VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Nové terapeutické možnosti ve světle aktuálních poznatků k patogenezi atopické dermatitidy
Atopická dermatitida (AD) je chronické zánětlivé onemocnění kůže charakterizované intenzivním svěděním a recidivujícími ekzematózními lézemi. AD je diagnostikována u 2 z 10 dětí a často přetrvává do dospělosti. Ve vyspělých zemích představuje s celoživotní prevalencí přes 15 % nejčastější kožní onemocnění. Zároveň je však velmi různorodé kvůli široké škále klinických fenotypů, jež odrážejí různé patofyziologické mechanismy a interakce mezi genetikou, imunitním systémem a okolním prostředím. Co jsme se tedy o atopické dermatitidě naučili na základě recentních výzkumů a jak se to odrazilo v pokrocích v její léčbě?
Novinky Ixekizumab v léčbě psoriázy – šance na zdravou kůži bez významných vedlejších účinků
Interleukin 17A (IL-17A) je klíčový cytokin v imunopatogenezi psoriázy – systémového zánětlivého onemocnění, které postihuje kůži a klouby nemocných. Ixekizumab (humanizovaná monoklonální protilátka cílící na IL-17A) přinesl pacientům v klinických studiích dramatické zlepšení příznaků středně těžké až těžké ložiskové psoriázy.
Novinky Kazuistika – Perspektivy využití precizované medicíny v rámci personalizované specifické terapie onkologických pacientů
Systémová léčba zhoubných nádorů aktuálně prochází zásadní změnou. Odklání se od paradigmatu, v němž se histopatologicky definovaná onemocnění léčí v první řadě cytostatiky, a směřuje k použití molekulárně cílených léků indikovaných pro vybrané skupiny pacientů se specifickými molekulárními změnami na úrovni DNA nádoru napříč různými typy nádorů. Cílená terapie slibuje být bezpečnější a účinnější.
Novinky Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida (RA) je chronické autoimunitní onemocnění charakterizované symetrickým zánětem kloubů. Postižení kloubů vede až k trvalým deformacím, které nemocné značně omezují. Choroba tak může potenciálně zkracovat život a vést k invaliditě.
Novinky Význam korekce deficitu železa u pacientů se srdečním selháním – konsenzus českých expertů
V květnu 2021 proběhlo pracovní setkání českých odborníků věnované problematice deficience železa u pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS). Pokusili se identifikovat možnosti zlepšení suplementace železa u pacientů s CHSS na základě výsledků klinických studií, doporučení odborných společností a stávající situace v Česku.
Novinky Jak zbavit české pacienty migrény?
Bolest hlavy patří k nejčastějším stížnostem českých pacientů. Přitom jenom migrénou trpí kolem 10 % české populace, není tedy divu, pokud se po přičtení ostatních příčin (zejména tenzní bolesti hlavy) dostaneme k několika desítkám procent. Ne každá bolest hlavy si přitom zaslouží stejnou pozornost a péči.
Novinky Myslíme na idiopatickou plicní fibrózu?
Idiopatická plicní fibróza (IPF) patří mezi prognosticky nejzávažnější a nejobtížněji léčitelné plicní nemoci. Celosvětově postihuje asi 5 milionů lidí, odhad incidence v České republice je 1/100 000 obyvatel. Přestože se jedná o relativně vzácné onemocnění, vzhledem k jeho vysoké mortalitě (střední přežití pacientů bez léčby činí 2−3 roky) je třeba mít o možných příznacích IPF základní povědomí. Odborné zdroje dokonce uvádějí, že dle statistik vede k rychlejšímu úmrtí než neléčená plicní fibróza pouze karcinom pankreatu.
Novinky Glifloziny úspěšně léčí diabetes mellitus 2. typu i srdeční selhání
Počet pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM2) i srdečním selháním celosvětově narůstá a kombinace obou onemocnění dále významně zhoršuje prognózu nemocných. Jednou z hlavních příčin zvýšené mortality těchto pacientů jsou makrovaskulární komplikace DM2. Při současném výskytu chronického srdečního selhání je zátěž kardiovaskulárního systému ještě mnohem vyšší.
Novinky V diferenciální diagnostice dušnosti nezapomínejme na plicní hypertenzi
Diferenciální diagnostika dušnosti je komplexní proces, který často vyžaduje zapojení více specialistů. Během webináře zaměřeného na tuto problematiku odborníci diskutovali nejen o nejčastějších příčinách dušnosti, ale také o vzácných stavech, jako je plicní arteriální hypertenze (PAH). Následující článek stručně shrnuje klíčové poznatky z diskuse moderované vedoucím Centra pro plicní hypertenzi Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Pavlem Jansou, CSc. Ke kulatému stolu s ním zasedli odborníci napříč obory, jichž se tato problematika týká − prof. MUDr. Michal Tomčík, Ph.D. (revmatologie), MUDr. Hana Skalická, CSc. (kardiologie), doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. (pneumologie), doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D. (alergologie) a MUDr. Ludmila Mazylkinová (praktické lékařství).
Novinky Aktuální pohled na překážky ve správném užívání antibiotik a úlohu biomarkerů v diagnostice infekcí
V rámci boje proti antibiotické rezistenci byly celosvětově zavedeny zásady pro správné užívání antibiotik (ATB). Následující přehled stručně popisuje překážky při vedení racionální antibiotické terapie a zvažuje využití a benefit biomarkerů.
Novinky Přínos superabsorpčního krytí při léčbě chronických exsudujících ran
Tvorba exsudátu je častou součástí hojení ran. U ran chronických ovšem jeho přítomnost prodlužuje zánětlivou fázi a léčbu ovlivňuje spíše nepříznivě. K terapii silně exsudujících ran je proto vhodné použití tzv. superabsorpčního krytí, které má vysokou absorpční a retenční kapacitu.
Novinky Multimodální léčba karcinomu prostaty u pacienta s mimořádně dlouhým celkovým přežitím − kazuistika
Nedávno publikovaná kazuistika rumunských autorů prezentuje vzácný případ dlouhodobého přežití (15 let) u pacienta s lokoregionálním nádorem prostaty, který později metastazoval. Případ ilustruje možnosti, jež přinášejí aktuálně dostupné moderní modality léčby.
Novinky Kdy přistoupit ke 2. linii léčby primární biliární cholangitidy?
U pacientů s primární biliární cholangitidou (PBC) je důležitým prognostickým ukazatelem odpověď na léčbu kyselinou ursodoexycholovou (UDCA). K identifikaci pacientů s nedostatečnou odpovědí na tuto modalitu, kteří potřebují terapii 2. linie, je nejvhodnější zhodnotit biochemickou odpověď na UDCA po 12 měsících léčby. Validovaným a snadno použitelným nástrojem je stanovení sérové aktivity alkalické fosfatázy (ALP) a sérové koncentrace celkového bilirubinu. I když se běžně odpověď na léčbu UDCA kontroluje po 12 měsících, stejnou diskriminační hodnotu má i kontrola po 6 měsících léčby.
Novinky Diagnóza diabetická úzkost aneb Když cukrovka člověka psychicky zdolává
Jak poznat stav, kdy diabetik ztrácí sílu čelit své nemoci? Jak v něm zakořenit pozitivní přístup a motivovat jej k dodržování léčebného režimu? I zdánlivě banální intervence praktického lékaře může mít zásadní efekt.
Novinky INFOGRAFIKA: Diagnostický algoritmus u srdeční amyloidózy
Jaká vyšetření je třeba provést při podezření na srdeční amyloidózu? Které testy umožní rozlišit transthyretinovou amyloidózu od systémového onemocnění na podkladě lehkých řetězců imunoglobulinů? Přinášíme přehledné diagnostické schéma podle doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC)
.
Novinky Praktické zkušenosti s využitím ZULP v kardiologii
Aplikace přípravku s obsahem karboxymaltózy železa (FCM) nebo využití kontrastní látky s hexafluoridem síry v mikrobublinách, to jsou příklady využití zvlášť účtovaných léčivých přípravků (ZULP) v kardiologické praxi. „Pro pacienta je výhodou, že indikovaný preparát dostává přímo v ordinaci a nemusí si ho před tím zajišťovat sám v lékárně,“ uvádí jeden z hlavních benefitů vedoucí lékař kardiologické ambulance Edumed v Jaroměři MUDr. Jiří Veselý, se kterým jsme hovořili o tom, jaké výhody a nevýhody z užívání ZULP plynou a jaké zkušenosti s tímto systémem má.
Novinky Vybíráme z Červené knihy ČHS: Co nového v letošních doporučeních pro diagnostiku a léčbu AML?
V diagnostice a terapii akutní myeloidní leukémie (AML) došlo v posledních letech k výrazným pokrokům. Naprosto zásadní je kvalitní laboratorní diagnostika (molekulární genetika, cytogenetika a průtoková cytometrie) a do popředí se stále více dostává i sledování měřitelné zbytkové choroby. Rozšiřovat se již začíná také spektrum léčebných možností. Obsah nejnovějších „Doporučení pro diagnostiku a léčbu akutní myeloidní leukémie (AML)“, jež jsou součástí letos aktualizované „Červené knihy“ České hematologické společnosti ČLS JEP (ČHS), vychází především z guidelines Evropské leukemické sítě (ELN) z roku 2022 a nabízí mimo jiné upravenou klasifikaci onemocnění či stratifikaci rizik i přehled aktuálních možností terapie jak pro intenzivní, tak také pro neintenzivní režim.