#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Multidisciplinární telerehabilitace v domácím prostředí – nová cesta ke zlepšení dostupnosti péče pro pacienty s disabilitou


Autoři: P. Sládková 1,2;  M. Janatová 2;  M. Tichá 1,2;  K. Hána 2
Působiště autorů: Klinika rehabilitace, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT a FN Bulovka, Praha 1;  Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Kladno 2
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 105, 2025, No. 2, pp. 95-96.
Kategorie: Dopis redakci
doi: https://doi.org/10.48095/ccrhfl202595

Vážená redakce,

od května 2025 je realizován nový dvouletý projekt s názvem „Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií“, spolufinancovaný z Operačního programu Zaměstnanost plus.

Projekt propojuje principy telerehabilitace, asistivních technologií a cílené zdravotně-sociální podpory, aby zlepšil dostupnost rehabilitačních služeb pro osoby s disabilitou i v regionálně znevýhodněných oblastech.

Rámec a potřeba projektu

Disabilita je chápána v souladu s principy Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (ICF) jako důsledek interakce mezi zdravotním stavem a bariérami prostředí [1]. V rámci klinické práce odborníci opakovaně naráží na nedostatek dostupných služeb a informací, který u pacientů a jejich pečujících vede k pasivitě a sociální izolaci. Telerehabilitace se v posledních letech ukázala jako  efektivní  součást  komplexního rehabilitačního procesu a v některých případech také jako vhodná alternativa klasické péče. Systematické přehledy potvrzují lepší funkční výsledky ve srovnání s pouhým samotným domácím cvičením [2] a vyšší adherenci u pacientů s chronickými respiračními chorobami či postcovidovým syndromem [3,4].

Popis řešení

Vytvářený telerehabilitační systém zahrnuje:

  • interaktivní cvičení s biofeedbackem (např. Homebalance, SpiroGym);
  • online konzultace s fyzioterapeutem, ergoterapeutem, psychologem, sociálním pracovníkem, rehabilitačním a posudkovým lékařem či biomedicínským inženýrem;
  • vzdělávací a podpůrné moduly pro pacienty i pečující.

Každý plán je individualizován na základě funkčního vyšetření a preferencí pacienta. První výsledky ukazují příznivý efekt zejména v časné fázi po propuštění z hospitalizace, což koresponduje s nedávnými pilotními studiemi u seniorů po propuštění [5].

Význam mezioborové spolupráce

Aktuální přehledy zdůrazňují, že spojení asistivních technologií s telerehabilitací může dále zvýšit dostupnost a dlouhodobou udržitelnost péče, zejména v nízkoprahových či venkovských regionech [6]. Z těchto důvodů je klíčové, aby vývoj, pilotní ověřování a zavádění těchto řešení probíhal ve spolupráci nejen s odborníky z klinické praxe, sociálních služeb a akademických institucí, ale i pacientských organizací.

Výzva k zapojení

Celý projektový tým i jeho účastnící by rádi prostřednictvím časopisu Rehabilitace a fyzikální lékařství vyzvali odbornou komunitu ke sdílení zkušeností a navázání spolupráce při dalším rozvoji telerehabilitačních programů.

Podrobnosti a kontaktní údaje jsou k dispozici na stránkách www.telerehabilitace.cz.

 

Konflikt zájmů: Autoři deklarují, že text článku odpovídá etickým standardům, byla dodržena anonymita pacientů a prohlašují, že v souvislosti s předmětem článku nemají finanční, poradenské ani jiné komerční zájmy.

Publikační etika: Příspěvek nebyl dosud publikován ani není v současnosti zaslán do jiného časopisu pro posouzení. Autoři souhlasí s uveřejněním svého jména a e-mailového kontaktu v publikovaném textu.

Dedikace: Práce byla podpořena projektem Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií a je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Operační program Zaměstnanost plus, číslo výzvy 03_23_051, Reg. č. projektu: CZ.03.03.01/00/23_051/0005328.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Conflict of Interest: The authors declare that the article/manuscript complies with ethical standards, patient anonymity has been respected, and they state that they have no financial, advisory or other commercial interests in relation to the subject matter.

Publication Ethics: This article/manuscript has not been published or is currently being submitted for another review. The authors agree to publish their names and e-mails in the published article/manuscript.

Dedication: The project “Multidisciplinary Individualized Social and Health Care with Telerehabilitation and Assistive Technologies” is co-financed by the European Union, programme OPZ+, call number 03_23_051, project registration number: CZ.03.03.01/00/23_051/0005328.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.


Zdroje
  1. Leonardi M, Lee H, Kostanjsek N et al. 20 Years of ICF–International Classification of Functioning, Disability and Health: Uses and Applications around the World. Int J Environ Res Public Health 2022; 19(18): 11321. doi: 10.3390/ ijerph19181132.
  2. Pitliya A, Siddiq AB, Oli D et al. Telerehabilitation in post-stroke care: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Top Stroke Rehabil 2025; 32(3): 323–335. doi: 10.1080/10749357.2024.2392439.
  3. Timoteo EF, Silva DF, Oliveira TM et al. Real-time telerehabilitation for chronic respiratory disease and post-COVID-19: A systematic review and meta-analysis. J Telemed Telecare 2024; 9: 1357633X241241572. doi: 10.1177/1357633X241241572.
  4. Iodice F, Romoli M, Giometto B et al. Stroke and digital technology: a wake-up call from COVID-19 pandemic. Neurol Sci 2021; 42(3): 805–809. doi: 10.1007/s10072-020-04993-3.
  5. Yerlikaya T, Öniz A, Özgùren M. The effect of an interactive tele rehabilitation program on balance in older individuals. Neurol Sci Neurophysiol 2021; 38(3): 180–186. doi: 10.4103/nsn. nsn_91_21.
  6. Aleksandrs R. The impact of telerehabilitation therapies and information and communication technology on stroke recovery. International Journal of Clinical Medical Research 2024; 2(6): 214–220. doi:10.61466/ijcmr2060003.
Štítky
Fyzioterapie Rehabilitační a fyzikální medicína Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitation & Physical Medicine

Číslo 2

2025 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Svět praktické medicíny 1/2025 (znalostní test z časopisu)

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Vliv funkčního chrupu na paměť a učení
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#