VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (8122 výsledků)
holmerová podpor
Novinky Bezpečnost a účinnost podtlakové terapie u akutních infikovaných ran
Podtlaková terapie (Negative Pressure Wound Therapy, NPWT) je po celém světě rozšířeným způsobem péče o rány. Spočívá ve vytvoření lokálního podtlaku v ráně a mezi její největší přednosti patří vlhké hojení rány v uzavřeném prostředí, postupné zmenšování objemu rány vtahováním okrajů, průběžný odvod exsudátu a tkáňového moku a podpora granulace.
Články časopisu Jodový stav těhotných před porodem
Věnováno významnému životnímu jubileu prof. MUDr. Lidky Lisé, DrSc.
Články časopisu Jaké dávky inhibitorů tyrozinkináz jsou v léčbě pacientů s chronickou myeloidní leukemií optimální?
Zavedení inhibitorů tyrozinkináz (TKI) do léčby pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) zásadním způsobem zlepšilo jejich prognózu a prodloužilo přežití téměř na úroveň celkové populace. Expozice dlouhodobě až celoživotně podávané léčbě je však zatížena rizikem nežádoucích účinků, snížením kvality života, vysokými finančními náklady i psychickým stigmatem trvalé připomínky existence nádorového onemocnění. Úplné vysazení dlouhodobé terapie a dosažení tzv. remise bez nutnosti podávání léčby (treatment-free remission – TFR) se stalo novým cílem léčby pacientů s CML, který je však reálně dosažitelný jen u malé části z nich. Stále větší pozornost je tak věnována optimalizaci dlouhodobé léčby zejména ve smyslu redukce dávek TKI či jejich přerušovaného podávání s cílem zlepšit toleranci léčby a přitom udržet dostatečnou účinnost. Původně doporučené standardní dávky TKI, jaké vyplynuly z farmakokinetických a farmakodynamických studií, si vyžádaly v několika případech modifikaci již v průběhu následného klinického zkoušení, zejména na vrub přibývajících dat o snášenlivosti léčby. Snahy o další snižování dávek či úpravu dávkovacích schémat nacházejí podporu v příznivých datech již publikovaných analýz či jsou předmětem řady probíhajících klinických studií vč. těch, které mají jako konečný cíl dosažení TFR. Výzva ke zvážení redukce dávky TKI je začleněna i v nových doporučeních Evropské leukemické sítě pro léčbu CML. Předkládaný článek nabízí ucelený přehled dosavadních pokusů o optimalizaci dávek TKI a jejich výsledků v širším kontextu vývoje na poli standardního dávkování a přibývajících poznatků v oblasti farmakokinetiky.
Novinky Při léčbě růstovým hormonem je důležitý styl komunikace – v pubertě to platí dvojnásob
Léčba růstovým hormonem klade na pacienty i zdravotníky, kteří se na ní podílejí, značné nároky nejen kvůli délce, ale také z psychologického hlediska. Lékaři i sestry by se měli zajímat o to, jak rodina léčbu zvládá, a měli by umět poskytovat dostatečnou podporu i edukaci odpovídající potřebám pacientů. Právě vhodná forma edukace a komunikace může zabránit problémům s dodržováním léčebného režimu.
Novinky Léčba diabetiků v ordinaci praktického lékaře: 7 aktuálních otázek a odpovědí
Neustále probíhající vývoj na poli léčby diabetu vyžaduje od lékaře schopnost sledovat dění a vstřebávat řadu novinek. Co čeští praktici a diabetologové aktuálně řeší (nejen) v souvislosti s uvolněním preskripčního omezení pro gliptiny? Přinášíme odpovědi, které zazněly na semináři „Praktická diabetologie“, jenž se uskutečnil 12. 10. 2020 za podpory společnosti Boehringer Ingelheim.
Novinky Při léčbě růstovým hormonem je důležitý styl komunikace – v pubertě to platí dvojnásob
Léčba růstovým hormonem klade na pacienty i zdravotníky, kteří se na ní podílejí, značné nároky nejen kvůli délce, ale také z psychologického hlediska. Lékaři i sestry by se měli zajímat o to, jak rodina léčbu zvládá, a měli by umět poskytovat dostatečnou podporu i edukaci odpovídající potřebám pacientů. Právě vhodná forma edukace a komunikace může zabránit problémům s dodržováním léčebného režimu.
Články časopisu Porovnání výsledků vyšetření zrakových evokovaných potenciálů u pacientů s roztroušenou sklerózou a neuroboreliózou
Tato práce vznikla s podporou IGA MZ – grant NR 8421-4 a výzkumného záměru MŠMT ČR – VZ 0021620816.
Poděkování: Výsledky prezentované v této práci vznikly v Elektrofyziologické laboratoři Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové díky technickému zabezpečení, na kterém se podíleli Ing. František Vít a Ladislava Kolková.