Komentář k aktuální situaci ohledně vyšetření dítěte s podezřením na syndrom týraného dítěte

Komentář doplňuje kazuistiku A. Božić, M. Bašković, G. Ivanac. Abuse of a newborn −⁠ the need for professional awareness of this increasingly common social problem. RvCH 2023;102(4):174–179.

Syndrom týraného dítěte je v České republice, stejně jako v celém světě, velmi závažné téma. Incidence těchto poranění a stavů narůstá. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí bylo v roce 2022 potvrzeno více než 150 případů fyzického týrání dětí. Otázka je, kolik dalších takových případů zůstává neodhalených. Diagnostika syndromu týraného dítěte je vždy multidisciplinární a nejčastěji zainteresovanými lékaři ve vyšetřovacím algoritmu jsou radiologové, pediatři, dětští chirurgové, neurologové, neurochirurgové. Ve všech případech je následně nezbytná spolupráce i se soudními lékaři. Při vyšetření dítěte, u kterého je vysloveno podezření na syndrom týraného dítěte, vzniká vyšetřujícímu lékaři oznamovací povinnost. Ze zákona je ošetřující lékař povinen informovat o svém podezření orgán sociálně -⁠ -právní ochrany dětí, tzv. OSPOD. To lze provést přímo na informačním portálu OSPOD, nebo u hospitalizovaných dětí nejčastěji cestou sociálního oddělení příslušného zdravotnického zařízení. Současně musí ošetřující lékař danou situaci oznámit OČR –⁠ nejčastěji Policii České republiky nebo státnímu zástupci.

V závislosti na stupni poranění či bezprostředním ohrožení života a zdraví týraného dítěte je po stabilizaci dítěte zahájen diagnostický algoritmus. Tento je z velké části zajištěn radiologickým týmem. V minulosti prováděný babygram –⁠ tedy rentgenologické vyšetření skeletu celého dítěte v jednom snímku –⁠ byl zcela opuštěn. Česká radiologická společnost vytvořila recentní postup radiologického vyšetření dítěte s podezřením na týrání. Tento tzv. „kostní protokol“ je popsán ve věstníku Ministerstva zdravotnictví vydaném v roce 2022 (Věstník MZ_14-22). Vstupně jsou základem cílené rentgenové snímky lebky, hrudníku, břicha, pánve a končetin. Po dvou týdnech je pak doplněn kontrolní kostní protokol s limitovaným počtem snímků hrudníku, dolních a horních končetin. CT vyšetření je indikováno pouze při podezření na poranění mozku (CT mozku a C-páteře). Je-li dostupné, provádí se u novorozenců a kojenců magnetická rezonance mozku a krční páteře. Současně byli lékaři Radiologické společnosti ČLS JEP iniciátory vzniku obecných postupů při vyšetření dítěte s podezřením na syndrom týraného dítěte. Ve spolupráci s právníky tak vznikl dokument „Postavme se na stranu dětí“ (https://www.mzcr.cz/postavme-se-na-stranu-deti -⁠ -doporuceni-pro-vyuziti-zobrazovacich-metod-pri -⁠ -podezreni-na-tyrane-dite/), který přináší nejen algoritmus vyšetření, ale také odpovídá na některé právní aspekty.

Syndrom týraného dítěte je aktuální a ožehavé téma, kterému je třeba věnovat důkladnou pozornost. Každé dítě, u kterého je nesoulad mezi anamnestickými údaji o vzniku úrazu a vlastním klinickým nálezem, by mělo být vyšetřeno s ohledem na možné týrání. Aktivita České radiologické společnosti vedla k nastavení pravidel vyšetření platných pro Českou republiku. Nicméně základními faktory, které by mohly vést ke snížení výskytu syndromu týraného dítěte, jsou zejména prevence, pravidelné a časté informování široké laické veřejnosti a důsledné potrestání viníků.

MUDr. Radek Štichhauer, Ph.D.
přednosta Kliniky dětské chirurgie a traumatologie
Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta UK
Hradec Králové
e-mail: radek.stichhauer@fnhk.cz