;  J. Holub 2
Působiště autorů: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, I. klinika tuberkulózy a respiračních nemocí VFN 1;  Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky 2
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2009; 148: 197-200
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východisko.
V roce 2007 bylo hlášeno do Registru tuberkulózy celkem 871 nových tuberkulóz (TB) všech forem a lokalizací.

Metody a výsledky.
Z nich bylo 744 tuberkulóz plic, definitivních případů tuberkulózy plic bylo 506 a mikroskopicky pozitivních plicních tuberkulóz jsme diagnostikovali 266 případů. Oproti roku 2006 poklesl počet všech notifikovaných případů tuberkulózy. U definitivních a mikroskopicky pozitivních tuberkulóz plic ale došlo k nevýznamnému nárůstu. Celkový počet případů TB všech forem a lokalizací potřetí v České republice poklesl pod 10/100 000 obyvatel. Byl tak potvrzen trend poklesu počtu notifikovaných případů TB začínající v roce 1998. Další opatření kontroly TB je nutné cílit na aktivní vyhledávání případů TB v rizikových skupinách, zvláště bezdomovců a ilegálních imigrantů.

Závěry.
Česká republika patří do skupiny evropských zemí s příznivou situací v TB a její účinnou kontrolou.

Klíčová slova:
tuberkulóza, epidemiologie, léčba, rezistence.

Úvod

Kontrola tuberkulózy (TB) v populaci vždy patřila mezi priority zdravotní péče o obyvatele v České republice. Změna politického, ekonomického i zdravotnického systému v letech po roce 1989 respektovala již vybudované zásady kontroly a dohledu nad TB, a proto se nedošlo ke zhoršení epidemiologické situace v TB (1). Od roku 2003 dochází dle údajů Světové zdravotnické organizace (SZO) k celosvětovému poklesu počtu hlášených nových TB onemocnění (2). V Evropě je situace v TB závažná především v zemích bývalého SSSR a Rumunska (2, 3). Právě u cizinců z těchto zemí a ze zemí východní Asie je u nás zjišťováno nejvíce TB onemocnění (4). Vzhledem ke stoupajícímu podílu TB u cizinců se zvyšuje potřeba intenzivní kontroly a dohledu nad TB v České republice. V naší práci analyzujeme údaje z Povinných hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz za rok 2007 poskytnuté Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS). Údaje uvádíme dle definic SZO (TB plic, TB mimoplicní).

Soubor nemocných a použité metody

Pro zpracování údajů o TB v roce 2007 byly použity výstupní sestavy z Registru TB nemocných (Registr TB), který je veden ÚZIS. Do registru jsou hlášena všechna nově zjištěná onemocnění TB ošetřujícími lékaři prostřednictvím Povinných hlášení TB a ostatních mykobakterióz. Statistické zhodnocení bylo provedeno χ2 testem, v případě malých počtů s Yatesovou korekcí, při hodnocení dlouhodobých trendů bylo použito metody nejmenších čtverců. Za statisticky významnou je považována hladina spolehlivosti 99% a vyšší (p ≤ 0,01).

Výsledky

Hodnocení situace v TB a jejího vývoje

V roce 2007 bylo celkem zjištěno 871 případů TB, z nich bylo 744 TB plic a 127 onemocnění TB bylo mimoplicních. Z TB plic byl u 506 prokázán kultivací původce onemocnění – tuberkulózní bacily (definitivní TB plic) včetně 266 mikroskopicky pozitivních, tj. silných zdrojů infekce. Podíl bakteriologicky ověřených TB plic dosáhl 68 %, což je nejméně za poslední čtyři roky.

V relativních počtech vztažených na 100 000 obyvatel klesl počet hlášených TB všech forem a lokalizací potřetí pod 10 na 8,4/100 000, z nich bylo 7,2/100 000 TB plic, 4,9/100 000 definitivních případů TB plic a z nich 2,6/100 000 mikroskopicky pozitivních – nejzávažnějších zdrojů infekce (tab. 1).

Tab. 1. Počet hlášených případů TB v České republice v letech 1998–2005
Počet hlášených případů TB v České republice v letech 1998–2005

V porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu u tuberkulózy celkem a u bakteriologicky ověřené TB plic. Naopak počet bakteriologicky neověřené TB plic a u mikroskopicky pozitivních TB plic byl zaznamenán mírný vzestup. Počet hlášených všech TB onemocnění poklesl o 3,8 % a nedosáhl statistické významnosti (p = 0,43), počet TB plic stoupl o 1,2 % a též nedosáhl statistické významnosti (p = 0,83). Definitivních TB onemocnění plic bylo v roce 2007 hlášeno o sedm případů méně než v roce 2006. Počet mikroskopicky pozitivních stoupl o 13 onemocnění, což představuje 5,1 %, avšak tento vzestup není statisticky významný (p = 0,59). Počet hlášených mimoplicních TB klesl o 25,3 % a v tomto případě bylo dosaženo statistické významnosti (p = 0,015). Podstatné je, že v případě trendů je statisticky významně (p ≤ 0,0001) klesající trend v posledních deseti letech u všech sledovaných kategorií, kromě TB mimoplicní (graf 1). Pokud však porovnáme poslední čtyři roky, dochází v případě mikroskopicky pozitivní TB ke stagnaci (p = 0,35).

Trendy počtů hlášených onemocnění TB (nová onemocnění a recidivy) v České republice v letech 1998–2007
Graf 1. Trendy počtů hlášených onemocnění TB (nová onemocnění a recidivy) v České republice v letech 1998–2007

Z celkového počtu 871 hlášených bylo 598 mužů (68,7 %) a 273 žen (31,3 %). Poměr mužů a žen se v porovnání s předchozími lety se významně nezměnil. V případě mikroskopicky pozitivních TB bylo vyšší zastoupení mužů (77,2 %) než žen (22,8 %). To je způsobeno tím, že 44 % nemocných mikroskopicky pozitivních mužů pochází ze skupin obyvatel s vyšším rizikem pro TB – alkoholiků, toxikomanů, bezdomovců a osaměle žijících, kteří nejsou v dosahu zdravotnických služeb a vyhledají lékaře až s pokročilou rozpadovou plicní TB. Z mikroskopicky pozitivních žen nemocných TB pochází z rizikových skupin jen 16 % nemocných.

Z celkového počtu 871 hlášených případů TB bylo dle anamnézy v minulosti pro TB léčeno celkem 81 osob (9,3 %), z toho 23 (2,6 %) v posledních třech letech (recidiva TB dle u nás dosud platné vyhlášky).

Věkové rozložení případů TB plic v roce 2007 je uvedeno v grafu 2. Pro posouzení změn věkového složení TB nemocných v delším časovém období je porovnáváme s rokem 2001. Podobně jako v předchozích letech byla TB plic zjišťována převážně u starých osob. Vzhledem k výrazně lepšící se situaci TB v posledních 40 letech, a tím i snížení rizika infekce, počet TB nemocných v nejvyšších věkových kategoriích klesá. Zatímco charakter křivky věkového složení u žen kromě snížení nemocnosti na TB v nejvyšších věkových kategoriích se v podstatě nemění, u mužů dochází k výraznému poklesu, kromě věkové kategorie 45–60 let. V této věkové skupině se na nemocnosti na TB ve 46 % podílejí nemocní z rizikových skupin bezdomovců, drogově závislých, osob v nápravných zařízení a cizinců. Počet nových onemocnění TB u osob mladších 20 let byl v roce 2007 nízký, jednalo se jen o ojedinělá onemocnění (celkem 14). Z nich bylo pět mikroskopicky pozitivních a z nich tři byli cizinci. Nejmladší mikroskopicky pozitivní byli dva osmnáctiletí jedinci.

Nově hlášená onemocnění TB plic (nová onemocnění a recidivy) v České republice v letech 2001 a 2007 podle pohlaví a věku
Graf 2. Nově hlášená onemocnění TB plic (nová onemocnění a recidivy) v České republice v letech 2001 a 2007 podle pohlaví a věku

Rozdělení počtu hlášených TB podle regionů České republiky je uveden v tabulce 2. Je patrné nehomogenní rozložení nemocných na území České republiky. Vyšší počet nemocných TB byl hlášen z Prahy, z jižní Moravy a z Moravskoslezského kraje. Je otázkou, proč došlo v roce 2007 k poměrně výraznému poklesu incidence TB v Karlovarském regionu.

Tab. 2. Hlášené případy TB v České republice dle krajů v letech 2004–2007
Hlášené případy TB v České republice dle krajů v letech 2004–2007
* na 100 000 obyvatel

V Praze hráli důležitou roli v nemocnosti na TB cizinci, kteří se v tomto kraji na nemocnosti podíleli 22,3 % (33 TB onemocnění). Sedm z nich bylo z Vietnamu a šest z Ukrajiny.

Z celkového počtu 871 TB případů bylo 153 osob narozených mimo Českou republiku (18 % cizinců). Počet cizinců s tuberkulózou v České republice v posledních letech narůstá. Jako země narození bylo u cizinců uvedeno v 31 případech Slovensko, v 28 případech Vietnam, ve 27 případech Ukrajina a ve 22 případech Mongolsko. Z nich bylo 115 (75 %) mužů a 38 (25 %) žen. Cizinci se u nás významně podílejí na TB mužů v produktivním věku 20–60 let. Odpovídá to předpokladu, že právě tyto osoby jsou ekonomičtí imigranti, hledající u nás pracovní uplatnění.

V roce 2007 zemřelo celkem 108 osob hlášených jako případ TB a u 50 z nich je uvedena jako příčina úmrtí TB, 58 osob zemřelo na jiné onemocnění. Mortalita na TB byla 0,5/100 000 obyvatel. V 69 % úmrtí osob hlášených jako případ TB bylo starších 60 let. Tito jedinci většinou měli závažné přidružené choroby a pocházeli z rizikových skupin. Nemladším zemřelým byl 30letý Vietnamec, žadatel o azyl, HIV pozitivní s již rozvinutým onemocněním AIDS.

Z 871 TB nemocných bylo sedm HIV pozitivních, což představuje proti předchozím roků nárůst na hranici statistické významnosti (p = 0,08). V roce 2006 byl HIV pozitivní pouze jeden nemocný s TB. Miliární TB mělo v roce 18 nemocných a bazilární meningitidu pouze jeden nemocný.

Výtěžnost různých způsobů zjišťování TB odpovídala i v roce 2007 zkušenostem z minulých let (tab. 3). Samo vyhledalo lékaře pro potíže (pasivní způsob vyhledávání) 71,3 % nemocných s TB dýchacího ústrojí, 16,1 % případů TB dýchacího ústrojí bylo zjištěno aktivním vyhledáváním (vyšetřování kontaktů a rizikových skupin). U 41 nemocných byla TB zjištěna až při pitvě, většinou však jako vedlejší nález při jiném základním onemocnění, na které dotyční zemřeli. Tyto výsledky odpovídají doporučením SZO – cílit aktivní vyhledávání TB na skupiny obyvatel s vysokým rizikem onemocnět TB. V Praze byly vyšetřením rizikových skupin v roce 2007 zjištěny pouze čtyři TB onemocnění dýchacího ústrojí, v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji bylo kontrolou rizikových skupin zjištěno 23 TB onemocnění dýchacího ústrojí (téměř 20 % TB onemocnění dýchacího ústrojí).

Tab. 3. Způsob zjištění nových dříve neléčených případů TB dýchacího ústroj
Způsob zjištění nových dříve neléčených případů TB dýchacího ústroj

Diskuze

Zpráva o vývoji epidemiologické situace TB obsahuje hodnocení počtu hlášených TB onemocnění a trendů jeho vývoje. Aby bylo možno porovnat epidemiologickou situaci a kontrolní opatření proti TB byly použity definice doporučované Světovou zdravotnickou organizací. TB je nejen medicínský, ale i veřejně zdravotní problém. Nová ekonomicko-politická situace vytváří podmínky k ekonomické migraci obyvatelstva, a to jak mezi zeměmi Evropské unie, tak i mimo ni. V roce 2007 byl oproti roku 2006 zaznamenán pokles počtu notifikovaných případů TB a již potřetí klesl pod 10/100 000 obyvatel. Vzhledem k malým počtům nebyla prokázána statistická významnost poklesu, ale dlouhodobý pokles jejich trendu od roku 1998 je jednoznačný a významný a znamená postupné snižování zdrojů TB v populaci. Relativní počet definitivních nových případů TB byl opět významně nižší než 10/100 000 obyvatel za rok, což je obecně považováno za známku příznivé situace TB v dané lokalitě. V případě nejzávažnějších zdrojů infekce – mikroskopicky pozitivních TB však došlo k nevýznamnému vzestupu a v posledních čtyřech letech jejich počty stagnují.

Častěji onemocněli muži i ženy starší 65 let, většinou infikovaní před mnoha lety. Tato věková struktura je charakteristická pro země s příznivou situací TB a jejím příznivým vývojem. Vzhledem ke snižujícímu se riziku infekce klesá i TB nemocnost v nejvyšších věkových kategoriích. U mužů mezi 45–60 lety tvoří u TB plic významný podíl osoby pocházející z rizikových skupin bezdomovců, drogově závislých a zvláště osob narozených v cizině. Do těchto skupin by měla být cílena opatření dohledu a kontroly TB, a to nejen vyhledávání, ale i ochrana osob, které s nimi přicházejí do kontaktu, a objektivní kvantifikace ročního rizika infekce (5, 6).

Při vyhledávání nových TB onemocnění v posledních letech převažují pasivní metody u nemocných s obtížemi. Je tak zjištěno 70 % onemocnění TB. Zbytek je zjišťován aktivním vyhledáváním – při cíleném vyšetřování rizikových skupin a osob v kontaktu s TB nemocným. Vyhledávání TB případů pro obtíže je v současné době ekonomicky nejvýhodnější metodou pro zjišťování neznámých případů TB v obecné populaci (5). Otázkou zůstává, zda aktivní vyhledávání v rizikových skupinách je dostatečně účinné. Zvláště chybění programu aktivního vyhledávání TB u bezdomovců a ilegálních imigrantů vytváří pro budoucnost velké riziko.

V roce 2007 došlo k dalšímu zlepšení epidemiologické situace TB v České republice. Tento trend byl nastolen v roce 1998, kdy byla stagnace nahrazena klesajícím trendem. Tento pokles lze dát do souvislosti se zlepšující se léčbou a její soustavnou analýzou od roku 1998. Účinná AT léčba je nejúčinnější metodou metodu kontroly tuberkulózy schopnou přerušit řetězec přenosu tuberkulózních bacilů (5, 6).

Příznivý vývoj situace TB pozorovaný v České republice od roku 1998 potvrdil, že údaje o počtu notifikovaných TB onemocnění zobrazují se vší pravděpodobností skutečnou situaci TB a možnost chyb při notifikaci je malá. Porovnání sledovaných údajů s obdobnými ukazateli z předchozích let dokazuje, že nedošlo ke zřejmému výpadku při notifikaci TB.

Závěr

V roce 2007 bylo dosaženo poklesu všech notifikovaných případů TB, tak i TB plic. Třetí rok po sobě bylo v České republice hlášeno méně než 10/100 000 obyvatel. V případě mikroskopicky pozitivních TB nemocných došlo k nevýznamnému vzestupu počtu případů. Bylo potvrzeno, že data hlášená do registru jsou validní a odpovídající míře úplnosti. V České republice se stále ve větším procentu podílejí na nemocnosti na TB cizinci, zvláště je tento trend patrný u mužů v produktivním věku. Je otázkou, jak účinný je u nás dohled a kontroly TB v rizikových skupinách bezdomovců a ilegálních imigrantů.

Zkratky

AT – antituberkolotika

SZO – Světová zdravotnická organizace

TB – tuberkulóza

ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Jiří Homolka, DrSc.

I. klinika TRN 1. LF UK a VFN

Kateřinská 19, 120 00 Praha 2

e-mail: jhomolka@cesnet.cz


Zdroje

1. Trnka L, Madaras AT, Krejbich F, Zatloukal P. Tuberculosis control and surveillance in changing health reform in the Czech Republic. Med Arh 1999; 53 (Suppl 1): 11–12.

2. WHO: WHO REPORT 2008, Global Tuberculosis Control surveilance, planing, financing, Avenue Appia, 1211 Geneva, 2, 1–2.

3. Homolka J, Krejbich F. Tuberkulóza u cizinců v České republice v letech 2003–2006. Čas Lék čes 2008; 147: 155–158.

4. WHO Regional Office for Europe: Strategy to control tuberculosis in the WHO European Region. Copenhagen 2000; 1–54.

5. Veen J, Raviglione MC, Rieder HL. Standardised treatment outcome monitoring in Europe. Recomendation of WHO and IUATLD Working Group. Third European Workshop on Tuberculosis Control in Low Prevalence Countries, Noordwijk, Netherlands, 15–20 June 1997. Eur Respir J 1998; 12: 1–54.

6. Homolka J, Krejbich F, Mazánková V. Tuberkulóza v České republice v roce 2003. Čas Lék čes 2004; 143: 594–597.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jak lze diagnostikovat mnohočetný myelom v praxi praktického lékaře?
nový kurz
Autoři: MUDr. Jan Straub

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

Nová funkce oznámení

všimli jsme si, že se zajímáte o obsah na našem webu. Využijte nové funkce zapnutí webových notifikací a nechte se informovat o nejnovějším obsahu.

Zjistit více