Léčba hereditárního angioedému – současnost a budoucnost

12. 4. 2019

MUDr. Marta Sobotková z Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol ve své přednášce, jež zazněla loni na edukačním semináři věnovaném hereditárnímu angioedému, přehledně shrnula současné poznatky o tomto onemocnění, možnostech jeho terapie i výhledy pro blízkou budoucnost.

Inzerce

Etiopatogeneze onemocnění

Hereditární angioedém (HAE) je dědičné onemocnění, při kterém dochází k otokům podkoží a sliznic způsobeným zvýšenou permeabilitou cév. Podstatou onemocnění je porucha funkce inhibitoru C1 – v případě HAE 1. typu se jedná o jeho nedostatečnou tvorbu, u HAE 2. typu se sice inhibitor C1 tvoří v dostatečné míře, ale nefunguje tak, jak by měl. Příčina obtíží ovšem může spočívat také v mutaci faktoru XII nebo v mutaci genu pro angiopoetin 1 či genu pro plazminogen. Existuje také skupina pacientů, u nichž žádná příčina HAE není zjištěna a jedná se u nich o U-HAE, tedy hereditární angioedém nejasného původu.

Otoky postihují různé části těla

Otoky se při hereditárním angioedému obvykle rozvíjejí pozvolna, během několika hodin, a většinou je nedoprovází kopřivka. Odeznívají zpravidla do 2–5 dnů. K otokům může docházet kdykoliv a kdekoliv – mohou být periferní a vyskytovat se na obličeji nebo končetinách, ale postihnout mohou také trávicí či dýchací ústrojí. Abdominální ataka mnohdy kvůli podezření na náhlou příhodu břišní vede k různým chirurgickým zákrokům. Přestože kopřivka nepatří k běžným projevům HAE, u pacientů se může před rozvojem otoku nebo při jeho propuknutí objevovat erythema marginatum, tedy mapovité skvrny s centrálním výbledem.

Jak probíhá diagnostika

K základním vyšetřovacím metodám v případě podezření na HAE patří odběr krve a jednoduché, dostupné vyšetření C4 složky komplementu. Většina pacientů s HAE má téměř nulové hodnoty složky C4, neboť komplement není dostatečně tlumen inhibitorem C1, nadbytečně se aktivuje a složka C4 se spotřebovává.

V podmínkách České republiky také není problém vyšetřit přímo i koncentraci a funkci inhibitoru C1; u pacientů s C1-INH-HAE (hereditární angioedém s deficitem inhibitoru C1) typicky nacházíme patologické hodnoty.

V České republice je dostupné i kvalitní genetické vyšetření. Gen pro inhibitor C1 je lokalizován na 11. chromosomu a v současné době je známo více než 450 různých mutací, jež vedou k projevům HAE s deficitem inhibitoru C1.

Možnosti léčby v České republice

Při léčbě HAE je nutné se soustředit na 3 základní situace. Pokud již u pacienta došlo k rozvoji otoku, je potřeba ho edému zbavit. Jestliže k otokům dochází příliš často, je nutné snížit riziko jejich opakování pravidelnou profylaktickou léčbou, a pokud je pacient vystaven riziku otoků, je třeba přistoupit také k preventivním opatřením.

Možnosti léčby akutních atak jsou podle přednášející v tuzemských podmínkách dobré a k dispozici jsou různé přípravky. Jedná se o ikatibant, plazmatický a rekombinantní koncentrát inhibitoru C1, nebo krevní plazmu, která obsahuje inhibitor C1 přirozeně.

K dlouhodobé profylaxi je určen danazol, atenuovaný androgen, který má sice řadu nežádoucích účinků, ale u pacientů obvykle dobře funguje. Dále se využívá kyselina tranexamová, k jejímuž podání se většinou přistupuje u dětských pacientů nebo pokud je danazol kontraindikován. Vhodným řešením by byly také koncentráty inhibitoru C1, jejich dostupnost je ale v ČR i přes platnou registraci velmi omezená. V zahraničí se dále využívá gestagenní antikoncepce, která působí proti estrogenům a má potenciál snižovat riziko edému z dlouhodobého hlediska.

Perspektivy a budoucnost léčby HAE

Přestože inhibitor C1 je možné podávat subkutánně a v ČR je registrován preparát k s. c. aplikaci, v praxi zatím není k dispozici. V USA i některých evropských státech je registrován lanadelumab, monoklonální protilátka proti kalikreinu inhibující jeho aktivitu a působící tím pádem preventivně proti vzniku otoku. I v tomto případě je ovšem přípravek u nás zatím nedostupný.

Farmaceutické firmy se soustředí také na perorální preparáty, které působí proti kalikreinu – v ČR aktuálně probíhá klinické studie fáze III s perorálním kalikreinovým inhibitorem. Odborníci dále pracují na monoklonální protilátce proti faktoru XII a některé farmaceutické společnosti se soustředí na inhibici tvorby prekalikreinu. Pozornost se zaměřuje též na genovou terapii, která se využívá například při léčbě těžkých kombinovaných imunodeficitů. Další zkoumanou cestou je in vivo úprava genomu.

(pak)

Zdroj: Sobotková M. Léčba hereditárního angioedému – současnost a budoucnost. Edukační seminář – Hereditární angioedém. Pacientské setkání. Hotel Jezerka, Seč-Ústupky, 9. 6. 2018.

Zhlédnout celou přednášku.

Další informace naleznete na webových stránkách o primární imunodeficienci, které můžete doporučit svým pacientům.

Štítky
Alergologie a imunologie Dětská otorinolaryngologie Dětská pneumologie Otorinolaryngologie Pediatrie Pneumologie a ftizeologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se