Účinnost mometazonfuroátu při léčbě nosní polypózy

Nosní polypy jsou benigní zbytnění nosní sliznice, ve které dochází k fibróze, snížení vaskularizace, snížení počtu žlázek a nervových zakončení a destrukci epitelu. Příčina polypózy není zcela známa, často se však vyskytuje současně s aspirinsenzitivním astmatem.

Histologicky je v polypózní tkáni nacházen v 65–90 % případů eozinofilní zánět. Klinickými příznaky jsou nosní obstrukce, rýma a porucha čichu. Cílem léčby je zajistit průchodnost nosu, zlepšit čich a zabránit recidivám. Lékem volby jsou topické nazální steroidy. Jejich účinek je u největší části pacientů způsoben snížením eozinofilní infiltrace sliznice.

Cílem studie švédských autorů bylo u pacientů s nosní polypózou porovnat účinnost podávání 200 μg mometazonfuroátu v nosním spreji v jedné nebo ve dvou denních dávkách v monoterapii s účinností placeba. Studie probíhala ve 24 centrech v sedmnácti zemích. Celkem se jí zúčastnilo 310 pacientů starších osmnácti let s oboustrannými nosními polypy.

Pacienti byli náhodně rozděleni do 3 skupin. První skupina dostávala ráno 200 μg účinné látky a večer placebo, druhá skupina měla ráno i večer 200 μg mometazonfuroátu a třetí skupina měla ráno i večer placebo. Pacienti užívali tuto medikaci celkem 4 měsíce. V průběhu studie byli opakovaně klinicky vyšetřováni včetně nosní endoskopie ke zhodnocení velikosti polypů. Současně byly také zaznamenávány subjektivní pocity zlepšení nosní průchodnosti.

Po statistickém zhodnocení výsledků bylo prokázáno, že mometazonfuroát v dávce 200 μg podávaný jednou či dvakrát denně je účinnější než placebo. Dávkování 2× denně dosáhlo statisticky významně lepších výsledků než placebo. Po měsíci podávání pociťovali pacienti při obou dávkovacích režimech statisticky významnou úlevu a zlepšení nosní průchodnosti v porovnání s placebem. Lék byl dobře snášen.

Výsledkem studie byl tedy průkaz dobré účinnosti i snášenlivosti mometazonfuroátu při léčbě oboustranných nosních polypů. Výsledkem léčby je jak zmenšení velikosti polypů, tak zlepšení příznaků.

(van)

Zdroj: Stjarne, P a spol, Arch Otolaryngol Head Neck Surg, 132, 2006, 179–185.