VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Co ukázaly výsledky plošného testování dětí na začátku školního roku 2021/22?
Na začátku letošního školního roku proběhlo několik kol plošného testování mezi žáky základních a středních škol. Byly však získané výsledky validní, odpovídající realitě a smysluplné? Kolik dětí mělo falešně pozitivní výsledek a zbytečnou karanténu? Jaká je skutečná prevalence nákazy mezi školáky – a lze to opravdu spolehlivě zjistit? Jak vůbec správně zjišťovat epidemiologická data a proč místo plošných testů neprobíhá epidemiologický dohled (surveillance)? Na tyto i další otázky zkusíme odpovědět v následujícím článku.
Novinky Neuroprotektivita sartanů a jejich potenciál v léčbě Alzheimerovy nemoci
Situace, kdy výzkum odhalí zcela nový léčebný účinek, a tím novou indikaci pro již zavedenou molekulu, není v medicíně vzácností. Jedním z příkladů se brzy mohou stát i kandesartan či telmisartan, které na myších modelech Alzheimerovy choroby prokázaly významné neuroprotektivní účinky a nyní jsou předmětem klinických studií.
Novinky Aktuální doporučení MASCC a ESMO pro prevenci nevolnosti a zvracení vyvolaných protinádorovou léčbou
Zvracení a nevolnost související s onkologickou léčbou (CINV – chemotherapy-induced nausea and vomiting) zůstávají i přes značný pokrok v oblasti léčby nádorových onemocnění častými nežádoucími účinky terapie. Evropská společnost klinické onkologie (ESMO) a Mezinárodní asociace podpůrné onkologické péče (MASCC) aktualizovaly svá doporučení týkající se antiemetické léčby a prezentovaly je v časopisu Annals of Oncology.
Novinky Čtyři biosimilární „brouci v hlavě“
Evropská léková agentura (EMA) schválila do ledna 2022 již 86 biosimilárních přípravků a uplatnění v onkologii jich nachází celkem 39. Nejčastěji jde o biosimilární rituximab, bevacizumab, trastuzumab a (peg)filgrastim. Z literatury i výstupů na kongresech je nicméně zřejmé, že v odborné komunitě přetrvává určitá míra nejistoty ohledně používání biosimilars. Nižší náklady na léčbu jsou jistě důležitým přínosem, ale co klinické přínosy a rizika?
Novinky RS v době digitální: Lékař jako záchranný kruh v moři informací
Jak pacientovi nabídnout v záplavě informací pomocnou ruku a proč je komunikace snad ještě důležitější než dříve? A jaké by měly být standardy ve vztahu lékař – pacient s roztroušenou sklerózou? Tímto netradičním tématem se zabývala publikace v časopisu Neurosciences.
Novinky Očima maminky pacienta: Ze syna nedělám oběť a vedu ho k samostatnosti
Jedenáctiletý Ondra má na seznamu diagnóz více položek, než kolik by dala dohromady některá rodina jako celek – primární poruchu imunity (imunodeficit), refluxní chorobu jícnu, vrozený snížený počet buněk zásobujících nervovými vlákny tlusté střevo, chronický zánět průdušek a nosních dutin. Po dokončení všech genetických testů možná přibudou další diagnózy. Maminka jednoho z několika stovek dětských pacientů s primárním imunodeficitem (PID), kteří se v ČR léčí, se na loňském pacientském setkání zaměřeném na toto vzácné onemocnění podělila o svůj příběh. A může být inspirací a motivací pro nejednu rodinu, která pečuje o chronicky nemocné dítě.
Novinky Aktuální doporučení pro tromboprofylaxi u různých skupin onkologicky nemocných
Dle pracovní skupiny španělské Společnosti pro klinickou onkologii, která v přehledové práci shromáždila nejnovější poznatky a doporučení, je rutinní tromboprofylaxe vhodná především u pacientů hospitalizovaných a u těch, kteří podstupují chirurgickou léčbu.
Novinky Inkontinence ve stáří a možnosti její prevence
Inkontinence moči se týká všech věkových skupin, ale její výskyt ve stáří se zvyšuje. Vzhledem ke stárnutí populace se tedy stává stále častějším problémem, který s sebou kromě zdravotních komplikací nese i jisté společenské stigma, jež pacientům často brání včas vyhledat pomoc. Prevence a aktivní nabízení pomoci by měly být běžnou součástí lékařské praxe.
Novinky Zkušenosti z klinické praxe s intestinálním gelem LECIG v léčbě Parkinsonovy nemoci
Švédská observační studie hodnotila využitelnost intestinálního gelu LECIG obsahujícího vedle levodopy (20 mg/ml) a karbidopy (5 mg/ml) také entakapon (20 mg/ml) v klinické praxi u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Novinky Použití přemosťovací terapie při chronickém podávání perorálních antikoagulancií
Problematikou přerušení podávání perorálních antikoagulancií a přínosem a riziky přemosťující léčby se zabýval přehledový článek publikovaný v Journal of the American College of Cardiology.
Novinky Delší přežití bez transplantace jater u pacientů s PBC léčených OCA?
Kyselina obeticholová (OCA) je lékem 2. volby u pacientů s primární biliární cholangitidou (PBC) s nedostatečnou odpovědí na kyselinu ursodeoxycholovou (UDCA) nebo její intolerancí. Níže prezentovaná studie, jejíž výsledky byly recentně publikovány, zkoumala účinnost OCA na pokles cholestatických enzymů, ale i délku přežití bez transplantace jater u pacientů s PBC.
Novinky Alzheimerova nemoc – další pandemie na obzoru?
Kvůli pandemii COVID-19 se často dostávají do pozadí jiné aktuální problémy. Jedním z nich je i stárnutí populace a narůstající výskyt demencí. Klíčovou se tak stává otázka jak co nejvíce prodloužit dobu aktivního stáří.
Novinky Rekombinantní koagulační koncentráty – národní doporučení pro terapii
Ve volbě doporučení týkajícího se typu používaných koncentrátů v léčbě hemofilie je základním dogmatem srovnání ceny a přínosu daného preparátu pro pacienty. Jaké jsou tedy současné přístupy některých států k terapii hemofilie? Co vedlo k eventuální změně léčebné politiky?
Novinky Kontaktní dermatitida u pacientů s bércovými vředy – a jak jí předcházet?
Prevalence chronických ran roste se zvyšujícím se průměrným věkem a například bércové vředy postihují až 2 % světové populace. Materiály využívané ke krytí ran ovšem představují riziko pro vznik kontaktní dermatitidy alergického nebo iritačního původu. Tématu kontaktní dermatitidy u pacientů s bércovými vředy se věnuje přehledový článek publikovaný v International Journal of Women’s Dermatology.
Novinky Biomarkery odpovědi na imunoterapii u nemalobuněčného karcinomu plic
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) patří v celosvětovém měřítku k nejčastějším malignitám. Efekt konvenční chemoterapie na bázi platiny je limitovaný a poměrně rychle dochází k progresi. Nadějí pro pacienty, u kterých není možná cílená terapie, může být imunoterapie. Ne u všech pacientů má ovšem tato metoda efekt. Vzhledem k potenciálně závažným nežádoucím účinkům imunoterapie je tedy zásadní role biomarkerů, které umožní predikovat léčebnou odpověď. Přinášíme aktuální pohled na možné biomarkery a jejich roli v terapii NSCLC.
Novinky Management terapie progredujících fibrotizujících IPP
U části pacientů s intersticiálními plicními procesy (IPP) dochází k fibrotizaci s progredujícím charakterem onemocnění. U těchto subtypů IPP spojených zejména s autoimunitními chorobami není s výjimkou idiopatické plicní fibrózy schválena žádná léčba. Autoři nedávno publikovaného přehledového článku proto shrnuli dosavadní důkazy o terapeutických možnostech u těchto pacientů.
Novinky Co ukázala první data z pilotního screeningu karcinomu plic?
Čeští plicní lékaři zveřejnili první průběžné výsledky letos zahájeného pilotního testování silných kuřáků kvůli riziku onkologického onemocnění plic. Sítem praktických lékařů prošlo více než 4 tisíce pacientů, k vyšetření nízkodávkovým CT se jich následně dostavilo 900. Jaké další konkrétní poznatky ze sběru dat vyplývají? A jaké výzvy stojí před odborníky zapojenými do tohoto programu?
Novinky Téměř 20 let s bevacizumabem přineslo naději pro pacienty i hlubší poznání solidních nádorů
Bevacizumab patří mezi první cílená léčiva používaná v onkologii. U řady indikací, ve kterých po vyčerpání možností chemoterapie mnoho jiných léčebných modalit nezbývalo, změnil přístup k léčbě a pacientům přinesl prodloužení přežití bez progrese onemocnění nebo i celkového přežití. U řady pokročilých nádorových onemocnění se stal standardem péče. Co dnes víme o této monoklonální protilátce, s níž jsme se v běžné praxi mohli poprvé setkat v roce 2005?
Novinky Arteriální hypertenze ve stáří
Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.