VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Co ukázaly výsledky plošného testování dětí na začátku školního roku 2021/22?
Na začátku letošního školního roku proběhlo několik kol plošného testování mezi žáky základních a středních škol. Byly však získané výsledky validní, odpovídající realitě a smysluplné? Kolik dětí mělo falešně pozitivní výsledek a zbytečnou karanténu? Jaká je skutečná prevalence nákazy mezi školáky – a lze to opravdu spolehlivě zjistit? Jak vůbec správně zjišťovat epidemiologická data a proč místo plošných testů neprobíhá epidemiologický dohled (surveillance)? Na tyto i další otázky zkusíme odpovědět v následujícím článku.
Novinky Neuroprotektivita sartanů a jejich potenciál v léčbě Alzheimerovy nemoci
Situace, kdy výzkum odhalí zcela nový léčebný účinek, a tím novou indikaci pro již zavedenou molekulu, není v medicíně vzácností. Jedním z příkladů se brzy mohou stát i kandesartan či telmisartan, které na myších modelech Alzheimerovy choroby prokázaly významné neuroprotektivní účinky a nyní jsou předmětem klinických studií.
Novinky Aktuální doporučení MASCC a ESMO pro prevenci nevolnosti a zvracení vyvolaných protinádorovou léčbou
Zvracení a nevolnost související s onkologickou léčbou (CINV – chemotherapy-induced nausea and vomiting) zůstávají i přes značný pokrok v oblasti léčby nádorových onemocnění častými nežádoucími účinky terapie. Evropská společnost klinické onkologie (ESMO) a Mezinárodní asociace podpůrné onkologické péče (MASCC) aktualizovaly svá doporučení týkající se antiemetické léčby a prezentovaly je v časopisu Annals of Oncology.
Novinky Čtyři biosimilární „brouci v hlavě“
Evropská léková agentura (EMA) schválila do ledna 2022 již 86 biosimilárních přípravků a uplatnění v onkologii jich nachází celkem 39. Nejčastěji jde o biosimilární rituximab, bevacizumab, trastuzumab a (peg)filgrastim. Z literatury i výstupů na kongresech je nicméně zřejmé, že v odborné komunitě přetrvává určitá míra nejistoty ohledně používání biosimilars. Nižší náklady na léčbu jsou jistě důležitým přínosem, ale co klinické přínosy a rizika?
Novinky RS v době digitální: Lékař jako záchranný kruh v moři informací
Jak pacientovi nabídnout v záplavě informací pomocnou ruku a proč je komunikace snad ještě důležitější než dříve? A jaké by měly být standardy ve vztahu lékař – pacient s roztroušenou sklerózou? Tímto netradičním tématem se zabývala publikace v časopisu Neurosciences.
Novinky Očima maminky pacienta: Ze syna nedělám oběť a vedu ho k samostatnosti
Jedenáctiletý Ondra má na seznamu diagnóz více položek, než kolik by dala dohromady některá rodina jako celek – primární poruchu imunity (imunodeficit), refluxní chorobu jícnu, vrozený snížený počet buněk zásobujících nervovými vlákny tlusté střevo, chronický zánět průdušek a nosních dutin. Po dokončení všech genetických testů možná přibudou další diagnózy. Maminka jednoho z několika stovek dětských pacientů s primárním imunodeficitem (PID), kteří se v ČR léčí, se na loňském pacientském setkání zaměřeném na toto vzácné onemocnění podělila o svůj příběh. A může být inspirací a motivací pro nejednu rodinu, která pečuje o chronicky nemocné dítě.
Novinky Vliv ARNI na účinek a bezpečnost empagliflozinu v terapii srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí
Farmakologická inhibice neprilysinu a receptoru AT1 pro angiotenzin II (ARNI) prostřednictvím sakubitril/valsartanu snižuje kardiovaskulární (KV) mortalitu a riziko hospitalizace pro srdeční selhání. Stejný přínos byl prokázán i při užívání inhibitorů sodíko-glukozového kotransportéru 2 (SGLT2i) neboli gliflozinů. Předem specifikovaná subanalýza studie EMPEROR-Reduced hodnotila, zda je uvedený přínos SGLT2i významný rovněž u pacientů léčených ARNI.
Novinky Arteriální hypertenze ve stáří
Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.