Vliv pantoprazolu na duální antiagregační léčbu u pacientů se stabilní anginou pectoris po perkutánní koronární intervenci
Blokátory protonové pumpy (PPI) jsou u pacientů indikovaných k duální antiagregační léčbě často podávané v rámci prevence gastrointestinálního krvácení. Cílem výzkumu polských autorů bylo prospektivní zhodnocení potenciálního vlivu pantoprazolu na efektivitu duální antiagregace kyselinou acetylsalicylovou (ASA) a klopidogrelem (CLO) po perkutánní koronární intervenci (PCI).
Metodika studie
Do sledování bylo zařazeno 44 pacientů se stabilní anginou pectoris (CCS I−III), kteří podstoupili úspěšnou PCI s implantací stentu. Sledovaní pacienti byli rozděleni do 2 skupin:
- PPI skupina (PPI): 23 pacientů s vředovou chorobou v anamnéze indikovaných k léčbě PPI (ženy/muži = 9/14, věk 64 ± 9 let, standardní léčba + 20 mg pantoprazolu).
- Kontrolní skupina (C): 21 pacientů (ženy/muži 6/15, věk 64 ± 8 let, standardní terapie).
Analýza destičkové aktivity z plné krve byla založena na impedanční agregometrii (testy ASPI, COL, ADP, TRAP) s užitím metody Multiplate − v2.02.11. Měření bylo prováděno 18−24 hodin po PCI s použitím syticí dávky 600 mg CLO a následně 30 dnů po PCI.
Výsledky
Vstupní charakteristika pacientů i jejich klinické výstupy byly mezi oběma skupinami srovnatelné. Autoři neshledali rozdíly mezi průměrnými hodnotami destičkových testů po 30 dnech po PCI (PPI vs. C: ASPI: 24,6 ± 10,0 vs. 42,1 ± 14,8 U; COL: 32,9 ± 8,6 vs. 34,0 ± 7,7 U; ADP: 26,8 ± 12,4 vs. 30,4 ± 8,1 U; TRAP: 78,7 ± 16,6 vs. 78,1 ± 22,6 U; p = ns). Průměrné rozdíly mezi hodnotami jednotlivých destičkových testů (18−24 hodin po PCI / 30 dnů po PCI) byly mezi jednotlivými skupinami rovněž srovnatelné. Výsledky agregometrie destiček přímo závisely na čase (ADP, ASPI, TRAP vs. čas, p = 0,001; COL vs. čas, p = 0,03). Vstupní hodnoty testů ADP, ASPI, CO, TRAP byly nižší než hodnoty získané po 30 dnech od PCI.
Závěr
Léčba pantoprazolem nevede k ovlivnění účinnosti duální antiagregační léčby u pacientů se stabilní anginou pectoris po provedení PCI s implantací stentu.
(kry)
Závěr: Mizia-Stec K., Haberka M., Mizia M. et al. Effects of pantoprazole on dual antiplatelet therapy in stable angina pectoris patients after percutaneous coronary intervention. Pharmacol Rep 2012; 64 (2): 360−368, doi: 10.1016/S1734-1140(12)70776-4.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Gastroenterologie a hepatologie Interní lékařství Praktické lékařství pro dospěléOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Čichám, čichám člověčinu aneb k čemu nám slouží čich
- Jak se sladit v srdci i v hlavě aneb mozek zamilovaných v akci
- Láska je láska! A co na to věda? „Jednohubky“ z výzkumu – 2025/20
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Plastožravé bakterie, střevní plísně, sladké receptory a depresivní teenageři – „jednohubky“ z výzkumu 2025/19
Mohlo by vás zajímat
- Idiopatické střevní záněty jsou spojeny se zvýšenou standardizovanou mortalitou
- Adherence a kvalita života adolescentních pacientů s IBD
- Kazuistika: Divertikulitida vs. Crohnova nemoc
- Vliv těhotenství na klinickou aktivitu Crohnovy nemoci
- Těhotenství a idiopatické střevní záněty – terapie zlepšuje stav a je bezpečná
- Medikace u IBD v těhotenství