Srovnání účinnosti mometazonfuroátu aplikovaného intranazálně s orálními antihistaminiky při léčbě rýmy sdružené s astmatem

Neléčená alergická rýma výrazně zhoršuje kontrolu astmatu. Pacienti trpící oběma nemocemi současně jsou pro astma častěji hospitalizováni, vyhledávají častěji ošetření na pohotovosti a ošetření lékařem. Celkem 10–40 % pacientů trpících alergickou rýmou má současně astma.

Vzhledem k propojení dýchacích cest dochází k putování buněk mezi jednotlivými oddíly a senzibilizace a alergický zánět v oblasti nosu zhoršují alergické projevy v plicích a naopak. Léčba astmatu a alergické rýmy má být proto současná, jen tak je dosaženo nejlepších výsledků.

Britští autoři zkoumali v retrospektivní studii, která hodnotila alergické příznaky horních a dolních dýchacích cest, účinek léčby alergické rýmy intranazálním mometazonem a celkově podávaným antihistaminikem. Všichni pacienti používali současně antiastmatickou léčbu. Celkem 395 pacientů dostávalo mometazon a 790 orální antihistaminikum.

Kontroly příznaků astmatu bylo dosaženo u 78,2 % pacientů léčených mometazonem a 73,4 % léčených antihistaminikem. Úlevu od příznaků rýmy mělo 74,2 % pacientů léčených mometazonem a 68,2 % léčených antihistaminikem.

Pacienti s alergickou rýmou a astmatem měli významně zlepšeny příznaky astmatu i rýmy při léčbě mometazonem v porovnání s léčbou antihistaminikem. Vzhledem k minimální systémové dostupnosti je účinek mometazonu vysvětlován tlumením alergického zánětu v nosní sliznici, nikoliv celkovým působením steroidů.

(van)

Zdroj: Price, D. et al.: Observational study comparing intranasal mometasone furoate with oral antihistamines for rhinitis and asthma. Primary Care Resp J 2010. Publikováno online před tiskem dne 22. června 2010.