Hrodek O. Therapy-related acute myeloid leukemia and myelodysplastic syndromes in patients with Hodgkin lymphoma: a report from the German Hodgkin Study Group

Dennis A. Eichenauer, Indra Thielen, Heinz Haverkamp, et al.

First Department of Internal Medicine, The German Hodgkin Study Group, and The Institute of Medical Statistics, Informatics and Epidemiology, University Hospital of Cologne, Cologne, Germany

Blood 13 March 2014, Vol. 123, No. 11, pp. 1658-1664

Akutní myeloidní leukemie a myelodysplastické syndromy (AML/MDS) související s léčbou Hodgkinova lymfomu (HL) představují zvláště těžké pozdní následky. Typicky k nim dochází za 2 až 8 roků po iniciální terapii. Byly dříve považovány za následky s velmi špatnou prognózou. Současné standardní protokoly pro léčbu HL zahrnují látky se známým leukemogenním účinkem. Alkylační látky a topoizomeráza–II jsou obzvláště spojeny se zvýšeným rizikem pro vznik AML/MDS. Protože je málo novějších údajů o incidenci, celkových výsledcích a rizikových faktorech pro vznik t-AML/MDS u pacientů s HL léčených moderními postupy, provedli autoři podrobnou retrospektivní analýzu 11 952 pacientů, kteří dostali léčbu nově diagnostikovaného HL podle protokolů Německé studijní skupiny pro Hodgkinovu chorobu (GHSG; German Hodgkin Study Group) v letech mezi 1993 a 2009. Zvláštní pozornost věnovali léčbě t-AML/MDS od doby užívání alogenní transplantace kmenových buněk (aSCT), která se stala obvyklou ve zvýšené míře a u podstatné skupiny pacientů s t-AML/MDS po jiných malignitách přinesla dlouho trvající remise. Pacienti byli ve stáří 16 až 75 roku. Byli rozděleni do 3 blíže popsaných rizikových skupin, rozdělení podle složení chemoterapie a radioterapie, kumulativních dávek leukemogenních látek užitých v protokolech chemoterapie. Podrobná statistická analýza vyhodnotila kumulativní incidence t-AML/MDS a jejich variance, diference celkového přežití (OS) po diagnóze t-AML/MDS u pacientů s aSCT a pacientů bez aSCT. Autory je tato práce považována za nejrozsáhlejší analýzu incidence, celkových výsledků a rizikových faktorů pro vznik t-AML/MDS u pacientů s nově diagnostikovaným Hodgkinovým lymfomem léčeným v rámci kontrolovaných klinických studií. Hlavní nálezy byly tyto: t-AML/MDS po HL jsou vzácným a těžkým pozdním následkem léčby v korelaci s intenzitou chemoterapie v první linii léčby. Mají stále všeobecně špatnou prognózu, i když alogenní transplantace může u vybraných pacientů přinést záchranu. Nové léčebné strategie pro HL je třeba zaměřit na redukci chemoterapie a radioterapii s cílem snížit riziko pro vznik t-AML/MDS. Další optimalizace použití transplantace může zvýšit počet vyléčení u pacientů vhodných pro tento způsob léčby.

Prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc.