Tepny hlavy a krku prasete domácího z pohledu zobrazovacích metod a experimentální chirurgie

Domestic pig head and neck arteries from the viewpoint of imaging methods and experimental surgery

The aim of this paper is to summarize the current knowledge of the anatomy of domestic pig head and neck arteries for the needs of experimental surgery and imaging methods in biomedical research and translational medicine. The potential of this large animal model seems to be valuable also for the xenotransplantation of certain organs. Demands for the knowledge of morphological differences between analogous human structures and particular breeds are growing also in connection with the need for more precise planning of experiments or interpretation of the results. Deepening anatomical knowledge is allowed also by the development of imaging methods. The search was performed using the keywords “domestic pig” and “arteries of the head and neck“ in the MEDLINE database, PubMed interface.

Keywords:

domestic pig – arteries of the head and neck – veterinary anatomy

Autoři: L. Eberlová ^1,2; H. Mírka ²; V. Liška ^2,3
Působiště autorů: Ústav anatomie, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni ¹; Biomedicínské centrum, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni ²; Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň ³
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2022, roč. 101, č. 12, s. 571-576.
Kategorie: Souhrnné sdělení
doi: https://doi.org/10.33699/PIS.2022.101.12.571–576

Souhrn

Cílem tohoto sdělení je shrnout dosavadní poznání anatomie tepen hlavy a krku prasete domácího pro potřeby experimentální chirurgie nebo zobrazovacích metod v biomedicínském výzkumu a translační medicíně. Potenciál prasete domácího jako velkého animálního modelu se zdá být značný i pro xenotransplantace některých orgánů. Nároky na znalost morfologických rozdílů analogických struktur člověka a vybraného experimentálního plemena rostou i v souvislosti s potřebou zpřesnění plánování experimentu nebo interpretace jeho výsledků. K prohloubení morfologických znalostí napomáhá také rozvoj zobrazovacích metod. Rešerše byla prováděna s použitím klíčových slov „prase domácí“, „tepny hlavy a krku“ v databázi MEDLINE, rozhraní PubMed.

Klíčová slova:

prase domácí – tepny hlavy a krku – veterinární anatomie

ÚVOD

Testování na zvířatech je nezbytnou součástí preklinické fáze výzkumu při zavádění nových diagnostických nebo terapeutických metod. Přestože hlavní podíl experimentálních zvířat představují drobní hlodavci a králíci, význam velkých zvířecích modelů v oblasti biomedicínského výzkumu (BMV) je zřejmý a v některých oblastech nezastupitelný. Kardiovaskulární výzkum na prasatech zahrnuje široké spektrum témat od testování materiálů, transplantačních technik, intervenčních metod až po zkoumání regulačních faktorů a molekulárních drah [1]. Navzdory doporučením ohledně parametrů studií a publikovaných prací [2,3] je interpretace mnoha výsledků BMV omezena absencí informací o pohlaví, stáří, hmotnosti nebo plemeni použitých zvířat. Studium anatomie z učebnic veterinárního lékařství se pro potřeby orientace na zvířeti osvědčilo jen částečně, neboť jsou psány obvykle z pohledu mezidruhových srovnání, systematický popis často chybí, orientaci ztěžuje i nejednotná terminologie [4–6]. Nové možnosti pro rozšíření znalostí anatomie ve veterinární medicíně a BMV přináší počítačová tomografie, kde nejmodernější CT přístroje umožňují vyšetření cév blížící se kvalitě skiaskopických angiografií, a to při minimální invazivitě. Ve výzkumu anatomie cév prasete domácího s použitím CT angiografie bylo zatím publikováno jen několik studií [7,8]. Ačkoli se z praktických důvodů v BMV stále více používají miniplemena, není-li uvedeno jinak, obecným pojmem „prase“ je v tomto textu míněno velké plemeno prasete domácího, použitá terminologie vychází ze standardizované Nomina anatomica veterinaria [9]. Rešerše publikací byla prováděna s použitím klíčových slov v databázi MEDLINE, rozhraní PubMed.

Arcus aortae a jeho větve

Aorta ascendens vystupuje z levé komory a osrdečníku, její průměrná délka u plemene Landrace a samců hmotnosti 45–49 kg byla 2,5 cm [8]. Nad poloměsíčitými chlopněmi vydává a. coronaria sinistra et dextra a pokračuje do arcus aortae (AAo), ze kterého vystupují hlavní tepny pro hlavu a krk. AAo je u prasete oploštěný, běží paramediánně v úrovni T3–4 (Obr. 1A, B). Je to dáno polohou srdce a tvarem hrudníku, který je u prasete kónický, laterálně oploštěný, kraniokaudálně protáhlý. Srdce se při stoji na všech čtyřech dotýká hrudní kosti (Obr. 1B). AAo vydává u prasete jen dvě větve: truncus brachiocephalicus a a. subclavia sinistra. Truncus brachiocephalicus běží v mediastinu vlevo od vena cava cranialis, končí rozdělením na truncus bicaroticus a a. subclavia dextra (Obr. 1A). Truncus bicaroticus se po krátkém průběhu dělí na a. carotis communis dextra a a. carotis communis sinistra, které pokračují podél průdušnice. Přehled hlavních rozdílů větví AAo prasete a člověka shrnuje Tab. 1.

Přehled hlavních rozdílů tepen hlavy a krku prasete domácího a člověka [4b,7] <br>
Tab. 1. Review of the main differences between the human and porcine head and neck arteries [4b,7] — Tab. 1. Přehled hlavních rozdílů tepen hlavy a krku prasete domácího a člověka [4b,7]
Tab. 1. Review of the main differences between the human and porcine head and neck arteries [4b,7]

Rozdíly mezi plemeny se projevují i na kostře hrudníku. Hrudní koš prasete tvoří 7 pravých a 7 nepravých žeber. Hrudní kost je rozdělena chrupavkami, synchondroses sternales (Obr. 1B). Pokud je přítomné 15. žebro, je volné. Prase nemá klíční kost. Páteř tvoří 7 krčních (C), 14–15 hrudních (T), 6–7 bederních (L) a 20–23 ocasních (Ca) obratlů, křížová kost vzniká srůstem 4 sakrálních obratlů. Miniaturní plemena mohou mít méně hrudních a/nebo bederních obratlů [4a,5].

A. carotis communis

A. carotis communis (ACC) dextra a sinistra odstupují z krátkého společného truncus bicaroticus (Obr. 1A, B). Běží podél průdušnice ve vagina carotica jako součást nervově-cévního svazku společně s truncus sympathicus, n. vagus a v. jugularis interna [4b,6a]. ACC končí pod lebeční spodinou v úrovni C1–C2 odstupem a. carotis interna (ACI), poté pokračuje ACC jako a. carotis externa (ACE). ACC ve svém průběhu vydává nekonstantní drobné větve pro jícen, průdušnici a okolní svaly. Dalšími samostatnými větvemi ACC jsou a. thyroidea cranialis, která zásobuje zejména štítnou žlázu, a a. laryngea cranialis, zásobující hrtan.

A. carotis interna

A. carotis interna je u prasete drobná tepna, která odstupuje obvykle ze společného kmene s a. occipitalis jako poslední větev ACC [4b]. V místě větvení se nachází sinus caroticus s baroreceptory. Do lebky vstupuje ACI skrz foramen lacerum, dále probíhá skrz žilní sinus petrosus ventralis. ACI je u prasete i jiných savců průchozí v celé délce pouze fetálně, po narození částečně obliteruje [4b,6b]. ACI a ACE spolu anastomózují na lebeční spodině v síti arteriol zvané rete mirabile epidurale rostrale (RMER) nacházející se v sinus cavernosus. Odtud pak ACI končí cestou ramus anastomoticus caudalis v circulus arteriosus cerebri (CAC) [6b,10].

A. carotis externa

A. carotis externa běží v přímém pokračování ACC po oddělení společného kmene pro ACI a a. occipitalis. Směřuje k lebeční spodině zevně od m. stylohyoideus, kde na vnitřní straně dolní čelisti mezi m. pterygoideus medialis a lateralis pokračuje jako a. maxillaris (někdy označovaná jako a. maxillaris interna) [4b]. A. maxillaris končí ve fossa pterygopalatina, zásobuje kosti, svaly a orgány hlavy kromě mozku [6b].

A. subclavia

Některé z tepen pro hlavu a krk vydává i a. subclavia, která plynule pokračuje na přední končetinu do a. axillaris a dále jako a. brachialis. Pro zásobení krční míchy i mozku má zásadní význam a. vertebralis, která probíhá kanálem příčných výběžků krčních obratlů (canalis transversarius), vydává větve pro hluboké krční svaly a struktury páteřního kanálu. U lebeční spodiny anastomózuje s a. occipitalis (Obr. 1C), vstupuje do foramen magnum a podílí se na vytvoření rete mirabile epidurale caudale [10]. Poté se na basis cranii interna spojuje s druhostrannou a. vertebralis vytváří a. basilaris, která vstupuje do CAC. Dalšími větvemi a. subclavia zásobujícími struktury krku jsou a. cervicalis superficialis pro přední a dolní část krku a poměrně silná a. cervicalis profunda, která zásobuje oblast šíje (Obr. 1B). DISKUZE Arteriae carotides Obě ACC odstupují z krátkého truncus bicaroticus, u velkých plemen prasat jsou významně delší než u člověka, jejich průsvit kolem 5 mm odpovídá šířce ACI u člověka. Přehled morfometrie karotid prasete ukazuje Tab. 2. Ve srovnání s lidskou ACI je prasečí ACC rovná a méně pohyblivá. Mezi člověkem a prasetem jsou na úrovni karotid, kromě odstupujících větví, i další zásadní rozdíly (Tab. 1): ACE je u prasete výrazně mohutnější než ACI a mezi ACE a ACI byly popsány anastomózy, z nichž nejvýraznější tvoří klubko arteriol, rete mirabile (RM). Prasečí ACC se s výhodou používá pro modelaci ACI člověka [11,12].

Přehled morfometrie tepen hlavy a krku prasete, plemeno Landrace [5] <br>
Tab. 2. Morphometry of the porcine head and neck arteries, Landrace breed [5] — Tab. 2. Přehled morfometrie tepen hlavy a krku prasete, plemeno Landrace [5]
Tab. 2. Morphometry of the porcine head and neck arteries, Landrace breed [5]

Rete mirabile

Rete mirabile (pozoruhodná síť) je síť cév tvořená tepennými anastomózami. U savců bylo v oblasti hlavy doposud věnováno nejvíce pozornosti rete mirabile epidurale rostrale (RMER), arteriolární anastomóze v povodí ACI a ACE nacházející se intrakraniálně v zadní části sinus cavernosus [8,10,13]. Studie autorů Graczyk a Zdun [13] na korozivních preparátech prokázala, i v souladu s našimi nálezy (Obr. 1C, D), že část RMER prochází skrz foramem lacerum a nachází se částečně extrakraniálně (Obr. 1C, D). RMER prasete je párová struktura, má oválný tvar, je tvořeno hustou sítí převážně vertikálně běžících a vzájemně propletených arteriol, které se oboustranně spojují kolem fossa hypophysialis. Poznatky o zdrojové tepně se v literatuře rozcházejí. Kromě ACI popisuje část studií RMER v průběhu a. pharyngea ascendens [10,14]. Byly prokázány drobné anastomózy s povodím a. maxillaris, naopak spoje se sinus cavernosus chyběly. Graczyk a Zdun [13] vedle RMER popisují také drobnější, párové rete mirabile epidurale caudale (RMEC), které se nachází v sinus occipitalis a je běžně popisováno např. u koně [4b]. Vstupují do něho a. condylaris, a. vertebralis a a. occipitalis. Spoje mezi RMER a RMEC nebyly prokázány.

CT angiografie prasete domácího, plemeno Přeštické černostrakaté, volume rendering technique (VRT); hrudník
zpředu (A), v boční projekci, pohled zleva (B); hlava, pohled zprava (C), basis cranii externa (D) <br>
Fig. 1. CT angiography, domestic pig, Prestice Black Pied breed, VRT; thorax, anterior view (A); left lateral view (B); head,
right lateral view (C), external cranial base (D) — Obr. 1. CT angiografie prasete domácího, plemeno Přeštické černostrakaté, volume rendering technique (VRT); hrudník zpředu (A), v boční projekci, pohled zleva (B); hlava, pohled zprava (C), basis cranii externa (D)
Fig. 1. CT angiography, domestic pig, Prestice Black Pied breed, VRT; thorax, anterior view (A); left lateral view (B); head, right lateral view (C), external cranial base (D)
A: 1 – arcus aortae, 2 – truncus bicaroticus, 3 – truncus brachiocephalicus, 4 – a. subclavia dextra, 5 – a. thoracica interna, 6 – a. vertebralis, 7 – truncus costocervicalis, 8 – a. carotis communis sinistra, 9 – a. carotis communis dextra, 10 – a. subclavia sinistra; schéma – směr zavedení katétru
B: 1 – AAo, 2 – truncus bicaroticus, 3 – a. subclavia sinistra, 4 – truncus costocervicalis, 5 – a. cervicalis profunda, 6 – a. scapularis dorsalis, 7 – a. thoracica interna, 8 – v. cava cranialis, 9 – v. cava caudalis, 10 – tr. pulmonalis, 11 – v. pulmonalis, 12 – v. azygos, 13 – játra; hrot šipky – chrupavčité septum hrudní kosti [5], T3 – 3. hrudní obratel
C, D: 1 – ACC, 2 – a. occipitalis, 3 – ACI, 4 – a. maxillaris, 5 – a. lingualis, 6 – a. facialis, 7 – a. buccalis, 8 – a. temporalis superficialis, 9 – v. jugularis externa; hroty šipek (C, D) – rete mirabile epidurale rostrale, pars extracranialis; elipsa (C) – anastomóza mezi a. vertebralis a a. occipitalis, C1 – 1. krční obratel
A: 1 – aortic arch, 2 – bicarotic trunk, 3 – brachiocephalic trunk, 4 – right subclavian artery, 5 – internal thoracic artery, 6 – vertebral artery, 7 – costocervical trunk, 8 – left common carotid artery, 9 – right common carotid artery, 10 – left subclavian artery; scheme – direction of catheterization
B: 1 – aortic arch, 2 – bicarotic trunk, 3 – left subclavian artery, 4 – costocervical trunk, 5 – deep cervical artery, 6 – dorsal scapular artery, 7 – internal thoracic artery, 8 – cranial caval vein, 9 – caudal caval vein, 10 – pulmonary trunk, 11 – pulmonary vein, 12 – azygos vein, 13 – liver; arrow head – sternal cartilaginous septum [5]; T3 – the 3rd thoracic vertebra
C, D: 1 – common carotid artery, 2 – occipital artery, 3 – internal carotid artery, 4 – maxillary artery, 5 – lingual artery, 6 – facial artery, 7 – buccal artery, 8 – superficial temporal artery, 9 – external jugular vein; arrow heads (C, D) – rostral epidural rete mirabile, extracranial part; ellipse (C) – anastomosis between vertebral and occipital arteries, C1 – the 1st cervical vertebra

Funkce RMER zatím nebyla plně objasněna. Ve stěně arteriol byly prokázány fenestrace, jejichž velikost se u samic ovce měnila ve vztahu k ovulaci [15]. S ohledem na to, že se RM nachází ve stěně žilních splavů, lze předpokládat možnost výměny hormonů a neuropeptidů produkovaných v mozku mezi žilní a tepennou krví. S ohledem na hyperkoagulaci prasečí krve se nabízí i význam RM v prevenci cévních mozkových příhod [16]. Experimentálně vytvořená anastomóza mezi RMER a sinus cavernosus byla použita pro zkoumání arterio- venózních malformací u člověka [17,18], intimální hyperplazie nebo tepenné okluze [19,20].

Přítomnost RM jako husté arteriolární pleteně ve stěně sinus cavernosus byla opakovaně popsána i u pacientů s hypoplastickou nebo aplastickou ACI [21–23]. V úvahu připadá také vznik tepenných anastomóz na základě chronické obstrukce ACI pod karotickým sifonem.

Circulus arteriosus cerebri a tepny mozku

U prasete vystupují hlavní tepny mezimozku a koncového mozku z anastomotického útvaru kolem hypofýzy zvaného circulus arteriosus cerebri, který je u prasete rostrálně otevřený a má tvar písmene U [4b]. Podobně jako u člověka je CAC kaudálně zásobován z a. basilaris (koncová větev aa. vertebrales), dalším zdrojem je přívodná tepna z RMER. Z CAC vystupuje a. cerebri rostralis běžící k vnitřní straně čelních laloků, a. cerebri media směřuje do fissura lateralis cerebri. K týlnímu laloku mediálně běží a. cerebri caudalis. A. cerebellaris rostralis a caudalis odstupují z a. basilaris, která zásobuje i mozkový kmen. Z funkčního hlediska jsou tepny pro mozek i u prasete konečné, mezi sebou prakticky nevytvářejí anastomózy. Větší tepny běží po povrchu mozku, větve do mozkové tkáně vstupují kolmo. Kapilární síť šedé hmoty je významně hustší než v bílé hmotě [6b].

Detekování výpadků perfuze u prasečích modelů cévních mozkových příhod může být nepřesné z důvodu malého průsvitu tepen (≤1 mm) zásobujících mozek [16]. Omezení v použití prasečího modelu představují i významné anastomózy mezi řečištěm ACI a ACE, které u člověka prakticky chybějí [24–26]. Konvolut arteriol znemožňuje endovaskulární přístup do mozkových tepen prasete (Obr. 1C, D).

Tepny očnice

Většina tepen zásobujících struktury očnice odstupuje u prasete z a. ophthalmica externa, větve a. maxillaris [4b,10]. A. ophthalmica externa vydává do čelní krajiny a. supraorbitalis, dalšími větvemi jsou a. lacrimalis zásobující slzní žlázu a laterální část víček, a. ethmoidalis externa do nosní dutiny a aa. ciliares posteriores longae pro oční kouli a sítnici. A. ophthalmica interna odstupuje jako drobná, rudimentární tepna z CAC. Studie autorů Morén, et al. [25,26] prokázaly přítomnost anastomóz mezi oběma tepnami a omezenost použití tohoto modelu pro simulaci ischemie sítnice u člověka.

A. buccalis versus a. facialis

A. buccalis je u prasete silná tepna, která svými větvemi nahrazuje rudimentární a. facialis [4]. Odstupuje z a. maxillaris kaudálně od odstupu a. ophthalmica externa a vydává a. angularis oculi, a. angularis oris, a. labialis superior a a. labialis inferior. Studie autorů Sasaki, et al. [27], která zkoumala anatomii povrchových krajin hlavy u miniprasat, sice popisuje průběh a. facialis před m. masseter a anatomii krajin obličeje podobnou člověku, avšak větvení a průběh a. facialis zkoumány nebyly.

Intervenční metody

Znalost geometrie velkých tepen a úhlů jejich odstupu vyžadují i miniinvazivní metody běžně používané k získávání hemodynamických dat. Např. katetrizace aorty cestou a. brachialis vykazuje významnou pravolevou asymetrii (Obr. 1A). S ohledem na průběh a úhly odstupů je významně snazší použít k perkutánnímu vstupu pravostrannou a. brachialis [7]. Výběr stentu by měl zohledňovat průsvit tepny v cíleném místě tak, aby nedošlo k jejímu poškození (příliš tlustý stent), nebo jeho uvolnění a dislokaci v případě, že je stent příliš tenký (Tab. 2). U testování stentů uvolňujících farmaka je vhodné zohlednit i histologickou stavbu cévní stěny tak, aby se co nejvíce podobala lidskému analogu [28– 30]. Je potřeba zajistit i dostatečnou délku vybraného instrumentária.

Při preparaci ACC na krku hrozí poškození truncus sympathicus, který běží uvnitř vagina carotica spolu s tepnou. Jako prevenci vazospazmu je vhodné použít lokální vazodilatancia [31]. S ohledem na hyperkoagulaci je při intervenčních zákrocích vhodná také antitrombotická profilaxe [7].

ZÁVĚR

Jak ukázala i nedávno provedená první úspěšná transplantace srdce geneticky upraveného prasete pacientovi se srdečním selháním v lednu 2022, prase domácí je s ohledem na podobnost anatomie a fyziologie některých orgánů slibným zdrojem jak pro xenotransplantace, tak i modely experimentálního výzkumu. Zmapování cévního stromu ve vztahu k plemeni a stáří zvířete, včetně porovnání histologické stavby cévní stěny s lidskými analogy, zůstává velikou výzvou a nejspíš i cestou ke zvýšení efektivity výzkumu jak na úrovni plánování, tak i následné interpretace a translace jeho výsledků.

Seznam zkratek:
AAo – arcus aortae
ACC – a. carotis comminis
ACE – a. carotis externa
ACI – a. carotis interna
APA – a. pharyngea ascendens
AS – a. subclavia
AV – a. vertebralis
BMV – biomedicínský výzkum
CAC – circulus arteriosus cerebri
NAV – nomina anatomica veterinaria
RMER – rete mirabile epidurale rostrale
RMEC – rete mirabile epidurale caudale
VRT – volume rendering technique

Grantová podpora
Práce byla podpořena z projektu MŠMT „Aplikace moderních technologií v medicíně a průmyslu“ (AMTMI, CZ.02.1 .01/0.0/0.0/17_048/0007280) a projektem Univerzity Karlovy UNCE/MED006 „Centrum klinické a experimentální jaterní chirurgie“.

Poděkování
Autoři děkují Lence Jetlebové za přípravu schématu.

Konflikt zájmů

Autoři prohlašují, že v souvislosti se vznikem tohoto sdělení nejsou ve střetu zájmů a rukopis nebyl publikován v jiném časopise.

MUDr. Lada Eberlová, Ph.D.
Ústav anatomie LF v Plzni
Karlovarská 48
Plzeň
e-mail: lada.eberlova@lfp.cuni.cz
ORCID: 0000-0002-9835-483X

Rozhl Chir. 2022;101:571–576

Zdroje

1. Tsang HG, Rashdan NA, Whitelaw CBA, et al. Large animal models of cardiovascular disease: Cardiovascular disease models. Cell Biochem Funct. 2016;34(3):113–132. doi:10.1002/cbf.3173.

2. Ioannidis JPA, Greenland S, Hlatky MA, et al. Increasing value and reducing waste in research design, conduct, and analysis. Lancet Lond Engl. 2014;383(9912):166–175. doi:10.1016/ S0140-6736(13)62227-8.

3. O’Leary JD, Crawford MW. Review article: reporting guidelines in the biomedical literature. Can J Anaesth J Can Anesth. 60(8):813–821. doi:10.1007/s12630-013- 9973-z.

4. Popesko P. Anatómia hospodárskych zvierat. Príroda 1992:40–50(a),239–425(b).

5. König HE, Liebich HG. Anatomie domácích savců 1. Bratislava, H&H 2002: 72–89.

6. König HE, Liebich HG. Anatomie domácích savců 2. Bratislava, H&H 2002:169–181(a), 232–246(b).

7. Edwards J, Abdou H, Patel N, et al. The functional vascular anatomy of the swine for research. Vascular 2021; 1708538121996500.

8. Góes AM de O, Chaves RH de F, Furlaneto IP, et al. Comparative angiotomographic study of swine vascular anatomy: contributions to research and training models in vascular and endovascular surgery. J Vasc Bras. 2021;20:e20200086.

9. WAVA. Documents and publications of WAVA. Available at: http://www.wava- amav.org/wava-documents.html.

10. Daniel PM, Dawes JDK, Prichard MML, et al. Studies of the carotid rete and its associated arteries. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 1953;237(645):173–208.

11. Thim T. Human-like atherosclerosis in minipigs: a new model for detection and treatment of vulnerable plaques. Dan Med Bull. 2010;57(7):B4161.

12. Tomášek P, Tonar Z, Grajciarová M, et al. Histological mapping of porcine carotid arteries – An animal model for the assessment of artificial conduits suitable for coronary bypass grafting in humans. Ann Anat Anat Anz Off Organ Anat Ges. 2020;228:151434. doi:10.1016/j. aanat.2019.151434.

13. Graczyk S, Zdun M. The structure of the rostral epidural rete mirabile and caudal epidural rete mirabile of the domestic pig. Folia Morphol. 2022. doi:10.5603/ FM.a2022.0013.

14. Mangla S, Choi JH, Barone FC, et al. Endovascular external carotid artery occlusion for brain selective targeting: a cerebrovascular swine model. BMC Res Notes 2015;8:808. doi:10.1186/s13104- 015-1714-7.

15. Massoud TF, Ji C, Viñuela F, et al. An experimental arteriovenous malformation model in swine: anatomic basis and construction technique. AJNR Am J Neuroradiol. 1994;15(8):1537–1545.

16. Khamas WA, Ghoshal NG. Gross and scanning electron microscopy of the carotid rete-cavernous sinus complex of the sheep (Ovis aries). Anat Anz. 1985;159(1– 5):173–179.

17. Reinert M, Brekenfeld C, Taussky P, et al. Cerebral revascularization model in a swine. Acta Neurochir Suppl. 2005;94:153–157.

18. Gobin YP, Murayama Y, Milanese K, et al. Head and neck hypervascular lesions: embolization with ethylene vinyl alcohol copolymer – laboratory evaluation in swine and clinical evaluation in humans. Radiology 2001;221(2):309–317. doi:10.1148/radiol.2212001140.

19. Arakawa H, Murayama Y, Davis CR, et al. Endovascular embolization of the swine rete mirabile with Eudragit-E 100 polymer. AJNR Am J Neuroradiol. 2007;28(6):1191–1196. doi:10.3174/ajnr. A0536.

20. De Salles AA, Solberg TD, Mischel P, et al. Arteriovenous malformation animal model for radiosurgery: the rete mirabile. AJNR Am J Neuroradiol. 1996;17(8):1451– 1458.

21. Aburto-Murrieta Y, Dulce BD. Asymptomatic carotid rete mirabile and contralateral carotid agenesis: a case report. Vasc Endovascular Surg. 2011;45(4):361– 364. doi:10.1177/1538574411401760.

22. Li G, Jayaraman MV, Lad SP, et al. Carotid and vertebral rete mirabile in man presenting with intraparenchymal hemorrhage: a case report. J Stroke Cerebrovasc Dis Off J Natl Stroke Assoc. 2006;15(5):228–31. doi:10.1016/j.jstrokecerebrovasdis. 2006.05.005.

23. Rockett JF, Johnson TH. Bilateral rete mirabile intracranial (vascular) anastomosis in man. A case report. Radiology 1968;90(1):46–48.

24. Baljit S. Dyce, Sack, and Wensing‘s textbook of veterinary anatomy. 5th edition, Elsevier 2016:220–234,299.

25. Morén H, Gesslein B, Undrén P, et al. Angiography and multifocal electroretinography show that blood supply to the pig retina may be both ipsilateral and contralateral. Invest Ophthalmol Vis Sci. 2013;54(9):6112–6117. doi:10.1167/ iovs.13-12376.

26. Morén H, Gesslein B, Undrén P, et al. Endovascular coiling of the ophthalmic artery in pigs to induce retinal ischemia. Invest Ophthalmol Vis Sci. 2011;52(7):4880– 4885. doi: 10.1167/iovs.11-7628.

27. Sasaki R, Watanabe Y, Yamato M, et al. Surgical anatomy of the swine face. Lab Anim. 2010;44(4):359–363. doi:10.1258/ la.2010.009127.

28. Eberlová L, Tonar Z, Witter K, et al. Asymptomatic abdominal aortic aneurysms show histological signs of progression: a quantitative histochemical analysis. Pathobiol J Immunopathol Mol Cell Biol. 2013;80(1):11–23. doi:10.1159/000339304.

29. Houdek K, Moláček J, Třeška V, et al. Focal histopathological progression of porcine experimental abdominal aortic aneurysm is mitigated by atorvastatin. Int Angiol J Int Union Angiol. 2013;32(3):291–306.

30. Nedorost L, Uemura H, Furck, et al. Vascular histopathologic reaction to pulmonary artery banding in an in vivo growing porcine model. Pediatr Cardiol 2013;34(7):1652–1660. doi:10.1007/ s00246-013-0699-z

31. Bunte MC, Shishehbor MH. Next generation endovascular therapies in peripheral artery disease. Prog Cardiovasc Dis. 2018;60(6):593–599. doi:10.1016/j. pcad.2018.03.003.