VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Miniinvazivní léčba pilonidálního sinu: laserová a podtlaková terapie jako šetrná a účinná modalita
Rostoucí incidence pilonidálního sinu přispívá k rozvoji nových metod léčby. Zkušenosti z Nemocnice AGEL Přerov ukazují, že metody SiLaC (sinus laser ablation of the cyst) a NPWT (negative pressure wound therapy) představují v případě pilonidálního sinu šetrný a účinný postup, který urychluje léčbu i následnou rekonvalescenci.
Články časopisu Luxace proximálního tibiofibulárního kloubu - kazuistika
Cíl práce:
Cílem práce bylo představit diagnostický a léčený postup při proximální tibiofibulární luxaci.
Materiál a metody:
Autoři popisují diagnostiku a léčbu anterolaterální proximální tibiofibulární luxaci u 27letého pacienta po pádu na levé koleno. Diagnostika se zakládala hlavně na klinickém vyšetření, které bylo doplněno rentgenem (rtg) a vyšetřením výpočetní tomografie (CT). Zavřenou repozici autoři provedli v analgezii pacienta, a to při flexi v koleni a dorzální flexi nohy tlakem na hlavu fibuly. Po repozici bylo provedeno kontrolní CT vyšetření a naložena ortéza. Pacient byl a je bez neurologické léze.
Cílem práce bylo představit diagnostický a léčený postup při proximální tibiofibulární luxaci.
Materiál a metody:
Autoři popisují diagnostiku a léčbu anterolaterální proximální tibiofibulární luxaci u 27letého pacienta po pádu na levé koleno. Diagnostika se zakládala hlavně na klinickém vyšetření, které bylo doplněno rentgenem (rtg) a vyšetřením výpočetní tomografie (CT). Zavřenou repozici autoři provedli v analgezii pacienta, a to při flexi v koleni a dorzální flexi nohy tlakem na hlavu fibuly. Po repozici bylo provedeno kontrolní CT vyšetření a naložena ortéza. Pacient byl a je bez neurologické léze.
Novinky Poruchy hormonální funkce štítné žlázy
Následující článek přináší stručný přehled onemocnění štítné žlázy a základní diferenciální diagnostiky s odkazy na odborné zdroje nejen pro praktické lékaře.
Články časopisu Transkraniální sonografie mediotemporálního laloku u pacientů s Alzheimerovou demencí
V současné době žije celosvětově okolo 50 milionů pacientů s demencí, přičemž odhady ukazují, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí. Regionální odhady prevalence demence u osob nad 60 let se pohybují od 4,6 % ve střední Evropě, vč. ČR, po 8,7 % v severní Africe a na Středním východě [1–3]. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence (AD). Výskyt AD roste s věkem a kvůli narůstající délce dožití a stárnutí populace v rozvinutých zemích významně stoupá počet pacientů s tímto onemocněním [4,5]. Ačkoli v současnosti neexistuje kauzální léčba AD, vyvíjí se velké množství nových sloučenin, které mají potenciál modifikovat průběh nemoci a zpomalit její progresi. Pro budoucí úspěšnou léčbu je však nezbytná časná diagnostika.
Neurozobrazovací metody umožňují detekovat strukturální změny mozku nejen v období plně rozvinutých klinických příznaků AD, ale již v presymptomatickém období. Nejvýznamnější strukturou v diagnostice AD se zdá být mediotemporální lalok (MTL) a jeho část – hipokampus. Zlatým standardem v detekci atrofie MTL a hipokampu je MR, která je předmětem výzkumu již po celá desetiletí.
Články časopisu Diagnostika melanomu a současná doporučení pro léčbu a sledování
Základem účinné léčby melanomu je jeho včasné rozpoznání a chirurgické odstranění. V případech pokročilých melanomů s vysokým rizikem metastazování, je nutné uvažovat o adjuvantní terapii, která by dokázala progresi zcela zabránit nebo jí alespoň oddálit. Léčebné postupy účinné v terapii metastazujícího melanomu prokázaly podle nejnovějších výsledků klinických studií účinnost i v adjuvantním podávání. Základem současné léčby metastazujícího melanomu je imunoterapie zaměřená na kontrolní body imunity CTLA-4 a PD-1 a cílená léčba u BRAF V600 pozitivních nádorů.