Epidemiologické a experimentální údaje ukazují, že by parazitární infekce mohly mít určitý projektivní vliv na rozvoj alergií. Je při nich totiž indukována tvorba protialergicky působících regulačních lymfocytů a cytokinů, jako je IL-10.
Nárůst alergií jde ve většině zemí ruku v ruce s poklesem parazitárních infekcí. Není přitom ale jasné, zda je to souvislost náhodná, nebo příčinná. Epidemiologické studie z poslední doby ukazují, že děti infikované schistosomami mají méně alergií. Po léčbě antiparazitiky a eradikaci parazitů dochází u některých pacientů k zesílení alergických reakcí.
Protialergický vliv parazitů byl potvrzen i řadou zvířecích modelů. Mechanizmus protialergického působení parazitů je vysvětlován několika způsoby. Nejspíše dochází k aktivaci imunity, která je odlišná od aktivace alergické a která ji tlumí.
Existují ale i protichůdné názory, že někteří parazité na alergii vliv nemají a někteří ji dokonce zhoršují. Po vyléčení škrkavek se například pacientům zlepší astma, chronická parazitární onemocnění jsou někdy provázena kopřivkami. Je pozorována eozinofilie a mastocytóza, které mohou přispívat k alergickému zánětu. Parazit Anisakis simplex, který napadá mořské ryby žijící v hejnech, je zdrojem alergenů, jež vyvolávají tvorbu IgE protilátek. Alergie byly pomocí parazitů vyvolány i u zvířat.
Nad vztahem alergie a parazitů se tedy stále vznáší ještě mnoho otázek a na případnou léčbu alergií pomocí parazitů nebo jejich produktů si budeme ještě muset počkat.
(van)
Zdroj: Erb, K. J.: Trends in Immunol, doi: 10.1016/j.it.2008.11.005
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
