VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika
Novinky 23. kongres Medicíny pro praxi: Mavakamten nabízí specifickou léčbu HCM. Jak si vede v reálné praxi?
Hypertrofickou kardiomyopatii (HCM) bylo dosud možné léčit blokátory kalciových kanálů (BKK), betablokátory (BB) nebo chirurgicky. Významný posun v péči o pacienty s HCM a zlepšení kvality jejich života přináší nová terapie mavakamtenem, která v Česku získala úhradu od 1. října 2024. Dostupná je ve specializovaných centrech, kde bývá zahájena, a na tomto základě s pacientem následně spolupracuje praktický lékař. Ten má klíčovou úlohu při diagnostice a včasném doporučení nemocného k dalším specialistům – regionálnímu kardiologovi nebo přímo právě do specializovaných center. Inovativní farmakoterapii HCM se v rámci 23. kongresu Medicíny pro praxi v Olomouci věnovala v přednášce podpořené společností Bristol-Myers Squibb MUDr. Júlia Borová z ambulance pro choroby myokardu a perikardu Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.
Novinky Souhrn nových amerických doporučení pro management srdečního selhání
V letošním roce vydaly Americká kardiologická asociace (AHA), Americká kardiologická společnost (ACC) a Americká společnost pro srdeční selhání (HFSA) společná doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání v klinické praxi. Nahrazují původní doporučení z roku 2013 a jejich aktualizaci z roku 2017. Shrnujeme 10 základních bodů k zapamatování, jež uvádějí autoři nových guidelines, a zaměřujeme se na léčbu u podskupiny pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí (HFpEF).
Novinky Parkinsonova nemoc – prodromální příznaky v ambulanci praktického lékaře
Rozpoznání příznaků a stanovení diagnózy Parkinsonovy nemoci (PN) je úkolem neurologa. V prodromálním stadiu se však pacienti s nejasnými obtížemi mohou objevit i v ordinaci praktického lékaře nebo lékaře jiné specializace. Tyto počáteční příznaky se objevují ještě před rozvojem klasického hybného postižení vyjádřeného parkinsonským syndromem (hypokineze, třes, rigidita, porucha chůze) a mohou být motorické, ale často i nemotorické. Obvykle proto PN u těchto počínajících příznaků nebývá v rámci diferenciální diagnostiky zvažována.
Novinky COVID-19 v mírnější podobě a koho považovat za rizikového
COVID-19 znamená novou zkušenost pro lékaře a další poskytovatele zdravotních služeb. V mnoha zemích vedla infekce k významnému omezení kapacit zdravotnických zařízení. Zkušenost ovšem také ukázala, že v rámci diferenciální diagnostiky došlo i k přehlédnutí jiných závažných stavů. Prakticky zaměřené články se pokoušejí nacházet odpovědi jak přistupovat k pacientům s možnou infekcí COVID-19, zejména pokud se onemocnění na počátku neprojevuje ve své nejzávažnější podobě. Aktuální základní klinický přehled na toto téma vyšel před několika dny v New England Journal of Medicine.