Ozařování mízních uzlin po mastektomii

Ozařování axillárních a supraklavikulárních lymfatických uzlin není nezbytné u těch žen, u nichž jsou bioptické nálezy z axillárních uzlin po mastektomii negativní. To je jedno z mnoha sdělení prezentovaných v loňském roce na kongresu Americké společnosti pro radiologii a onkologii v americkém Bostonu.

Mastektomie následovaná radioterapií je v současnosti doporučována u žen, jejichž tumor je větší než 5 centimetrů. Ozařování hrudní stěny je zde standardním postupem a v mnoha studiích již bylo prokázáno, že prodlužuje dobu přežití. Nicméně řada onkologů preferuje i ozařování regionálních uzlin, ačkoliv dokladů o zlepšení prognózy je v tomto případě minimum. Negativem radioterapie uzlin je mimo jiné i zvýšení rizika vzniku lymfedému. Tato lokalizovaná retence tekutiny pak může snadno vést k infekci postižené končetiny.

Kanadská studie ukazuje extrémně nízký podíl rekurence choroby u histologicky negativních uzlin pacientek s karcinomem prsu po jeho kompletním chirurgickém odstranění. Vyšetřováno bylo 64 pacientek s negativními uzlinami při rakovině prsu, která byla léčená mastektomií a radioterapií, a to v letech 1985 až 2006. Celkem 53 těchto pacientek podstoupilo ozařování pouze hrudní stěny a 11 absolvovalo navíc ještě ozařování regionálních mízních uzlin.

Po 78 měsících bylo zaznamenáno extrémně nízké procento recidivy, ke které došlo pouze u jedné z 53 žen, jež podstoupily ozařování hrudní stěny. Pětileté přežití se u této skupiny žen pohybovalo kolem 91 %, stoprocentní bylo přežití u žen, které kromě ozařování hrudníku absolvovaly i ozařování lymfatických uzlin. Vědci dále prokázali, že kratší doba ozařování (asi tři týdny) následujícího po lumpektomii je stejně efektivní jako standardně využívaná pěti- až sedmitýdenní chemoterapie.

(pes)

Zdroj: 50th annual meeting of the American Society for Therapeutic Radiology and Oncology in Boston, September 2008. Shrnutí dostupné na http://www.oncolink.org/resources/article.cfm?c=3&s=8&ss=23&id=15648&month=09&year=2008