VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Co ovlivňuje preference pacientů s roztroušenou sklerózou ve výběru léčby?
Množství onemocnění modifikujících léků (DMT) používaných v léčbě roztroušené sklerózy (RS) narůstá. Zdá se, že v budoucnu bude ve výběru léčby hrát svou roli i preference pacientů. Němečtí lékaři hodnotili vliv preference pacienta na výběr orální versus parenterální léčby DMT a také se pokusili identifikovat faktory mající vliv na preferenci pacienta.
Novinky Koreluje aktivita revmatoidní artritidy s počasím?
Podle výsledků prezentované práce je aktivita revmatoidní artritidy (RA) ovlivňována počasím. Klesá s množstvím slunečního svitu a nižší vlhkostí vzduchu. RA je chronické onemocnění, jehož aktivita je ovlivňována četnými vnitřními i vnějšími faktory. Zájem výzkumníků je tak směřován nejen na možnosti její léčby, ale také na potenciální vztahy aktivity choroby a dalších faktorů.
Novinky Levothyroxin v léčbě subklinické hypotyreózy v kontextu kardiovaskulárních rizik
Hormony štítné žlázy působí na srdce prostřednictvím různých mechanismů, proto je subklinická hypotyreóza spojována s rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění. Prezentované review publikované v časopisu Frontiers in Endocrinology diskutuje spojitost substituční léčby subklinické hypotyreózy se snížením kardiovaskulárního rizika.
Novinky Podpora hojení popálenin pomocí obkladů s krevními destičkami
Krevní destičky hrají nezastupitelnou roli při hojení jakéhokoli poranění. Nejenže jsou nezbytné pro koagulaci a zánětlivou fázi, ale hrají důležitou úlohu také ve fázi remodelační. Uvolňují velké množství růstových faktorů a cytokinů, které podporují hojení tkáně. Některé jednotlivé růstové faktory již prokázaly svou účinnost například v hojení diabetických vředů.
Novinky Vývoj inhibitoru u těžkých hemofiliků – výsledky 4 let sledování v projektu EUHASS
Vývoj inhibitoru v současnosti představuje nejvýznamnější komplikaci léčby hemofiliků. Jakékoliv rozdíly v riziku, které pro rozvoj inhibitoru konkrétní produkty představují, by tak mohly mít klinický význam. Cílem programu The Europian Haemophilia Savety Surveillance (EUHASS) je sledovat rozvoj inhibitorů u hemofiliků A a B v závislosti na konkrétních podávaných koncentrátech srážlivého faktoru.
Novinky Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?
Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.
Novinky Atrofii mozku u pacientů s Alzheimerovou nemocí by mohlo ovlivnit i složení stravy
Journal of Alzheimer’s Disease zveřejnil výsledky klinické studie zabývající se ovlivněním hladiny homocysteinu u pacientů s Alzheimerovou nemocí a zvýšenou hladinou této aminokyseliny. Tu často nacházíme u osob ve věku > 50 let a je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i demenci, lze ji však upravit vhodnou stravou.
Novinky Změny chůze jako marker v časné fázi RS?
Chůze člověka patří mezi komplexní funkce a je ovlivněna mnoha
faktory včetně svalové síly, svalového napětí, senzorických podnětů,
koordinace i kognitivních funkcí. U roztroušené sklerózy (RS)
představují poruchy chůze jeden z nejvíce markantních příznaků a
v průběhu choroby se s ním může setkat až 80 % pacientů.
Novinky Má při léčbě dabigatranem smysl kontrolovat jeho hladiny či jiné koagulační parametry?
K základním benefitům přímých perorálních antikoagulancií (DOACs) patří absence nutnosti pravidelné kontroly koagulačních parametrů. Přesto je však otázka terapeutického monitorování těchto léčiv v odborných kruzích stále diskutovaným tématem. Uvažován je v tomto ohledu zejména dabigatran, a to vzhledem ke své větší citlivosti na faktory ovlivňující farmakokinetiku a užšímu terapeutickému indexu při inhibici trombinu v porovnání s inhibicí faktoru Xa. Nejnovější data však potvrzují, že se hladiny dabigatranu při jeho užívání udržují v cílovém rozmezí. V jakých případech má tedy význam sledovat jeho koncentraci v plazmě a jakými metodami ji lze stanovovat? Tuto problematiku prakticky shrnujeme formou otázek a odpovědí.