Neurotrauma a jeho mortalita

Stáhnout PDF English version

Autoři: D. Doll ^1,2 ; A. Hora ³ ; F. Burget ^2-4 ; Z. Krška ⁵
Působiště autorů: Department of Surgery, St. Marienhospital Vechta, Academic Teaching Hospital of the MHH Hannover, Vechta, Germany ¹; Baragwanath Hospital, Johannesburg, Republic of South Africa ²; 1st Surgical Department of 1st Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Czech Republic ³; Department of Disaster Medicine, University of Ostrava, Czech Republic ⁴; 1st Department of Surgery – Department of Abdominal, Thoracic Surgery and Traumatology, 1st Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Czech Republic ⁵
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2026, roč. 105, č. 4, s. 157-161.
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/ccrvch2026157

Souhrn

Úvod: Úrazy hlavy jsou jedním z nejnáročnějších poranění, které může oběť úrazu utrpět, neboť mohou narušit funkčnost dýchacích cest a komplexní neurologické funkce. Většina těchto pacientů se střelným poraněním hlavy se do nemocnice nedostane živá. Provedli jsme průzkum týkající se časné úmrtnosti a porovnali poranění hlavy a jejich výsledky s jinými úrazovými zraněními.

Metody: Všichni pacienti přijatí v období od října 2000 do května 2005 na traumatologické oddělení nemocnice Chris Hani Baragwanath Hospital, Soweto, Johannesburg, Jihoafrická republika. Kritériem pro zařazení bylo poranění mozku nebo jiných míst těla s dokumentovaným hodnocením a) systolického krevního tlaku při přijetí; b) prohlídky úrazu a –⁠ v případě penetrujícího poranění –⁠ typu zbraně; a c) vědomí při přijetí (n = 214).

Výsledky: Analýza údajů ukázala, že na oddělení urgentního příjmu se vyskytovalo 50 % penetrujících poranění; polovina z nich byla střelná a polovina bodná. Zatímco tupá poranění se vyskytovala v 39 %, popáleniny tvořily 4 %. Jak lze odvodit, ze tří hlavních mechanizmů poranění –⁠ střelných, bodných a tupých –⁠ je u střelných a tupých poranění 5–6% úmrtnost, zatímco u bodných poranění je 1% úmrtnost. Pacienti s poraněním hlavy umírají po delším intervalu a dosahují plató, o několik hodin později než ostatní sledovaná poranění.

Závěr: U smíšených tupých a penetrujících poranění představují poranění hlavy nejvyšší míru úmrtnosti. Zejména střelná poranění hlavy s časnou úmrtností kolem 40 %.

Klíčová slova:

Neurotrauma – penetrující poranění hlavy – střelná poranění hlavy

...

Zdroje

1. Wall N, McCrum ML, Evans HL. Surgical strategies in trauma to the head, face and neck. In: Degiannis E, Doll D, Velmahos GC (eds). Penetrating trauma. Bern: Springer 2024. 249–258.

2. Knor J, Pekara J, Pavlíček P. Závažné kraniotrauma v dětském věku: význam včasné ofenzivní terapie severe head injury in childhood: the importance of early offensive therapy. Acta Chir Orthop Traumatol Cech 2022; 89 (4): 309–311.

3. Kaufman HH, Makela ME, Lee KF et al. Gunshot wounds to the head: a perspective. Neurosurgery 1986; 18 (6): 689–695. doi: 10.1227/00006123-198606000-00002.

4. Hernesniemi J. Penetrating craniocerebral gunshot wounds in civilians. Acta Neurochir (Wien) 1979; 49 (3–4): 199–205. doi: 10.1007/BF01808959.

5. Cavaliere R, Cavenago L, Siccardi D et al. Gunshot wounds of the brain in civilians. Acta Neurochir (Wien) 1988; 94 (3–4): 133–136. doi: 10.1007/BF01435866.

6. Glapa M, Kourie JF, Doll D et al. Early management of gunshot injuries to the face in civilian practice. World J Surg 2007; 31 (11): 2104–2110. doi: 10.1007/s00268-007-9220-2.

7. Stoffel M, Hüser N, Kayser K et al. Cerebral gunshot wounds: a score based on three clinical parameters to predict the risk of early mortality. ANZ J Surg 2009; 79 (11): 789–793. doi: 10.1111/j.1445-2197.2009.05096.x.

8. Vachata P, Bolcha M, Lodin J et al. Atlanto-occipital dissociation. Rozhl Chir 2020; 99 (1): 22–28. doi: 10.33699/PIS.2020.99.1.22-28.

9. Levy ML, Masri LS, Lavine S et al. Outcome prediction after penetrating craniocerebral injury in a civilian population: aggressive surgical management in patients with admission Glasgow Coma Sscale scores of 3, 4, or 5. Neurosurgery 1994; 35 (1): 77–84. doi: 10.1227/00006123-199407000-00012.

10. Martins RS, Siqueira MG, Santos MT et al. Prognostic factors and treatment of penetrating gunshot wounds to the head. Surg Neurol 2003; 60 (2): 98–104. doi: 10.1016/s0090-3019 (03) 00302-1.

11. Shaffrey ME, Polin RS, Phillips CD et al. Classification of civilian craniocerebral gunshot wounds: a multivariate analysis predictive of mortality. J Neurotrauma 1992; 9 (Suppl 1): S279–S285.

12. Boffard KD, White J. Manual of definitive surgical trauma care. London: CRC Press 2011.