Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Jak mohou pomoci?

Kmenové buňky jsou nediferencované buňky schopné proměnit se v těle na specifické buněčné typy. Dokážou se také regenerovat, což hraje roli při obnově poškozených tkání.

Přirozeně se nacházejí například v kostní dřeni, krvi, játrech, mozku nebo kůži. Zatímco v léčbě řady hematologických, imunologických i metabolických onemocnění se již využívají, v neurologii (a konkrétně u RS) jsou stále předmětem intenzivního zkoumání.

Autologní transplantace

Léčba kmenovými buňkami spočívá v nahrazení dysfunkčního imunitního systému novým, „resetovaným“ systémem pomocí transplantace vlastních nebo alogenních kmenových buněk. V klinické praxi se nejčastěji uplatňuje autologní transplantace. Tato metoda je zatím nejblíže klinickému využití. Jak se uplatňuje?

Nejprve je nutné „vynulovat“ vadně fungující imunitní systém pacienta pomocí speciální léčby (chemoterapie a imunologických protilátek), která cíleně odstraní autoreaktivní buňky napadající vlastní nervové tkáně. Poté následuje transplantace kmenových buněk, které dají vzniknout novému, obnovenému imunitnímu systému. Cílem není vytvořit sterilní imunitu, ale „restartovat“ ji tak, aby tolerovala přirozené struktury nervové soustavy a neútočila na ně.

Výsledky několika přehledových mezinárodních studií ukazují, že autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk (aHSCT) může vést k remisi NEDA (no evidence of disease activity) až u 68 % nemocných, a to především u mladších pacientů s agresivní, relabující formou nemoci. Současně se jako pozitivní ukazuje i pokles rizika závažných komplikací –⁠ míra mortality klesla z 7,3 % v letech 1995–2000 na 1,3 % v období 2001–2007.

Regulátoři imunitních procesů

Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) jsou další kapitolou v oblasti buněčné terapie RS. Tyto buňky, izolované například z kostní dřeně nebo tukové tkáně, dokážou působit jako přirození regulátoři imunitních procesů. Zároveň umí podporovat regeneraci nervové tkáně a uvolňují růstové faktory, které pomáhají opravě poškozeného myelinu.

V klinických studiích jsou tyto buňky často odebrány pacientovi, upraveny v laboratorních podmínkách a následně zpětně podávány do organismu. Někdy jsou i speciálně modifikovány, aby se zvýšila jejich schopnost potlačit imunitní reakce a podpořit regeneraci.

Přestože výsledky zatím nevykazují jednoznačné průlomové zlepšení, systematické přehledy ukazují, že terapie mezenchymovými kmenovými buňkami má solidní bezpečnostní profil a určitý potenciál v doplnění léčby RS.

Další typy zkoumaných kmenových buněk

Vedle hematopoetických a mezenchymálních kmenových buněk se v experimentálních studiích zkoumají:

• Neurální kmenové buňky (NSCs): Jsou zaměřené na obnovu myelinu, mohou být odvozeny i z MSCs.
• Lidské embryonální kmenové buňky (hESCs): Mají schopnost přeměny na jakýkoliv buněčný typ, ale nesou riziko tumorigeneze.
• Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs): Vznikají přeprogramováním dospělých buněk, rovněž s potenciálním rizikem nádorového bujení.

Tyto přístupy jsou však zatím ve velmi rané fázi výzkumu.

Pozor na správnost informací

Přestože je aHSCT pro RS nejpokročilejším typem kmenové buněčné terapie, žádná forma buněčné terapie tohoto onemocnění není oficiálně schválena americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ani Evropskou lékovou agenturou (EMA). Všechna tato léčebná opatření jsou stále považována za experimentální a zpravidla probíhají v rámci klinických studií.

FDA i EMA také varují před „regeneračními“ produkty a návnadami na rychlé vyléčení, které mohou být nabízeny mimo schválené klinické studie a často nemají prokazatelnou účinnost ani bezpečnost. Proto je velmi důležité, aby pacienti i lékaři pečlivě zvažovali dostupné informace a nevystavovali se zbytečnému riziku.

(mb)

Zdroje:
1. Wu L., Lu J., Lan T. et al. Stem cell therapies: a new era in the treatment of multiple sclerosis. Front Neurol 2024; 15 : 1389697, doi: 10.3389/fneur.2024.1389697. 
1. Burt R. K., Balabanov R., Burman J. et al. Effect of nonmyeloablative hematopoietic stem cell transplantation vs continued disease‑modifying therapy on disease progression in relapsing‑remitting multiple sclerosis: a randomized clinical trial. JAMA 2019; 321 (2): 165–174, doi: 10.1001/jama.2018.18743.
2. Sharrack B., Saccardi R., Alexander T. et al. Autologous haematopoietic stem cell transplantation and other cellular therapy in multiple sclerosis and immune‑mediated neurological diseases: updated guidelines and recommendations from the EBMT Autoimmune Diseases Working Party (ADWP) and the Joint Accreditation Committee of EBMT and ISCT (JACIE). Bone Marrow Transplant 2020; 55 (2): 283–306, doi: 10.1038/s41409-019-0684-0.
3. Nabizadeh F., Pirahesh K., Rafiei N. et al. Autologous hematopoietic stem-cell transplantation in multiple sclerosis: A systematic review and meta-analysis. Neurol Ther 2022; 11 (4): 1553–1569, doi: 10.1007/s40120-022-00389-x.
4. Willison A. G., Ruck T., Lenz G. et al. The current standing of autologous haematopoietic stem cell transplantation for the treatment of multiple sclerosis. J Neurol 2022; 269 (7): 3937–3958, doi: 10.1007/s00415-022-11063-5.
5. Uccelli A., Laroni A., Freedman M. S. Mesenchymal stem cells for the treatment of multiple sclerosis and other neurological diseases. Lancet Neurol 2011; 10 (7): 649–656, doi: 10.1016/S1474‑4422(11)70121‑1.
6. Zakrzewski W., Dobrzyński M., Szymonowicz M., Rybak Z. Stem cells: past, present, and future. Stem Cell Res Ther 2019; 10 (1): 68, doi: 10.1186/s13287-019-1165-5.
7. Consumer alert on regenerative medicine products including stem cells and exosomes. U.S. Food and Drug Administration, 2020 Jul 22. Dostupné na: www.fda.gov/vaccines-blood-biologics/consumers-biologics/consumer-alert-regenerative-medicine-products-including-stem-cells-and-exosomes
8. EMA warns against using unproven cell-based therapies. European Medicines Agency, 2020 Apr 28. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/public-statement/ema-warns-against-using-unproven-cell-based-therapies_en.pdf