Anti-TNF terapie revmatoidní artritidy neovlivňuje mortalitu

Podíly mortality nejsou u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) užívajících anti-TNF preparáty vyšší ani nižší oproti pacientům užívajícím standardní nebiologické léky ze stejné indikace. Alespoň to vyplývá ze závěrů britské studie publikované v červnu loňského roku v Arthritis & Rheumatism.

Tyto výsledky jsou zjevně uklidněním jak pro lékaře, tak pro samotné pacienty v tom, že se nezdá, že by u pacientů léčených anti-TNF preparáty docházelo k nárůstu mortality oproti léčbě klasickými DMARDs. Lékaři ve své zprávě ovšem upozorňují, že zatímco léčba revmatoidní artritidy může snížit riziko kardiovaskulárních chorob, existuje zde například určitá pravděpodobnost zvýšení rizika rozvoje závažných infekcí.

K ozřejmení spojitosti mezi anti-TNF terapií a mortalitou lékaři analyzovali údaje z registru Britské revmatologické společnosti, a to od celkem 12 672 pacientů léčených etanerceptem, infliximabem nebo adalimumabem a od 3 522 pacientů léčených klasickými DMARDs. Průměrný follow-up byl 4 roky v kohortě anti-TNF a 2,7 roku v kohortě DMARDs, přičemž během tohoto časového úseku došlo k 856 úmrtím v první a ke 204 úmrtím ve druhé kohortě.

Po přizpůsobení rozdílům ve věku, aktivitě choroby a komorbiditách nezastihli lékaři žádné statisticky signifikantní rozdíly v celkových podílech mortality mezi skupinou léčenou biologickou a nebiologickou léčbou. U tří hlavních příčin úmrtí, tedy u kardiovaskulárních chorob, zhoubných novotvarů a respiračních chorob lékaři zjistili také podobný vzorec rizika mortality. U těchto tří zmíněných příčin úmrtí byla provedena detailnější analýza, obecně se však lékaři věnovali více než deseti z možných příčin úmrtí. Samozřejmě jsou zapotřebí další studie. Současná analýza obsáhla pouze údaje ze sledování v trvání průměrně tři až čtyři roky.

(pes)

Zdroj: Mark Lunt, Arthritis & Rheumatism 2010, Volume 62, Issue 11, pages 3145–3153; DOI: 10.1002/art.27660