Úvodní slovo

Vážení a milí čtenáři Světa praktické medicíny,

prvé číslo roku 2024, které se vám dostává do ruky, obsahuje mnoho zajímavých témat. Již v aktualitách z Evropské lékové agentury z pera doc. Slívy mě zaujalo vyjádření o nutné obezřetnosti při užívání přípravků s pseudoefedrinem. Lékaři, a zejména jejich pacienti by měli být obeznámeni s tím, že nesmí pseudoefedrin užívat ti, jejichž vysoký krevní tlak není dostatečně léčbou korigovaný nebo mají významné postižení renálních funkcí. Následuje přehledový článek dvou amerických autorů na téma Chronické onemocnění ledvin – prevence, diagnostika a léčba. Výstižným komentářem jej doplnil nefrolog prim. Vachek, který zdůraznil nutnost provádění vyšetření močového sedimentu (jenž bývá v záplavě moderních vyšetřovacích metod zapomínán), samozřejmě pak vhodnost sonografického vyšetření ledvin. Léčebně máme v rukou nové skupiny léků k příznivému ovlivnění renální funkce – zejména ze skupiny inhibitorů SGLT2, ev. léků ze skupiny antagonistů receptorů GLP-1. Důležité je i omezení působení nefrotoxických léků (a dotaz na míru jejich užívání), především jde o nesteroidní antirevmatika. Vhodně pak navazuje informace o finerenonu, léku pro pacienty s diabetem a chronickým onemocněním ledvin, který je od loňska v České republice registrovaný. Jde o antagonistu mineralokortikoidních receptorů, který však na rozdíl od spironolaktonu a eplerenonu nemá steroidní strukturu a je indikován k oddálení progrese chronického onemocnění ledvin.

Nosným tématem celého čísla jsou žilní onemocnění. Články sepsali autoři z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, tedy moji blízcí kolegové. Autorka M. Veselá začíná didakticky – rekapitulací novinek týkajících se anatomie povrchových žil a jejich názvosloví. Sonografické mapování povrchových žil, zejména velké a malé safény, má velký význam při posuzování jejich funkce a také slouží v rámci léčebného přístupu k žilní varikozitě. Variabilita povrchových žil je obrovská, a především u vyústění malé safeny do hlubokého žilního systému mají autoři článku řadu významných podnětů, nejen pro cévní chirurgy. Žilní funkce, a hlavně rozvoj nežádoucí žilní hypertenze shrnuje patofyziologicky laděný článek D. Ambrože. Souhrnný článek o chronické žilní nedostatečnosti je vodítkem pro všechny, kteří se zajímají o nové možnosti odstranění varixů a ošetření inkompetentních perforátorů – autorem je angiolog J.-C. Lubanda. Následuje několik článků, jejichž společným jmenovatelem je trombus v hluboké žíle, vedoucí k paradoxní embolizaci (autorky K. Bayerové), způsobující potrombotický syndrom (autora P. Procházky). Souhrn indikací pro zavedení kaválního filtru najdete v článku

M. Chocholy. Samozřejmě na začátku i konci příběhu o žilní trombóze stojí vyšetření duplexní ultrasonografií (S. Kuchynková). A i když v současnosti máme účinné léky na žilní trombózu, je dobré se zajímat o nové molekuly, které by při zachování antitrombotického účinku vykazovaly vyšší bezpečnost než antikoagulancia stávající – jde o inhibitory funkce XI. koagulačního faktoru.

Vám všem přeju, abyste byli v letošním roce zdrávi a mohli nadále aktivně pracovat. Ať i Svět praktické medicíny je vám v tomto pomocníkem.

Debora Karetová