#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Kmenové buňky: staronová naděje pro řešení střevních zánětů

5. 10. 2015

Desítky časopisů, tisíce vědců, desetitisíce článků a jedna Nobelova cena. Kmenové buňky známe již dlouho, přesto jsou to jedny z hlavních vycházejících hvězd současné medicíny. Jak mohou pomoci nemocným se střevními záněty?

Člověk vzniká z jedné jediné buňky. Tato tzv. zygota nese v jádře naši kompletní genetickou informaci – jednu polovinu od otce, druhou od matky. Zygota se rozdělí na 2 buňky naprosto totožné s původní, z nich vzniknou 4 buňky a tak dále. Postupně vyroste celý lidský jedinec, v jehož těle nese každá buňka tutéž kompletní genetickou informaci. Čím to, že tedy nejsme jen jednolitá buněčná masa?

  • Buňky, aby mohly tvořit různé orgány, postupně získávají specializaci.
  • K tomu dochází prostřednictvím nejrůznějších látek a působků, které zapříčiní „vypnutí“ některých genů a naopak zvýšenou aktivaci jiných.
  • Jde o složitý proces, jehož výsledkem jsou vysoce specializované buňky nejrůznějších tvarů, velikostí a schopností.

Nepopsaný list

Kmenová je ta buňka, která ještě nezískala žádnou orgánovou specializaci a teprve čeká na signál, který ji namíří určitým směrem. Nacházíme je nejen u nedovyvinutých zárodků (tzv. embryonální kmenové buňky), ale i v dospělém organismu. Většina tkání, jako například krev nebo vnitřní výstelka střeva, se totiž musí pravidelně obnovovat. A nové buňky nevznikají nijak jinak než právě dělením a specializací v těle dobře ukrytých buněk kmenových. Pravidlem, které ale neplatí absolutně, je, že embryonální kmenové buňky se mohou specializovat na jakýkoliv buněčný typ, zatímco u těch odebraných z již narozeného lidského jedince je variabilita omezená. Když se vědcům podaří odebrat kmenové buňky, mohou je nějaký čas pěstovat a množit. Klíčem k tomu, aby z nich vytvořili specializované buňky, je přidání stimulačních působků. Ty je třeba buďto znát a dodávat uměle, nebo kmenové buňky umístit do organismu, kde jsou tyto látky přítomné přirozeně.

Kauza píštěl 

Tým jihokorejských vědců se zabýval problémem uzavírání píštělí u Crohnovy choroby. To jsou „tunely“, které vznikají v důsledku zánětu a spojují buď jednu část střeva s jinou, vzdálenější, nebo střevo s jiným orgánem – třeba s močovým měchýřem nebo s povrchem kůže. Tyto píštěle je třeba odstraňovat – děje se tak chirurgickým sešitím či různými tkáňovými lepidly. Někdy se však s nimi nedělá nic. 

  • Jihokorejci v malé, ale jedinečné studii zkoušeli aplikovat do píštělí pacientů směs lepidla a kmenových buněk odebraných z vlastní tukové tkáně nemocných. 
  • Výsledky byly excelentní: tři čtvrtiny z 36 takto operovaných lidí měly ještě dva roky po zákroku píštěl zcela zarostlou.
  • K podobně uspokojivým výsledkům s různými úpravami postupu došla i celá řada dalších vědecko-chirurgických týmů.

Jemná záplata

Zánět vyvolává ve střevech zvředovatění a poškození sliznice. Vědci z univerzity v Kodani vyzkoušeli, zatím na myších, zajímavý postup: Ze střev odebrali kmenové buňky a z nich vypěstovali „záplaty“, které pak aplikovali na poškozené oblasti střevní sliznice nemocných myší. Buňky, umístěné do podmínek střeva, se rychle specializovaly na elementy sliznice a velmi usnadnily hojení zánětlivých poškození, které probíhalo pod záplatou.

Vynulování imunitního systému

Může se zdát zvláštní, že k léčbě střevních zánětů jsou vzácně využívány i krevní kmenové buňky – ty, které leží v kostní dřeni a vytvářejí nové krvinky a krevní destičky. Bílé krvinky totiž hrají hlavní roli v autoimunitním zánětu, který postihuje střevo, a za transplantací vlastních kmenových buněk krve se tak skrývá odvážný nápad: „resetovat“ imunitní systém.

  • Kmenové buňky jsou pacientovi odebrány a pak znovu aplikovány poté, co prodělá chemoterapii. Ta má odstranit všechny staré, „zmatené“, na vlastní buňky útočící bílé krvinky.
  • Jde o metodu s řadou rizik a nejasností, která však může znamenat naději pro lidi trpící těžkými, neustále se vracejícími formami střevních zánětů.
  • Pokud jde o člověka s vrozenou poruchou imunitního systému, nabízí se, zatím však spíše teoreticky, i možnost „výměny“ imunitního systému díky kmenovým buňkám od jiného dárce.

Čas rozhodne 

Pokud se cítíte zahlceni informacemi o kmenových buňkách, vězte, že to není zdaleka všechno. Jejich potenciál je obrovský a studie a pokusy probíhají ve spoustě oborů, střevní záněty nevyjímaje. Jestli budou některé z nich zavedeny do rutinní praxe, to by mělo ukázat příštích několik let.

(luko)

Zdroje:
www.medicalnewstoday.com
www.webmd.com
www.healthline.com
www.ncbi.nlm.nih.gov



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#