VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (4459 výsledků)
obezita
Novinky Léčba dyslipidemií
K velmi důležitým opatřením v prevenci kardiovaskulárních onemocnění patří léčba dyslipidemií. Pozornost je zaměřena především na hladiny celkového cholesterolu (T-c) a LDL cholesterolu (LDL-c), protože jsou ovlivnitelné změnami životního stylu a farmakoterapií a jejich snížení významně redukuje kardiovaskulární riziko.
Novinky Funkce mikrobioty a možnosti jejího ovlivnění v raném dětství
Následující článek přehledně shrnuje poznatky týkající se funkce, složení a možností ovlivnění mikrobioty v prvních 1000 dnech života dítěte a popisuje vliv probiotické terapie v tomto věkovém období.
Novinky Primární prevence osteoporózy v kostce
Osteoporóza je onemocnění, jehož rozvoj závisí kromě genetických vloh na řadě ovlivnitelných faktorů vyskytujících se v průběhu celého života. Proto také prevence osteoporózy musí začít již v dětství, pokračovat v dospívání – kdy je třeba dosáhnout maximální možné vrcholové kostní hmoty – a trvat až do konce života. Shrnujeme základní doporučení pro stravu, pohybovou aktivitu, oslunění, suplementaci a předcházení rizikům v primární prevenci osteoporózy.
Novinky S MUDr. Danielem Robem, Ph.D., o nejnovějších trendech v optimalizaci aterotrombotické profylaxe u rizikových pacientů s ICHS
MUDr. Daniel Rob, Ph.D., ze 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze v našem rozhovoru shrnuje aktuální doporučení v antikoagulační a antiagregační léčbě u pacientů s rizikem ischemických příhod. Mimo jiné zdůrazňuje význam individualizace terapie a přínos přidání druhého antitrombotika pro snížení rizika aterotrombotických příhod u vysoce rizikových pacientů.
Novinky Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Hlavního epidemiologa Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze MUDr. Petra Smejkala jsme požádali, aby nám pomohl zodpovědět nejčastější otázky ohledně současných možností antivirotické léčby COVID-19, která představuje velmi účinný nástroj jak snížit riziko hospitalizace z této příčiny.
Novinky Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?
Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.