Neurální rozhraní propojující mozek s počítačem, obvykle v podobě elektronických čipů, je také známé pod pojmem brain-computer interface (BCI). Neuralink pracuje na tomto typu elektronického zařízení od roku 2016 a v letošním roce plánuje jeho první klinické testy na lidských dobrovolnících. Prvotním záměrem testování má být pomoci paralyzovaným lidem komunikovat s okolním světem. Otázkou však zůstává, zda se společnosti povede tuto proklamaci proměnit ve skutečnost, protože je známá nejen svými přehnanými prohlášeními, ale také problémy s dodržováním řádných životních podmínek experimentálních zvířat.
Elon Musk a jeho firma však nejsou jedinými hráči na tomto poli. V současnosti používá po celém světě mozkový implantát více než 200 tisíc lidí, a to například v podobě kochleárního implantátu u jedinců s poruchou sluchu nebo implantátu varujícího před nastupujícím konvulzivním záchvatem u epileptiků.
Další technologické společnosti se soustředí na vývoj implantátů umožňujících navrácení smyslových vjemů nebo ovládání protetických končetin pomocí mysli. Recentní pokrok v oblasti strojového učení a „umělé inteligence“ umožnil vývoj menších, lépe implantovatelných a škálovatelných zařízení, což přilákalo další soukromé, respektive civilní, ale například i vojenské subjekty. V září 2022 byla americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválena cílená mozková stimulace pro terapii závažné depresivní poruchy a v listopadu 2022 byl představen koncept přístroje pomáhajícího s léčbou slepoty.
Současně však vyvstává řada etických otázek. Například jaké změny bude implantované zařízení vyvolávat v mozku a lidské mysli. Podle současných poznatků s sebou implantace těchto zařízení bude pravděpodobně přinášet pozitivní i negativní účinky. Změny v pozitivním smyslu byly pozorovány u pacientů s Parkinsonovou chorobou, u kterých po implantaci přístroje provádějícího hlubokou stimulaci mozku došlo k ústupu pocitu odosobnění. Další výzkumy prokázaly pozitivní vliv implantátů na změnu osobnosti, například zlepšení sebevědomí a vnímání sebe sama.
Každá mince má však dvě strany a jednotlivé případy hovoří také o negativním efektu implantovaných čipů na osobnostní rysy. U některých lidí byly zaznamenány změny ve vyjádření sexuality. Pozitivní vliv na sebevědomí a vlastní mínění navíc také může přinášet negativa, což dokládá případ starší pacientky, která se zranila při zvedání kulečníkového stolu, protože si myslela, že ho unese. V jednom případě byl dokonce zaznamenán pokus o sebevraždu.
Obecně však implantáty pro medicínské účely případná negativa vyvažují potvrzenými pozitivními účinky. Jiná situace může nastat při použití implantátů pro komerční účely, což má v plánu právě i Elon Musk. V tomto případě by implantáty měly sloužit jako chytrá zařízení umožňující spouštění aplikací, telefonování a další funkce. U takového typu zařízení byl u jednoho dobrovolníka zaznamenán případ takzvané rozhodovací paralýzy, kdy jedinec nebyl schopný vykonat jakoukoliv činnost, aniž by se předtím „poradil“ s implantovaným zařízením. Neméně důležitou otázkou je i rozvoj nebo další posílení závislosti na elektronickém zařízení.
Dalším důležitým aspektem je samozřejmě otázka bezpečnosti. V případě blízkosti počítačů může docházet k interferenci s jiným zařízením, což může narušit činnost implantátu. Diskutovanou otázkou je také riziko napadnutí implantátu hackerem, který by díky tomu mohl „číst v hlavě“ uživatele implantátu. Pravdou je, že toto odvětví medicínsko-technologického průmyslu je teprve v plenkách a na jeho rozšíření si určitě ještě minimálně několik let budeme muset počkat. Důležité etické a bezpečnostní otázky je však − i s ohledem na překvapivě překotný vývoj například v oblasti strojového učení − potřeba řešit už teď.
(holi)
Zdroj: Malmgren E. How brain chips can change you. Business Insider, 2023 Feb 15. Dostupné na: www.businessinsider.com/brain-chips-elon-musk-neuralink-change-personality-behavior-computer-tech-2023-2
