VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Články časopisu Hluboká žilní trombóza a plicní embolie v těhotenství
Plicní embolie je v současnosti ve vyspělých zemích nejčastější příčinou mateřské mortality. Během gravidity je samotné riziko hluboké žilní trombózy zvýšeno 5–7krát a narůstá v případě přítomnosti dalších rizikových faktorů. V těhotenství při volbě diagnostických a terapeutických postupů je důležité jejich správné a včasné zahájení, i když jsou vždy zvažována i rizika pro matku a plod. V diagnostice hluboké žilní trombózy se uplatňuje žilní ultrazvukové vyšetření, které má dobrou výpovědní hodnotu. V rámci diagnostiky plicní embolie vyšetření D-dimerů má jen limitovanou výpovědní hodnotu. CT plicní angiografie je preferovanou metodou u hemodynamicky nestabilní pacientky, u ostatních těhotných žen bývá upřednostňována ventilačně perfuzní scintigrafie z důvodu nižšího rizika pro matku. V terapii žilní trombembolické nemoci jsou indikovány přednostně nízkomolekulární hepariny. Trombolýza, jakožto terapie s vyššími riziky, je určena pro léčbu masivní plicní embolie (PE) s hemodynamickou nestabilitou.
Novinky Aktuální možnosti léčby HAE v dětském věku
Hereditární angioedém (HAE) je vzácné vrozené onemocnění projevující se opakovanými masivními otoky kůže/podkoží či sliznic. Projevy tohoto onemocnění nazýváme atakami. Ty postihují zpravidla místa kůže s řidší pojivovou tkání, například na obličeji, končetinách či genitálu. Otokové reakce v oblasti sliznice zažívacího traktu mohou vyvolávat intenzivní bolesti břicha v některých případech imitující náhlou příhodu břišní. Otoky v oblasti laryngu mohou vést k asfyxii. Specifickou skupinou jsou dětští pacienti, u nichž se management péče a léčba v některých aspektech odlišuje od dospělých. V následujícím článku proto uvádíme stručný přehled aktuálních možností a postupů, jež máme k dispozici u pediatrických pacientů s HAE.
Články časopisu Kdy potřebuje chirurgický pacient parenterální výživu
Práce je podpořena programem PRVOUK P37/04