Prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc. – 85. výročí narození


Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 20, 2013, No. 2, pp. 109-110.
Kategorie: Zpráva

Vladimír Janda se narodil 19. 4. 1928 v Praze. V dětství onemocněl infekční dětskou obrnou (poliomyelitidou) a na dva roky ochrnul. Po dlouhé léčbě se zotavil a mohl znovu obtížně chodit, později se u něj vyvinul post-poliomyelitický syndrom a ke své chůzi byl nucen používat oporu až do konce svého života. Onemocnění poliomyelitidou zásadně ovlivnilo jeho profesní život, rozhodl se pro studium na lékařské fakultě, které úspěšně ukončil roku 1952. Již v době studií se věnoval výzkumu, vyšetření a možnostem léčby pacientů po poliomyelitidě ac. anterior Heine--Medin. Znalost 5 světových jazyků mu umožnila studium literatury a navázání kontaktů se zahraničím a díky jeho osobnímu úsilí se podařilo pozvat z USA do Československa v r. 1947 proslulou sestru Kenny, kdy tlumočil jako student prvního ročníku medicíny její přednášky o specifické léčbě dětské infekční obrny. Po celou dobu studia se zajímal o neurologii a možnosti léčebné rehabilitace, docházel na neurologickou kliniku akademika prof. MUDr. K. Hennera, Dr.Sc. Později, kolem svých 23–25 let věku, pracoval v rehabilitačním centru pro pacienty po prodělané poliomyelitidě.


Po promoci v roce 1952 nastoupil krátce na umístěnku do Janských Lázní, odkud navštěvoval v blízké Železnici MUDr. V. Vojtu v léčebně pro děti s mozkovou obrnou. Po konkurzu nastoupil na Neurologickou kliniku do Nemocnice na Královských Vinohradech, věnoval se ihned léčebné rehabilitaci neurologických nemocných a postupně se mu dařilo od několika málo vyčleněných lůžek na neurologické klinice vybudovat výukovou základnu Ústavu pro doškolování lékařů a farmaceutů (ÚDL, později přejmenováno na Institut pro doškolování lékařů ILF a nyní IPVZ = Institut pro doškolování pracovníků ve zdravotnictví). Věnoval se elektromyografickému (EMG) studiu svalové činnosti v oblasti pánve a kyčelního kloubu, kde ověřil, že je podstatné testovat funkci svalu více než jen sílu svalu. Formulace jeho poznatků byly na tehdejší dobu naprosto převratné, posunul hodnocení jednoho svalu od lokálního nálezu k posuzování funkcí pohybového systému globálně, v souvislostech. V r. 1971 se stalo rehabilitační oddělení vedoucím Koordinačním centrem pro výzkum léčebné rehabilitace v rámci oborového plánu výzkumu Ministerstva zdravotnictví ČSR.

Výzkumné úkoly byly tyto: Výzkum koordinace pohybu a hybných stereotypů se zřetelem na ovlivnění pohybovou léčbou; Funkční a morfologické změny v oblasti pánve při vývoji coxartrózy se zřetelem na možnosti ovlivnění léčebnou rehabilitací; Dětská mozková obrna; Výzkum svalového faktoru v patogeneze vertebrogenních poruch se zřetelem k léčebné rehabilitaci; Ovlivnění srdeční funkce a periferní cirkulace léčebně rehabilitačními metodami. Významnost výzkumů byla opakovaně oceněna Cenou Rehabilitační společnosti ČLS JEP a výsledky výzkumů byly a jsou od té doby citovány v naší a zahraniční literatuře.

Prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc., byl od r. 1970 do r. 2000 přednostou samostatné Kliniky rehabilitačního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a přednostou Katedry léčebné rehabilitace na IPVZ. V padesátých létech již vypracoval koncepci oboru, připravil náplň specializačního vzdělávání, otázky k atestaci lékařů a konstituoval obor RFM a odbornou společnost ČLS J. E. Purkyně. Byl jedním z prvních lékařů, spolu s prof. MUDr. Karlem Lewitem, ­DrSc., doc. MUDr. Vélem, CSc., a neuroradiologem prof. Dr. Jiroutem, DrSc., kteří se zabývali manuální (později nazvanou myoskeletální) medicínou, a ve spolupráci i s prof. MUDr. Václavem Vojtou, DrSc., se stali nestory nových směrů medicíny funkčních poruch neuromuskulárního systému. Díky úzké spolupráci těchto velikánů neurofyziologie, kineziologie, myoskeletální medicíny a léčebné rehabilitace se stali reprezentanty známé a doposud celosvětově uznávané „ Pražské školy“.

Prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc., napsal svou první publikaci již při studiích ve svých 21 letech. Tato odborná literatura s názvem „Svalový test” byla první svého druhu v českém jazyce a její reedice patří nejen u nás, ale i v zahraničí mezi základní literaturu pro fyzioterapeuty a lékaře, nyní s názvem „Funkční svalový test“. Profesor MUDr.Vladimír Janda, DrSc., se velmi se zajímal o léčbu bolestivých syndromů pohybového ústrojí, zaměřoval se na svalové nerovnováhy, na poruchy funkce při blokádách páteře a kloubů, profesně se věnoval celý život diagnostice a terapii svalové dysfunkce, řetězení svalových funkcí a zřetězení funkčních myofasciálních poruch. Jako první na světě definoval oslabené-inhibované svaly, svaly s tendencí k hypertonu a zkrácení, poruchy svalové souhry, svalové dysbalance, horní a dolní zkřížený syndrom a definoval vrstvový syndrom (1979). Publikoval tyto zcela novátorské myšlenky v učebnici „Základy kliniky funkčních (neparetických) hybných poruch“. Rozpoznání souvislostí chronické nestability nosných kloubů s bolestivými vertebrogenními syndromy vedly později k výzkumu a důkazům poruch propriocepce a rozvoji zcela nové léčby - senzomotorické stimulace. Proti vžitým způsobům léčby poruch pohybového systému prosadil se svými spolupracovníky KRL nové způsoby myšlení, přístupy k diagnostice a léčbě neparetických poruch neuromuskulárního systému. Senzomotorickou stimulaci podrobně rozpracoval se svými spolupracovníky PhDr. K. Kabelíkovou, CSc., PaeDr. M. Vávrovou, PhDr., A. Herbenovou, později s M. Veverkovou, a dalšími osobnostmi KRL.

Byl dlouholetým hlavním odborníkem ČR pro obor Fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace, členem komise MZ ČSR a MZ ČR, patřil k zakladatelům odborné společnosti SRFM ČLS J. E. Purkyně a spolu s prof. MUDR. K. Lewitem k zakladatelům odborné společnosti Myoskeletální medicíny ČLS J. E. Purkyně.

V r. 1992 se stal zakladatelem nového studia nelékařského bakalářského směru – specializace ve zdravotnictví, oboru fyzioterapie na FTVS UK a 3. LF UK v Praze, jako přednosta KRL přednášel i medikům 3. LF UK. Z jeho mezinárodního působení vedle aktivních přednášek na světových kongresech, školení v zahraničí aj. patří zdůraznit, že v letech 1960 až 1970 působil jako poradce Světové zdravotní organizace. V r. 1979 (únor – květen) byl profesor MUDr. Vladimír Janda, DrSc., vyslán Ministerstvem zdravotnictví ČSR spolu s MUDr. Miladou Barešovou a s MUDr. Radomírem Růžičkou do Vietnamu na univerzitu do Hanoje na kurz klasické akupunktury. Později významně podpořil rozvoj výuky klasické akupunktury v IPVZ. Celkem publikoval více jak 16 knih- učebnic a více jak 200 publikací o funkci svalů. Zemřel 25. listopadu 2002.

Vzpomínáme na něj u příležitosti jeho nedožitých 85. narozenin.

As. MUDr. Jan Vacek, Ph.D.,

předseda výboru SRFM ČLS J. E. Purkyně a vedoucí katedry Léčebné rehabilitace IPVZ

Doc. MUDr. Dobroslava Jandová, Dr.h.c.,

přednostka KRL FNKV a 3. LF UK v Praze


Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 2

2013 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Neutropenie
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se