VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?
Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.
Novinky Realita testování mutací KRAS v souvislosti s nasazením panitumumabu u metastatického kolorektálního karcinomu
Evropská indikační kritéria při nasazení panitumumabu u metastatického kolorektálního karcinomu zahrnují testování přítomnosti mutace KRAS v exonu 2, která predikuje rezistenci vůči terapii inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor. Studie evropských vědců se proto soustředila na správnost předepisování panitumumabu pomocí analýzy dotazníkového šetření mezi lékaři a průzkumu zdravotnické dokumentace.
Novinky První vakcína proti klíšťové encefalitidě: vakcína FSME-IMMUN
První vakcína proti klíšťové encefalitidě, FSME-IMMUN Inject, byla uvedena na trh v 70. letech minulého století a od té doby byla dále optimalizována ve smyslu své bezpečnosti i imunogenicity. Současná podoba vakcíny je pod názvem FSME-IMMUN k dispozici od roku 2001.
Novinky Nedostatek hořčíku v lidském organismu
Hypomagnezémie je překvapivě častým laboratorním nálezem. Bývá zjišťována u 7–52 % hospitalizovaných pacientů. Ještě častější je deficit hořčíku v organismu, který jeho sérová hladina přímo neodráží.
Novinky Bilastin v léčbě alergické rinitidy
Bilastin, antihistaminikum indikované k léčbě sezónní i celoroční alergické rinitidy u dospělých a dětí starších 12 let, patří do skupiny nových antihistaminik 2. generace. Jeho silný a selektivní antihistaminový účinek bez kardiotoxicity spolu s nízkou penetrací do centrální nervové soustavy ho řadí k léčivým přípravkům, které splňují moderní kritéria pro léčbu alergické rinitidy.
Novinky První vakcína proti klíšťové encefalitidě: vakcína FSME-IMMUN
První vakcína proti klíšťové encefalitidě, FSME-IMMUN Inject, byla uvedena na trh v 70. letech minulého století a od té doby byla dále optimalizována ve smyslu své bezpečnosti i imunogenicity. Současná podoba vakcíny je pod názvem FSME-IMMUN k dispozici od roku 2001.