VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Edoxaban v klinické praxi (1. část): dávkování, bezpečnost a lékové interakce
Aktuální článek italských autorů publikovaný letos na jaře v časopisu Advances in Therapy představuje klinikům edoxaban coby nejnovější přírůstek do rodiny přímých inhibitorů faktoru Xa prostřednictvím stručných, praktických a relevantních informací.
Novinky Nový rekombinantní FIX BAX326 je bezpečný produkt
BAX326 je nově vyvinutý rekombinantní faktor IX (rFIX). Jeho výrobní proces probíhá bez použití jakéhokoliv materiálu lidského či zvířecího původu. Bezpečnost BAX326 byla hodnocena u dříve léčených pacientů (PTPs) s těžkou hemofilií B (tedy základní stanovenou hladinou FIX ≤ 2 %) v průměrném věku 28 ± 16 let (rozmezí 1–59 let). Hodnocení probíhalo v mezinárodním designu ve dvou již ukončených studiích (pivotální a pokračovací) a dále v aktuálně probíhajících studiích (chirurgické a pokračovací).
Novinky Užívání statinů může snižovat riziko vzniku demence ve stáří
Nedávno publikovaná studie prokázala nižší výskyt nově diagnostikované demence u osob starších 65 let léčených statiny. Toto snížení incidence demence oproti kontrolám, které statiny neužívaly, bylo nezávislé na tradičních rizikových faktorech.
Novinky Klinický význam měření rychlosti pulzové vlny
Arteriální tuhost stanovená podle naměřené rychlosti pulzové vlny (PWV) je v současnosti přijímána jako jeden z významných rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních (KV) chorob. Dostupné studie potvrzují roli arteriální tuhosti v predikci vzniku cévní mozkové příhody (CMP), infarktu myokardu (IM) a dalších KV onemocnění.
Novinky Hyperaktivní močový měchýř u dětí a dospělých
Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je syndrom charakterizovaný přítomností urgence nebo urgentní inkontinence. Je definován jako náhlá a neodolatelná touha močit, kterou nelze odložit. OAB má významný dopad na kvalitu života pacientů. Celková prevalence příznaků OAB je cca 16 %. OAB může být idiopatický nebo může být sekundární na základě obstrukce dolních cest močových, neurologických onemocnění, metabolických onemocnění, infekce močového měchýře, nádoru močového měchýře nebo v kombinaci se stresovou inkontinencí. Mezi rizikové faktory OAB patří obezita, kouření, konzumace sycených nápojů a příjem kofeinu. OAB je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu. Patří sem behaviorální terapie, jako je rehabilitace svalů pánevního dna, trénink močového měchýře či dietní modifikace, dále farmakologická léčba a neuromodulace. Pokud není dostatečný efekt počáteční behaviorální léčby či farmakoterapie nebo při výskytu dalších komplikujících příznaků, je třeba pacienta odeslat na specializované vyšetření. Většina pacientů s OAB však nevyžaduje provedení cystoskopie nebo urodynamiky. V léčbě OAB lze volit z celého spektra anticholinergik, přičemž všechny vedou k určitému zlepšení symptomů a kvality života. Liší se spektrem nežádoucích účinků, které jsou dány preferenční blokádou antimuskarinových receptorů, průnikem přes hematoencefalickou bariéru a prvním průchodem přes játra. Hlavním problémem v dětské urologii je nedostatek randomizovaných studií u pediatrických pacientů, které by uvedly na trh selektivnější preparáty.
Novinky Tromboprofylaxe v rámci gynekologické onkochirurgie
Venózní tromboembolismus (VTE) je hlavní příčinou morbidity a mortality pacientek s maligním gynekologickým onemocněním. Pacientky s malignitou, jež podstupují operaci v oblasti pánve, patří typicky do skupiny s vyšším rizikem VTE. Je proto velmi potřebné mít strukturovaný plán perioperační profylaxe u těchto nemocných.
Novinky Tromboprofylaxe a léčba žilní trombózy u onkologických pacientů
Větší riziko tromboflebitidy u pacientů s onkologickým onemocněním poprvé popsal před více než 150 lety Armand Trousseau. Dysregulace koagulační kaskády vedoucí k žilní trombóze, krvácení nebo diseminované intravaskulární koagulopatii (DIC) zůstává i dnes velkou výzvou v léčbě onkologických pacientů a významně se podílí na jejich mortalitě, nutnosti opakovaných hospitalizací a snížení kvality života. V klinické praxi je zásadní stratifikace pacientů podle rizika na základě aktuálních doporučení s přihlédnutím k momentálnímu klinickému stavu a prognóze pacienta.