Úloha B-buněk v terapii autoimunitních chorob

14. 5. 2019

Úloha B-buněk u autoimunitních zánětlivých chorob se ukazuje jako jeden z nejzajímavějších, byť kontroverzních námětů pro rozvoj cílené terapie.

Inzerce

Úloha B-buněk u autoimunitních zánětlivých chorob se ukazuje jako jeden z nejzajímavějších, byť kontroverzních námětů pro rozvoj cílené terapie. Toto téma bylo zdůrazněno relativně nedávno díky zprávě o druhé pozitivní studii o cílené léčbě na B-buňky u systémového lupus erythematosus (SLE) a v další zprávě na téma progresivní multifokální leukoencefalopatie u pacienta s revmatoidní artritidou léčeného rituximabem.

Choroby, o nichž se v souvislosti s léčbou cílenou na B-buňky uvažuje, jsou například SLE, revmatoidní artritida nebo T-buňkami zprostředkované nemoci, jako roztroušená skleróza. Zacílení B buněk se jeví jako účinné u nemocí, kde je poškození tkání zprostředkováno T-buňkami, pravděpodobně proto, že B-buňky fungují jako antigen prezentující buňky a stejně tak jako efektorové buňky produkující protilátky.

Depleční terapie B-buněk může být účinná u revmatoidní artritidy a zůstává také terapeutickou strategií u refrakterního SLE. Nedávné kontrolované klinické studie u cílené léčby na B-buňky při SLE měly různé benefity, ale přispěly zejména k lepšímu pochopení toho, jak u SLE vést klinické studie.

Depleční terapie B-buněk je už nyní rutinně využívána v léčbě rozličných nemocí, zejména těch, které jsou refrakterní na konvenční imunosupresiva. Zásadní jsou však následující fakta:

  • pochopení dopadu deplece B-buněk na normální imunitní reakce,
  • pochopení důvodů, proč může být léčba cílená na B-buňky účinná u tak širokého spektra nemocí,
  • pochopení možných rozdílů v jednotlivých cílených terapiích na účinnost a mechanismus jejich působení,
  • a rozhodnutí, zda existují podskupiny pacientů, kteří budou odpovídat na tuto léčbu obzvláště dobře oproti ostatním léčebným modalitám.

Nyní jsou vyvíjeny nové preparáty schopné ovlivnit dlouhožijící plazmatické buňky. Tyto léky by mohly umožnit eradikaci autoprotilátek, ale musí být užívány pečlivě, aby se zabránilo infekčním komplikacím, a musí být zajištěno, že autoimunitní plazmatické buňky znovu neosídlí kompartment dlouhožijících plazmatických buněk. Podstatnými součástmi budoucích studií by pak měly být identifikace biomarkerů, jako jsou podskupiny B-buněk, a profily autoprotilátek, aby bylo možno lépe definovat skupinu pacientů odpovídajících na léčbu, a také hierarchické umístění depleční terapie B-buněk na terapeutickém žebříčku.

(pes)

Zdroj: Townsend M. J., Monroe J. G., Chan A. C.: B-cell targeted therapies in human autoimmune diseases: an updated perspective. Immunol Rev. 2010 Sep; 237 (1): 264–83; doi: 10.1111/j.1600-065X.2010.00945.x

Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se