Dětské astma a bakteriální kolonizace dýchacích cest ve věku jednoho měsíce

14. 5. 2019

Některé nálezy při vyšetření průdušek u malých dětí s opakovanými epizodami těžké expirační dušností a hvízdání signalizují možnou souvislost s kolonizací určitými druhy bakterií.

Inzerce

Některé nálezy při vyšetření průdušek u malých dětí s opakovanými epizodami těžké expirační dušností a hvízdání signalizují možnou souvislost s kolonizací určitými druhy bakterií. Bioptická vyšetření průdušek u těchto dětí totiž prokazují převažující neutrofilní zánět a neprokazují typické změny jako v pozdějším věku, tedy ztluštění bazální membrány a eozinofilní zánět. Počátečním impulsem rozvoje budoucího astmatu by tedy podle těchto nálezů mohl být i bakteriální zánět nebo pouhá bakteriální kolonizace, nikoli alergie.

Dánští autoři proto provedli studii, kde zkoumali vztah bakteriálního osídlení hypofaryngu zdravých bezpříznakových kojenců v jednom měsíci věku k rozvoji astmatu během následujících pěti let života. Studie se po předchozím informovaném souhlasu rodičů zúčastnilo 411 dětí, které se narodily matkám astmatičkám. Ve věku jednoho měsíce byl všem dětem kultivačně vyšetřen sekret z hypofaryngu. Byla sledována přítomnost bakterií Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis a Staphylococcus aureus.

Celkem 61 % dětí bylo kolonizováno bakteriemi kmene Staphylococcus aureus a 21 % některou z dalších bakterií nebo nějakou jejich kombinací. Tento trend se zcela změnil ve věku 12 měsíců, kdy stafylokok tvořil jen 13 % a ostatní bakterie 71 %. Typ bakteriálního osídlení nezávisel na kojení, podávání antibiotik matkám koncem těhotenství, pohlaví dětí či kuřáctví matek.

U dětí byly dále během následujících pěti let zaznamenávány stavy hvízdavé dušnosti. Ve věku 4 let jim bylo vyšetřeno celkové a specifické sérové IgE a počet eozinofilů v krvi. V pěti letech bylo všem provedeno funkční vyšetření plic a stanovena nebo vyloučena diagnóza astmatu. Výsledky ukázaly, že časná kolonizace dýchacích cest stafylokokem nemá vliv na pozdější rozvoj astmatu. Je to poněkud překvapivé, protože v poslední době se naopak množí údaje o vztahu stafylokokových superantigenů k atopickému ekzému, alergické rýmě i astmatu u dospělých.

Naopak kolonizace kteroukoli z dalších sledovaných bakterií nebo jejich kombinací statisticky významně zvyšovala riziko přetrvávajícího hvízdání, akutních exacerbací hvízdání a hospitalizací pro hvízdavou dušnost, a dále i riziko vyššího celkového IgE a eozinofilie ve čtyřech letech věku. Rovněž riziko astmatu v pěti letech bylo významně vyšší u dětí kolonizovaných v jednom měsíci věku bakteriemi z kmenů Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae a Moraxella catarrhalis.

Tyto nálezy z útlého věku mají tedy důležitou předpovědní hodnotu pro možný pozdější rozvoj astmatu. V budoucnu by mohly přispět k dalšímu poznání vývoje a možností prevence dětského astmatu.

(van)

Zdroj: Bisgaard H, a spol. N Engl J Med 2007;357.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se