VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Nové antidotum pro xabany − andexanet alfa − na obzoru. Jaké zkušenosti vyplynuly ze studií?
Za nevýhodu nových perorálních antikoagulancií byla po jejich uvedení na trh považována absence antidota pro případy závažného krvácení. Tento nedostatek se však v posledních letech daří řešit. Již několik let je dostupné antidotum pro dabigatran, idarucizumab. Na jaře roku 2019 bylo registrováno nové antidotum pro xabany − andexanet alfa.
Novinky Emicizumab v profylaxi krvácivých epizod u hemofiliků A s inhibitorem
Téměř u každého třetího člověka s těžkou hemofilií A se vytvoří inhibitor, což pacienty vystavuje většímu riziku život ohrožujících krvácení nebo opakovaných krvácivých epizod. Standardní substituční léčba je v přítomnosti inhibitoru neúčinná a krvácivé projevy je nutno řešit podáním přípravků s bypassovou aktivitou. Emicizumab je nově schválená látka pro komplikované pacienty s hemofilií A a inhibitorem.
Novinky Populační farmakokinetika perioperačního podávání koagulačních faktorů u pacientů s von Willebrandovou chorobou
U řady pacientů s von Willebrandovou chorobou představuje podávání koagulačních faktorů důležitou součást perioperační péče. Vzhledem k absenci farmakokinetických modelů je predikce terapeutické hladiny obtížná, což vede k vyššímu riziku krvácení či trombotických příhod. S cílem vytvořit chybějící model vznikla dlouhodobá studie nizozemských autorů.
Články časopisu Klinický pohled na výpočetní tomografii u akutní ischemie mozku
Práce podpořena VZ MŠM 00 21620816.
Články časopisu Transkraniální sonografie mediotemporálního laloku u pacientů s Alzheimerovou demencí
V současné době žije celosvětově okolo 50 milionů pacientů s demencí, přičemž odhady ukazují, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí. Regionální odhady prevalence demence u osob nad 60 let se pohybují od 4,6 % ve střední Evropě, vč. ČR, po 8,7 % v severní Africe a na Středním východě [1–3]. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence (AD). Výskyt AD roste s věkem a kvůli narůstající délce dožití a stárnutí populace v rozvinutých zemích významně stoupá počet pacientů s tímto onemocněním [4,5]. Ačkoli v současnosti neexistuje kauzální léčba AD, vyvíjí se velké množství nových sloučenin, které mají potenciál modifikovat průběh nemoci a zpomalit její progresi. Pro budoucí úspěšnou léčbu je však nezbytná časná diagnostika.
Neurozobrazovací metody umožňují detekovat strukturální změny mozku nejen v období plně rozvinutých klinických příznaků AD, ale již v presymptomatickém období. Nejvýznamnější strukturou v diagnostice AD se zdá být mediotemporální lalok (MTL) a jeho část – hipokampus. Zlatým standardem v detekci atrofie MTL a hipokampu je MR, která je předmětem výzkumu již po celá desetiletí.
Články časopisu ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK
komentáře zpracovali
J. Fitzpatrick, N. Haldar, B. Khoubehi, R. Sutherland