Osteoporóza u osob zneužívajících alkohol: patofyziologie, rizikové faktory a doporučení ohledně fyzických aktivit a životního stylu

Souhrn

Pití vysokých dávek alkoholu představuje významný rizikový faktor sekundární osteoporózy (1). Alkohol negativně ovlivňuje kostní metabolismus prostřednictvím inhibice osteoblastogeneze, zvýšené osteoklastické aktivity, hormonálních změn a nutričních deficitů. U osob zneužívajících alkohol existuje navíc zvýšené riziko pádů, úrazů a fraktur, které jsou často závažnější než u běžné populace. Tento text shrnuje poznatky o vlivu alkoholu na kostní zdraví a zaměřuje se na životní styl. Určité pohybové aktivity u této skupiny osob významně zvyšují riziko fraktur a jiné bývají naopak prospěšné.

Klíčová slova:

osteoporóza – rizikové faktory – abúzus alkoholu – doporučení aktivit a životního stylu

ÚVOD

Osteoporóza u osob zneužívajících alkohol je komplexní problém, který kombinuje metabolické, hormonální, nutriční a behaviorální faktory. Epidemiologické studie ukazují, že osoby zneužívající alkohol mají významně nižší kostní denzitu a vyšší incidenci fraktur, zejména v oblasti proximálního femuru a obratlů. Kromě biologických mechanismů zde hraje zásadní roli životní styl charakterizovaný zvýšeným rizikem pádů, impulzivním chováním a účastí na aktivitách s vysokým traumatickým potenciálem.

PATOFYZIOLOGIE ÚČINKŮ ALKOHOLU NA KOSTNÍ TKÁŇ

Alkohol ovlivňuje kostní metabolismus na více úrovních:

• inhibice osteoblastů –⁠ alkohol snižuje proliferaci a diferenciaci osteoblastů a zvyšuje jejich apoptózu
• zvýšená osteoklastická aktivita –⁠ dochází k posunu rovnováhy směrem k resorpci kosti
•  hormonální dysbalance –⁠ snížení testosteronu, estrogenů a zvýšení kortizolu
• porucha vstřebávání a metabolismu vitaminu D i K 
• nutriční deficity, nedostatek zmíněných vitaminů, vápníku, hořčíku, kyseliny listové a bílkovin

EPIDEMIOLOGIE

Studie (2) ukazují, že osoby zneužívající alkohol mají:

• 2–4krát vyšší riziko fraktur než běžná populace
• výrazně vyšší riziko fraktury kyčle
• zhoršené hojení zlomenin
• vyšší mortalitu po frakturách

ŽIVOTNÍ STYL A RIZIKOVÉ FAKTORY U OSOB ZNEUŽÍVAJÍCÍCH ALKOHOL

Osoby se závislostí na alkoholu mají poruchy rovnováhy, zpomalené reakce, periferní neuropatii, zhoršené prostorové vnímání a vyšší impulzivitu. Tyto faktory dramaticky zvyšují riziko pádů i při běžných denních aktivitách.

RIZIKOVÉ POHYBOVÉ AKTIVITY A SPORTOVNÍ ČINNOSTI

Fotbal je vysoce nevhodný pro osoby se zvýšeným rizikem fraktur. Hlavní důvody zahrnují časté kolize hráčů, prudké změny směru, riziko pádu na tvrdý povrch, vysoká incidence úrazů kotníku, kolene a proximálního femuru a zvýšené riziko úrazů hlavy. Úrazy hlavy jsou u osob zneužívajících alkohol rizikové hlavně kvůli vyšší pravděpodobnosti intrakraniální hemoragie a horší kompenzační schopnosti mozku. Fotbal proto patří v tomto směru k nejrizikovějším sportům.

Kontaktní sporty. Nevhodné jsou i hokej, bojové sporty, ragby, florbal a basketbal. Všechny tyto aktivity mají vysoký traumatický potenciál a často vedou k frakturám zápěstí, předloktí, klíční kosti nebo obratlů.

Sporty s rizikem pádu z výšky. Sem patří lyžování, snowboarding, horolezectví, jízda na kole v terénu a elektrokoloběžky.

Aktivity vyžadující rychlé reakce. Nevhodné jsou např. inline brusle, skateboardy, rychlá jízda na kole. Alkohol zpomaluje reakční čas a zhoršuje koordinaci, což vede k vysoké úrazovosti.

DOPORUČENÉ AKTIVITY PRO OSOBY SE ZVÝŠENÝM RIZIKEM FRAKTUR

Chůze a běh patří k nejvhodnějším formám pohybu. Zlepšuje rovnováhu, svalovou sílu a podporuje kostní metabolismus. Pro zdatnější jedince přichází v úvahu i běh v bezpečném terénu. Podle našich zkušeností se těší chůze i běh mezi dlouhodobě abstinujícími muži oblibě. Bažení po alkoholu se podobá hněvu, zdvíhá energii a krevní oběh do hlavy a rukou a připravuje organismus na boj. Formy fyzické aktivity, které zaměstnají dolní končetiny, působí opačně.

Silový trénink s vlastní vahou, např. dřepy u stěny, posilování lýtek, izometrické cviky.

Cvičení vstoje a pomalý, uvolněný pohyb, např. čchi-kung nebo jóga.

Plavání a vodní cvičení bývají obvykle bezpečné, nezatěžují klouby a jsou vhodné pro zlepšení kondice. Nepodporují však přímo kostní denzitu.

DALŠÍ ASPEKTY ŽIVOTNÍHO STYLU

Dlouhodobá abstinence od alkoholu. Tento faktor je klíčový. Při abstinenci dochází k částečné normalizaci markerů kostního metabolismu řádově během měsíců. U těžkého jaterního poškození bývá ale zlepšení omezené.

Výživa. Pomáhají dostatek bílkovin, vitaminy D a K, vápník a hořčík. Vhodné je omezit jednoduché cukry.

Spánek. Chronická deprivace spánku zvyšuje hladinu kortizolu a zhoršuje kostní metabolismus.

Prevence pádů. Sem patří odstranění koberců, kvalitní osvětlení, pevná obuv a madla v koupelně.

ZÁVĚR

Rizikové sportovní aktivity, zejména fotbal, kontaktní sporty a aktivity s vysokým rizikem pádu, významně zvyšují pravděpodobnost fraktur a nitrolebního krvácení. Naopak bezpečné formy pohybu, jako je chůze, silový trénink s vlastní vahou a cvičení rovnováhy, mohou riziko pádů a fraktur snížit. Vhodně volené formy fyzické aktivity navíc působí příznivě i na kognitivní funkce. Edukace pacientů zneužívajících alkohol ohledně životního stylu, výživy a pohybových aktivit by měla být standardní součástí léčebně preventivní péče.

Konflikt zájmů: žádný.