doporučení

Podporováno projektem Ministerstva zdravotnictví České republiky pro konceptuální rozvoj výzkumné organizace 00669806 –  Fakultní nemocnice Plzeň.
Podporováno z Národního program udržitelnosti I (NPU I) č. LO1503 poskytovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Podporováno grantem SVV 2016 č. 260 283.
Podporováno Programem rozvoje vědních oborů Univerzity Karlovy (Progres Q39).

Cytomegaloviróza je celosvětově rozšířená virová infekce, která postihuje děti i dospělé. Klinicky zjevné onemocnění vyvolává zřídka, s výjimkou imunokompromitovaných jedinců, u nichž onemocnění může mít závažný průběh. Naproti tomu virus spalniček napadá i imunokompetentní jedince a způsobuje klinicky manifestní onemocnění.

Praktický lékař je pacientům nejblíže a mnohdy je nejen ve věci nemoci pacientovým důvěrníkem. V kontextu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) je zdůrazňována důležitost komunikace mezi ním a pneumologem. Proč tomu tak je a jaké benefity z toho vyplývají pro pacienta, vysvětluje přednosta Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

U pacientů s ALK-pozitivním metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic (ALK+ NSCLC) je dnes doporučováno zvolit jako 1. linii léčby inhibitory ALK. Schváleno jich bylo v této indikaci již několik. Prozatím však nebyla stanovena nejvhodnější posloupnost léčby. O své povzbuzující zkušenosti z praxe, s výraznou efektivitou při metastázách v CNS, se podělil dr. Maximilian J. Hochmair z Klinik Floridsdorf ve Vídni.

Mutace v genu KRAS jsou u metastatických nádorů kolorekta (mCRC) spojeny s řadou negativních vlivů a jejich přítomnost může být prediktorem prognózy pacienta a úspěšnosti léčby nádoru. Jak si u předléčených pacientů s mCRC s mutacemi v kodonu 12 či 13 exonu 2 genu KRAS vedla terapie trifluridin/tipiracilem? Na tuto otázku odpovídá rozsáhlá metaanalýza 3 klinických studií recentně publikovaná prostřednictvím ESMO Open. Jak s výsledky metaanalýzy pracovat v klinické praxi, následně ve svém připojeném komentáři z praxe ozřejmuje MUDr. Stanislav Batko z Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol v Praze.

Co patří mezi hlavní překážky dosáhnutí bezzáchvatovosti u epilepsie? Jaké důsledky má nekontrolovaná epilepsie? A proč je důležitá snaha optimalizovat léčbu cenobamátem pro co nejlepší výsledky u pacientů? Odpovědi na tyto otázky nabídl v půlce června bratislavský seminář nazvaný „Späť v hre: Krok za krokom k životu bez záchvatov“, který se věnoval léčbě pacientů s farmakorezistentní epilepsií a konal se pod záštitou II. neurologické kliniky LF UK a UN Bratislava a s podporou společnosti Angelini.

Následující kazuistika prezentuje případ relativně mladého pacienta s časným metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC), jehož incidence ve světě i u nás stoupá. Ukazuje velmi dobré výsledky účinnosti prvoliniové léčby založené na anti-EGFR protilátce panitumumabu. V neposlední řadě dokládá přínos analýzy mutačního stavu tumoru hodnoceného pomocí ctDNA a benefit rechallenge anti-EGFR protilátkami ve smyslu signifikantního prodloužení kontroly onemocnění.

Cytomegaloviróza je celosvětově rozšířená virová infekce, která postihuje děti i dospělé. Klinicky zjevné onemocnění vyvolává zřídka, s výjimkou imunokompromitovaných jedinců, u nichž onemocnění může mít závažný průběh. Naproti tomu virus spalniček napadá i imunokompetentní jedince a způsobuje klinicky manifestní onemocnění.

Karcinom prsu je nejčastějším maligním onemocněním u žen. Třetina žen s karcinomem prsu je starších než 70 roků a jejich podíl se bude dále zvyšovat. Terapie vyžaduje komplexní přístup, který spojuje onkologické zásady léčby s léčbou průvodních chorob vyššího věku.

Východiska: Sublingvální formy buprenorfinu (BUP) a BUP/naloxonu mají dobře zavedené farmakokinetické a farmakodynamické profily, a jsou vedeny jako bezpečné a účinné látky pro léčbu závislosti na opiátech. Od chvíle, kdy byly tyto lékové formy schváleny, došlo k navýšení jejich klinického využití v rámci léčebných intervencí. Přesto se nadále objevují otázky spojené s tím, jak dochází k navázání BUP na μ-receptory (μORs), což je neurobiologickým cílem pro tuto medikaci, a jak se týkají jejich klinického využití. BUP vytváří na μOR změny vázané na dávku a čas. V návaznosti na to se opakovaně objevují obavy některých lékařů, zda-li je opravdu nutné pacientům podávat dávky, které by byly vyšší, než dávky nutné k potlačení abstinenčních příznaků závislosti na opiátech. A zákonodárci zvažují omezení úhrad pro určité režimy buprenorfinové léčby. Metody: Vytvořili jsme revizi vědeckých dat, která se zabývala BUP-vyvolanými změnami u μOR a jejich vztahem ke klinické účinnosti. Výsledky: Potlačování abstinenčních příznaků podle všech indicií vyžaduje, aby byla dostupnost μOR ≤50%, ve spojitosti s hladinou BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥1 ng/ml; pro většinu pacientů to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP v rozsahu 4 mg, nebo několik menších dávek. Blokáda posílených a subjektivních účinků obvyklé dávky zneužívaného opiátu vyžaduje <20% μOR dostupnosti, spojeno s BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥3 ng/ml; pro většinu jednotlivců to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP vyšší než 16 mg, nebo několik menších dávek. Pro pacienty, kteří se pokusí tuto blokádu překonat vyšší než obvyklou dávkou zneužívaného opiátu, dokonce dávkou vyšší než je dávka BUP, bude nutno, aby bylo dostupných alespoň <10 % μOR. Závěr: Z těchto důvodů a v souvislosti se složitostmi veškerých studií týkajících se tohoto problému a komorbidit, je usuzováno, že strikní limity na dávky BUP v klinické péči, nebo limity na úhradu na této péče jsou neodůvodněné. Klíčová slova: buprenorfin, opioidní receptory, PET, závislost na opiátech, léčba, pravidla

Pomočování se (enuréza) je hned po alergiích druhým nejčastějším onemocněním dětí. Je definováno jako úplné mimovolní vyprázdnění měchýře ve spánku. Z hlediska přítomnosti suchého intervalu se dělí na primární (bez suchého intervalu) a sekundární (různě dlouhý interval suchosti) a dle intervalu spánku, kdy dochází k pomočení, na denní a noční.