Očkování proti infekčním chorobám jako možnost snížení rizika vzniku Alzheimerovy nemoci?
V průběhu virtuální mezinárodní konference AAIC 2020 (Alzheimer’s Association International Conference) zaznělo hned několik příspěvků ke spojitosti demencí s infekčními onemocněními. Dvě studie zahrnující starší pacienty doložily souvislost mezi vakcinací proti chřipce, resp. pneumokokovým infekcím a nižším rizikem vzniku Alzheimerovy nemoci (AN). Data z dánských národních registrů zase ukázala významné zvýšení rizika úmrtí u lidí s demencí, kteří prodělají jakoukoliv infekci, s tím, že mortalita v této populaci zůstává vyšší i po 10 letech.
Data týkající se poznatků možného příznivého významu očkování proti chřipce a pneumokoku ve vztahu k riziku AN okomentovala dr. Maria Carrilloová z Alzheimer’s Association. Poznamenala, že v současné době koronavirové pandemie je důležité, aby byl prozkoumán benefit vakcín nejen na poli ochrany před virovými a bakteriálními infekcemi, ale také z hlediska jejich případného potenciálu zlepšit dlouhodobé zdravotní výsledky – třeba i snížit riziko rozvoje demence v průběhu stárnutí.
Pokles rizika AN při vakcinaci proti chřipce
Již dřívější výzkum naznačil, že očkování může chránit před poklesem kognitivních schopností. Albert Amran z Texaské univerzity v Houstonu a jeho tým nyní koncipovali velkou studii zaměřenou speciálně na riziko AN a očkování proti chřipce. Analýzou dat 9066 Američanů zjistili, že již podstoupení jedné vakcinace proti chřipce bylo spojeno se snížením prevalence AN o 17 % (poměr šancí [OR] 0,83; p < 0,0001) a že v populaci, která obdržela vakcínu proti chřipce častěji, byla prevalence AN ještě nižší (OR 0,87; p = 0,0342). Nejsilnější spojitost mezi očkováním proti chřipce a poklesem rizika AN vědci pozorovali u osob, které dostaly první vakcínu v mladším věku (např. ti, kdo byli poprvé očkováni proti chřipce v 60 letech, jevili větší profit než ti, u koho se tak stalo v 70 letech). Související biologické mechanismy je podle Alberta Amrana potřeba dále důkladně prozkoumat.
Pokles rizika AN při vakcinaci proti pneumokokovým infekcím
Svetlana Ukraintsevová z Dukeovy univerzity v Durhamu a její tým pro změnu zkoumali asociace mezi mírou rizika AN a vakcinací proti pneumokoku, a to i v případě doprovodného očkování proti sezónní chřipce. Jejich studie měla 5146 probandů ve věku 65+ a jednalo se o účastníky Cardiovascular Health Study.
Podání pneumokokové vakcíny ve věku 65–75 let snížilo riziko vzniku AN o 25–30 % Největší pokles rizika AN (až o 40 %) byl pozorován mezi očkovanými proti pneumokoku, kteří nebyli nosiči rizikové varianty genu TOMM40. Dále tato studie přinesla poznatek, že celkový počet vakcinací proti pneumokokovým infekcím a chřipce aplikovaných mezi 65. a 75. rokem věku měl vztah k míře snížení rizika AN; tento efekt však nebyl doložen v případě samotného očkování proti chřipce.
Očkování proti pneumokokové pneumonii před 75. rokem tak podle autorů může snížit riziko Alzheimerovy nemoci v pozdějším věku v závislosti na individuálním genotypu. Prezentovaná data naznačují, že pneumokoková vakcína může mít slibnou roli v personalizované prevenci AN, zejména u osob, které nejsou nosiči určitých rizikových genů.
Infekce zvyšuje mortalitu u osob s demencí
Výzkumníci se také snaží zjistit, zda přítomnost infekce může zhoršit stav pacienta s demencí. Janet Janbeková z Kodaňské univerzity spolu se svým týmem vyšla z dánských národních zdravotních registrů, konkrétně dat osob ve věku nad 65 let (n = 1 496 436) za období od ledna 2000 do prosince 2015.
Mezi jedinci, kteří trpěli demencí a zároveň navštívili nemocnici kvůli jakémukoliv infekčnímu onemocnění, zjistili 6,5× vyšší míru mortality než u těch, kteří nesplňovali ani jedno z těchto dvou kritérií, a 3× vyšší než u lidí, pro něž platilo pouze jedno z uvedených kritérií. Dále výzkumníci odhalili, že míra mortality u lidí s demencí zůstávala zvýšená po dobu 10 let od iniciální návštěvy nemocnice kvůli infekčnímu onemocnění.
Biologické mechanismy je potřeba teprve objasnit. Studie dle svých autorů naznačuje, že zdravotní systém i příbuzní pacientů s demencí by si měli více uvědomovat, že lidé s demencí, kteří onemocní infekční chorobou, by měli mít odpovídající zdravotní péči. Lidé s demencí navíc vyžadují specializovanější léčbu, i když nemocnici nenavštíví přímo z důvodu demence.
Eva Srbová
redakce MeDitorial
Zdroje:
1. Amran A et al. Influenza vaccination is associated with a reduced incidence of Alzheimer’s disease. AAIC 2020.
2. Ukraintseva S et al. Repurposing of existing vaccines for personalized prevention of Alzheimer’s disease: vaccination against pneumonia may reduce AD risk depending on genotype. AAIC 2020.
3. Janbek J et al. Increased short- and long-term mortality following infections in dementia: a prospective nationwide and registry-based cohort study. AAIC 2020.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/10
- Mýty a fakta o epidurální analgezii z dlouholetých zkušeností anestezioložky
- INFOGRAFIKA: Data mluví jasně – čím dál více žen v medicíně promění české zdravotnictví
- Tři otázky pro... MUDr. Marii Svobodovou ze sekce mladých lékařů ČLK
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul