U farmakorezistentní epilepsie hrozí náhlé neočekávané úmrtí. Jaké jsou hlavní rizikové faktory?

U dobře kontrolované epilepsie jen vzácně dochází k náhlé neočekávané smrti pacienta s epilepsií (SUDEP), častější je však u epilepsie rezistentní na léčbu. Nejdůležitějšími rizikovými faktory SUDEP se podle dr. Manuela Toleda z nemocnice Vall d’Hebron v Barceloně zdají být přítomnost generalizovaných tonicko-klonických záchvatů nebo častý výskyt záchvatů. Ve svém sdělení stručně shrnul poznatky ze studie, která se zabývala vymezením hlavních rizikových faktorů SUDEP.

Zvýšené riziko SUDEP –⁠ během posledních 30 let žádná změna

Standardizovaná míra mortality dospělých s epilepsií je 2,5−3,6× vyšší než u běžné populace; u farmakorezistentní epilepsie je však riziko náhlé smrti 6× vyšší než u pacientů s kontrolovanou epilepsií a spojené s vyšším rizikem sebevraždy, kardiovaskulárními obtížemi nebo psychickými poruchami, které mohou zahrnovat depresi či úzkost. Během posledních 30 let více populačních a kohortových studií identifikovalo klinické faktory související se zvýšeným rizikem SUDEP. Identifikací a vymezením hlavních rizikových faktorů SUDEP na podkladě velkých kohortových a populačních studií se zabývala studie publikovaná již před 7 lety.

Vedoucí desítka

Autoři procházeli databázi PubMed, kde hledali kohortové studie podle klíčových slov sudden, death a epilepsy za období 1987–2017. U rizikových faktorů SUDEP byly sledovány poměry šancí (OR) a relativní rizika (RR).

Mezi 10 vedoucích rizikových faktorů (od nejvyšších po nejnižší upravené hodnoty OR/RR) podle jejich zjištění patřily:

• ≥ 3 generalizované tonicko-klonické záchvaty (GTCS) ročně
• ≥ 13 záchvatů za poslední rok
• neužívání žádného protizáchvatového léčiva (ASM)
• 3 ASMs
• ≥ 3 GTCS za poslední rok
• 11–20 záchvatů GTCS v posledních 3 měsících
• věk nástupu 0–15 let
• IQ < 70
• 3–5 změn antiepileptik v posledním roce
• ≥ 3 ASMs při poslední kontrole

Nejen mortalita

Zátěž působená farmakorezistentní epilepsií ovšem přesahuje úmrtnost, zahrnuje také vyšší míru nezaměstnanosti (až 50 % v Evropě) než v celkové populaci lidí s epilepsií (kde činí 20 %). Psychiatrické komorbidity představují prediktor špatné kvality života a zvýšeného rizika sebevraždy a mohou být způsobeny mimo jiné poruchami spánku. Cílem výrazu „čas u epilepsie znamená život“ (time is a life in epilepsy) tak je zvýšit v komunitě pacientů s epilepsií i mezi zdravotníky povědomí o zásadním významu účinného managementu a kontroly epilepsie.

Kontrola záchvatů, zlepšení kognitivní výkonnosti a management psychiatrických komorbidit jsou zásadní pro snižování disability a úmrtnosti u pacientů s epilepsií a aktivními záchvaty. Zpoždění při dosahování účinné kontroly záchvatů má dopad na kvalitu života těchto pacientů a zvyšuje riziko SUDEP.

(esr)

Zdroje:
1. Toledo M. The impact of time lost to achieving meaningful seizure control in adult patients with epilepsy. 35^th International Epilepsy Congress, Dublin, 2023 Sep 4.
2. DeGiorgio C. M. et al. Ranking the leading risk factors for sudden unexpected death in epilepsy. Front Neurol 2017; 8 : 473, doi: 10.3389/fneur.2017.00473. 
3. The impact of time lost to achieving meaningful seizure control. Congress report. Angelini Pharma satellite symposium at ILAE 2023, Dublin, 2023 Sep 4. Dostupné na: www.librarycontent.net/documenti/624_f672dad87b2586b8d89fa25471d8c72b.pdf