Profesní kontaktní alergie na lišejníky

V lišejnících žijí v symbióze řasy a houby. Je jich popsáno cca 19 000 druhů, z toho téměř desetina se nachází ve Skandinávii. Lišejníky mohou žít v různých podmínkách na stromech či kamenech na zemi. Některé druhy jsou používány v kosmetickém průmyslu k výrobě parfémů. Extrakty z větvičníku slívového se přidávají do mnoha parfémů a vod po holení. Kyselina usnová je pro své antibakteriální vlastnosti přidávána do deodorantů.

Všechny tyto látky mohou ale vyvolávat také kontaktní alergie. Lišejníky a jaterníky jsou proto nejčastější příčinou ekzémů u pracovníků v lese a v zahradnictvích. Ekzém se u nich vyskytuje nejvíce na nechráněných místech těla, zejména v chladném a vlhkém počasí.

Lišejníky mohou vyvolat i okamžité alergické reakce –⁠ kopřivku, astma –⁠ a také fotoalergické reakce. K senzibilizaci může dojít buď při používání parfémů a kosmetiky, nebo při práci v lese. Příznaky se potom objevují v obou situacích a jsou pro ty, kdo neznají možné souvislosti, matoucí. Dřevorubectví je dnes již vzácné povolání, a tak se na tuto možnou souvislost již pozapomnělo.

Dříve byl dřevorubecký ekzém známým syndromem, na který se ale s útlumem tohoto řemesla již téměř zapomnělo. V dnešním životě dochází ke kontaktu s lišejníky možná častěji při topení dřevem v krbech a saunách při pobytu na chatě. To je v našich končinách stále velice rozšířený způsob rekreace.

Alergie na kosmetické parfemované příznaky tak může vysvětlit zdánlivě nesouvisející zhoršování ekzému na rukách nebo astmatu po pobytu na chatě.

(van)

Zdroj: Aalto-Korte, K. a spol., Contact Dermatitis, 2005, 52, 36–38.

Obrázek: www.softskel.wbs.cz