VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (5067 výsledků)
Antibiotická rezistence u nety
Novinky Diabetes mellitus a srdeční selhání − propojené jednotky s komplexní patogenezí
Diabetes mellitus (DM) představuje významný rizikový faktor rozvoje srdečního selhání. Patogeneze tohoto onemocnění je velmi komplexní a roli v ní hrají jak hyperglykémie a další metabolické abnormality, tak také často se vyskytující komorbidity jako hypertenze, ischemická choroba srdeční nebo diabetická neuropatie. Rozvoj DM 2. typu (DM2) u pacientů se srdečním selháním (kardiogenní DM2) je rovněž poměrně častý a za jeho hlavní příčinu je považována rezistence periferních tkání na inzulin. Výsledkem kardiogenního DM bývá další progrese a horší prognóza srdečního selhání. Recentní poznatky k tomuto tématu shrnuli ve svém přehledovém článku pro Journal of Clinical Medicine řečtí odborníci.
Články časopisu Akutní periproktální abscesy
Práce je určena k postgraduálnímu vzdělávání lékařů.
Články časopisu Kyselina močová jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění
Část práce byla přednesena formou přednášky pod názvem „Kyselina močová a její vztah k parametrům metabolického syndromu – staro-nové poznatky“ na Šobrově dni 8. 6. 2016 v Praze.
Novinky Moderní přístupy zvyšující efektivitu antibiotické léčby v nemocniční praxi
Antibiotika (ATB) patří mezi základní léčiva nemocniční péče. Jelikož počet využívaných molekul není velký a současně nová účinnější antiinfektiva přichází do klinické praxe pouze v omezeném množství, je třeba postupovat při léčbě těmi dostupnými s rozvahou a využívat všech možností k jejich co nejefektivnějšímu použití. Popsáno jinými slovy, rezistence na léčbu ATB se stala jedním z největších globálních zdravotních problémů posledních desetiletí a žádá si urgentní přehodnocování strategií v oblasti ATB terapie.
Základním přístupem ATB politiky by mělo být usměrňování a opětovné přehodnocování procesů zacházení s ATB a začleňování nových prvků, které mohou problematiku koncepčně, ale i operativně pomoci kultivovat. Další možností je začlenění moderních přístupů v podobě inovativních terapeutických nebo aplikačních metod, ale i sofistikovaných technologií zaměřených na přesnou diagnostiku a optimalizaci dávkování. Většina současných přístupů se primárně zaměřuje na monitorování spotřeby ATB a racionální ordinaci zaměřenou na správný výběr ATB podle cílového patogenu a indikace s cílem minimalizovat jejich neopodstatněné užívání. Ačkoli jsou tyto strategie nepochybně zásadní, samy o sobě nedostačují k účinnému řešení problematiky antimikrobiální rezistence.
Medicína 21. století se stává čím dál komplexnější a komplikovanější. Neustálý přísun nových poznatků vede více než kdy dříve k nutnosti kontinuálního profesního vzdělávání. Kritická analýza publikovaných studií je esenciální pro zajištění adekvátního převedení získaných poznatků do klinické praxe. Současným rozšiřujícím se trendem při poskytování nemocniční péče je multidisciplinární přístup založený na týmové spolupráci specialistů s hlubokou znalostí konkrétních disciplín.
Článek se pohledem farmaceutů s různou specializací zaměřuje na současné přístupy a strategie, které vedou k zajištění efektivního a bezpečného použití ATB a přispívají k boji proti rostoucí mikrobiální rezistenci.