Rozvoj endovaskulárních katetrizačních technik přinesl zlepšení mortality, morbidity, ale i funkčních výsledků u pacientů s cévní mozkovou příhodou (CMP). Podstatou metody je miniinvazivní odstranění trombu nebo ošetření mozkového aneurysmatu pomocí katetrizace. Nevýhodou této metody je časově velmi náročné zaškolení operatéra a obecně její dostupnost − katetrizační laboratoře bývají většinou alokovány do větších zdravotnických zařízení.
U pacientů žijících v odlehlých oblastech bývá složité zajistit časnou dostupnost katetrizace, která by měla být provedena do několik hodin od rozvoje symptomů. V budoucnu by však tento problém mohl vyřešit telerobotický systém vyvinutý skupinou odborníků z MIT, který byl úspěšně otestován na experimentálních modelech.
Telerobotický systém je dalším krokem v evoluci roboticky asistované endovaskulární chirurgie. Dosud testované systémy zahrnují zejména motorové pohony, které umožňují posouvání vodicích drátů v cévním řečišti a jsou vhodné spíše pro větší cévy než pro spletitý a křehký systém mozkových tepen. Robot vyvinutý týmem z MIT je schopen převzít veškerou kontrolu nad katetrizační metodou přímo u lůžka pacienta.
Největší výzvou pro vědce bylo sestavení robotické paže umožňující jemné a složité pohyby, díky kterým lze vodicí drát dopravit až do místa určení bez osobní asistence lékaře. Systém sestává z robotické paže s magnetem na ruce o velikosti plechovky od polévky, na níž je připevněn tenký magnetický vodicí drát s měkkým hrotem, který lze pomocí magnetického pole ohýbat do požadovaného směru. Systém je ovládán dálkově pomocí speciální myši s joystickem, přičemž operatér sleduje celý postup na obrazovce.
Ačkoliv precizní zvládnutí endovaskulární katetrizace vyžaduje několikaletý trénink, zkušení neurochirurgové zvládli již během pouhé hodiny tréninku zavést magnetický vodicí drát až do oblastí, kam se lze pomocí klasické katetrizace dostat jen s obtížemi. Trénink proběhl na silikonových modelech mozkového cévního řečiště v životní velikosti, simulace zahrnovala i odstranění destičkového trombu. Po zavedení drátu do cílové oblasti se již metoda příliš neliší od klasické katetrizace − po vodicím drátu je zaveden mikrokatétr, s jehož pomocí lze trombus odstranit.
Vědci spatřují v nové metodě hned několik výhod. První je možnost provést výkon i na značnou vzdálenost, tedy například v oblastech s obtížnou dostupností katetrizační péče. Menší oblastní nemocnice by pro takové případy měly připravenou katetrizační laboratoř s telerobotickým systémem, který by byl dálkově ovládán zkušeným specialistou. Další výhodu spatřují v tom, že operatéři nebudou vystaveni radiační zátěži jako doposud, ať už budou operovat z jiné místnosti nebo z úplně jiného města.
Telerobotický systém by se v budoucnu mohl stát důležitým pomocníkem při endovaskulárních katetrizacích, a to zejména v oblastech s omezenou specializovanou zdravotní péčí. V in vivo prostředí byl systém zatím testován na brachiální tepně prasečího modelu a k ověření efektivity a bezpečnosti metody budou zapotřebí další klinické studie.
(holi)
Zdroje:
1. Massachusetts Institute of Technology. Joystick-operated robot could help surgeons treat stroke remotely: system could provide teleoperated endovascular treatment to patients during the critical time window after a stroke begins. ScienceDaily, 2022 Apr 13. Dostupné na: www.sciencedaily.com/releases/2022/04/220413141617.htm
2. Kim Y., Genevriere E., Harker P. et al. Telerobotic neurovascular interventions with magnetic manipulation. Sci Robot 2022; 7 (65): eabg9907, doi: 10.1126/scirobotics.abg9907.
