doporučené postupy

Prosby, příkazy ani zákazy mnohdy nestačí k tomu, aby se váš potomek zvedl od počítače a šel běhat nebo na kolo. Fyzická aktivita je ale pro jeho zdraví nezbytná. Zkuste naše rady a uvidíte, že si pohyb zamiluje!

Hypotestosteronémie (hypoTST) u žen je poměrně málo známým tématem, a přitom přináší řadu problémů zejména v sexuálním životě. Sexuální dysfunkce žen je navíc vzhledem k multifaktoriálnosti této poruchy obtížně kvantifikovatelná.

Autoři článku publikovaného před několika dny v Journal of Clinical Investigation diskutují možnost využít pasivní imunizaci v profylaxi a léčbě COVID-19 s využitím séra vyléčených osob. Uvádějí příklady využití pasivní imunizace v minulosti a navrhují zavedení této rychle dostupné metody (v porovnání s aktivní imunizací a specifickými antivirotiky) například u zdravotníků, rodinných příslušníků infikovaných osob nebo nejvíce ohrožených skupin pacientů s rizikovými chronickými chorobami. Zároveň však shrnují podmínky a limitace takového přístupu.

Spojené státy americké se podle počtu obětí koronavirové pandemie bohužel dostaly na přední příčky statistik. Místním zdravotníkům samozřejmě v této situaci denně volají pacienti s dotazy ohledně koronaviru, někteří ve stavu úzkosti a paniky. Následující článek proto obsahuje jednoduchá pravidla a doporučení několika odborníků jak s těmito pacienty komunikovat, jež jsou samozřejmě velmi dobře využitelná i v českém prostředí.

Autoři prezentované studie prokázali, že rezistence k inhibitoru tyrosinkinázy (TKI) sunitinibu může být tranzientní, a lze tedy profitovat z jeho opětovného nasazení po určité době v rámci sekvenční terapie metastatického renálního karcinomu (mRCC).

Celosvětově stoupá potřeba lidského inzulinu pro léčbu diabetu. Američtí a brazilští vědci nyní přicházejí s potvrzením, že by bylo možné jej získávat z mléka transgenních zvířat. Samice tura domácího z jihu Brazílie vstoupila do historie jako první transgenní kráva schopná produkovat mléko obsahující lidský inzulin.

Nejčastější příčina dědičné formy karcinomu ledvin je přenos defektní kopie genu von Hippel-Lindauové (VHL). Většina pacientů (~75 %) se sporadickým karcinomem ledvin vykazuje také přítomnost tohoto aberantního genu VHL. Cílená inhibice otevírá nové možnosti terapie.

Navzdory intenzivním léčebným režimům jsou výsledky přežití u žen s karcinomem prsu mladších 40 let horší než u vyšších věkových skupin. Vhodnou možností léčby u premenopauzálních žen by mohla být kombinace palbociklibu s fulvestrantem a goserelinem, což naznačují výsledky klinické studie PALOMA-3, publikované v červnu 2017.

Lidé často svádějí s cukrovkou těžký souboj. Dostat nemoc pod kontrolu totiž nebývá lehké. Navíc by tito pacienti měli ještě neustále kontrolovat svoji pokožku kvůli případnému poranění. To totiž může mít v některých případech velmi nepříjemné následky.

Glaukom představuje skupinu očních chorob, které jsou charakterizovány změnami zrakového nervu. Je druhou nejčastější příčinou slepoty a na světě v současné době postihuje více než 90 milionů lidí. Předpokládá se, že do roku 2040 se počet lidí s diagnostikovaným glaukomem zvýší téměř dvojnásobně. Podle studie, která byla v prosinci 2023 publikována v časopisu Biomedical Engineering Online, proto budou v oftalmologii stále důležitější efektivní screeningová vyšetření využívající diagnostické dovednosti umělé inteligence.

Po příchodu nových antidiabetik, která v posledních dvou desetiletích zcela změnila přístup k terapii diabetu mellitu 2. typu (DM2), jsou v návaznosti na výsledky nových klinických studií dále upravována mezinárodní doporučení pro léčbu tohoto onemocnění. Na podzim 2022 vydaly svůj čerstvý konsenzus k managementu DM2 Americká diabetologická asociace (ADA) a Evropská asociace pro studium diabetu (EASD). Níže stručně shrnujeme hlavní body.

Asi 25 pacientů má v Česku diagnostikovanou vzácnou akutní intermitentní porfyrii (AIP). Je to však pouze polovina z předpokládaného počtu. Onemocnění se přitom projevuje širokou škálou příznaků. Nediagnostikovaní nemocní se navíc mohou ocitnout v ohrožení života, pokud užijí léky, jež patří mezi spouštěče ataky AIP, včetně běžně užívaných, jako jsou benzodiazepiny či anestetika. O tom, jak nemoc odhalit a jak může pacientům pomoci moderní genová léčba, hovoříme s přednostou Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Petrem Urbánkem, CSc.

Pro dupilumab platí od 1. 11. 2023 nové úhradové podmínky. Co to znamená pro pacienty s těžkým astmatem, jaké podmínky musejí být splněny pro preskripci tohoto biologického léku a proč je nutné evidovat exacerbace onemocnění? Nejen o tom hovoříme s MUDr. Lucií Heribanovou z Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN v Praze.

Následující článek vychází z dotazníkového průzkumu chování české populace v oblasti ústní hygieny a celkového přístupu k péči o dutinu ústní. Zároveň zkoumá změny návyků v průběhu času.

U každé nemoci jde o čas, u nemocí nervového systému to však platí dvojnásob! Proč je důležité diagnostikovat a léčit roztroušenou sklerózu (RS) včas? Jak na to? A jak jsme na tom s rychlostí u nás v Česku?

Pro léčbu chronické i akutní bolesti máme v současné době k dispozici řadu účinných analgetik. Vybírat můžeme ze skupiny neopioidních i opioidních analgetik, každá z nich má však své výhody i minusy. Najít optimální lék tak není vždy zcela jednoduché. Jako jedno z optimálních analgetik se jeví metamizol. Tento lék vyniká velmi dobrým analgetickým a antipyretickým efektem, výhodou je rovněž jeho efekt spasmolytický. Byla provedena řada studií, které hodnotily jeho účinnost i bezpečnostní profil, a to i v porovnání s opioidy, kde závěr často vyznívá ve prospěch metamizolu, zejména z hlediska nižšího rizika výskytu nežádoucích účinků při srovnatelné efektivitě léčby.

Vzhledem k velmi heterogenní prognóze pacientů s myelodysplastickým syndromem (MDS) je pro volbu terapeutické strategie důležitá stratifikace rizika na základě prognostického systému. Používá se skóre IPSS (International Prognostic Scoring System) a revidované skóre IPSS (IPSS-R). Dvě níže prezentované kazuistiky německých autorů ukazují, že pro přesnější stanovení prognózy a rozhodnutí o léčbě je přínosné zohlednit také další faktory, například přítomnost mutací. Článek rámujeme komentářem z praxe od specialisty na diagnostiku a léčbu MDS profesora Jaroslava Čermáka z ÚHKT v Praze.

Antibiotika (ATB) patří mezi základní léčiva nemocniční péče. Jelikož počet využívaných molekul není velký a současně nová účinnější antiinfektiva přichází do klinické praxe pouze v omezeném množství, je třeba postupovat při léčbě těmi dostupnými s rozvahou a využívat všech možností k jejich co nejefektivnějšímu použití. Popsáno jinými slovy, rezistence na léčbu ATB se stala jedním z největších globálních zdravotních problémů posledních desetiletí a žádá si urgentní přehodnocování strategií v oblasti ATB terapie. Základním přístupem ATB politiky by mělo být usměrňování a opětovné přehodnocování procesů zacházení s ATB a začleňování nových prvků, které mohou problematiku koncepčně, ale i operativně pomoci kultivovat. Další možností je začlenění moderních přístupů v podobě inovativních terapeutických nebo aplikačních metod, ale i sofistikovaných technologií zaměřených na přesnou diagnostiku a optimalizaci dávkování. Většina současných přístupů se primárně zaměřuje na monitorování spotřeby ATB a racionální ordinaci zaměřenou na správný výběr ATB podle cílového patogenu a indikace s cílem minimalizovat jejich neopodstatněné užívání. Ačkoli jsou tyto strategie nepochybně zásadní, samy o sobě nedostačují k účinnému řešení problematiky antimikrobiální rezistence. Medicína 21. století se stává čím dál komplexnější a komplikovanější. Neustálý přísun nových poznatků vede více než kdy dříve k nutnosti kontinuálního profesního vzdělávání. Kritická analýza publikovaných studií je esenciální pro zajištění adekvátního převedení získaných poznatků do klinické praxe. Současným rozšiřujícím se trendem při poskytování nemocniční péče je multidisciplinární přístup založený na týmové spolupráci specialistů s hlubokou znalostí konkrétních disciplín. Článek se pohledem farmaceutů s různou specializací zaměřuje na současné přístupy a strategie, které vedou k zajištění efektivního a bezpečného použití ATB a přispívají k boji proti rostoucí mikrobiální rezistenci.

V rámci zářijového sjezdu hematologů se v Brně uskutečnila i konference projektu Vzdělávací síť hemofilických center, který je podpořen grantem EU z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.