Odpověď autorů na komentář ke článku „Hodnocení řeči u pacientů po kochleární implantaci – Motol Speech Scale“

Vážený pane šéfredaktore,

děkujeme autorovi komentáře za pečlivé přečtení článku a za připomínky [1].

Nottinghamskou stupnici (CAP) [2] lze jistě považovat za zlatý standard hodnocení benefitu kochleární implantace. Nicméně, jak již píše autor komentáře, má jistá omezení [1]. Je velmi vhodná pro hodnocení rozvoje sluchové percepce v počátečních obdobích po implantaci. Jakmile uživatel kochleárního implantátu (CI) dosáhne určitého stupně rozvoje řeči, CAP již nedostačuje, protože popisuje samotnou řeč prakticky pouze v bodě 5 a 6 (rozumí běžným frázím a rozumí řeči). Nejvyšší stupeň 7 (schopnost telefonovat) podle našeho názoru již nelze považovat za vrchol úspěšnosti s CI. Částečně jsme to vysvětlili již v textu článku.

Nottinghamská stupnice byla sestavena počátkem devadesátých let. V té době se teprve začínala formovat historie mobilních telefonů a mobilní přístroje nebyly dostupné v běžné populaci. Telefonovat znamenalo tehdy jednoznačně volat na pevnou linku. V současné době je schopnost telefonování pacienta po implantaci spíše dána úrovní technické vyspělosti zvukového procesoru a telefonu.

Proto například i pacient s méně rozvinutou řečí se špičkovým zvukovým procesorem a při použití přímého strea­ -⁠ mingu z „chytrého mobilu“ může telefonovat snadněji než člověk, který má sice lépe rozvinutou řeč, ale užívá starší typ procesoru a pevnou linku. Dalším aspektem ovlivňujícím úspěšnost telefonického hovoru je osoba, se kterou uživatel CI hovoří. Muž s hlubokým hlasem, pomalým tempem řeči a zřetelnou artikulací bude lepším komunikačním partnerem než žena s výše posazeným hlasem, rychlou mluvou a nedbalou výslovností.

Rozšířená stupnice CAP II ně­kte­ré tyto potíže s hodnocením odstraňuje, ale používá se málo [3].

Náš komentář k dalším škálám

Speech Intelligibility Rating (SIR) [4] má pět stupňů a popisuje spíše expresivní složku řeči.

Z našich dlouhodobých zkušeností vyplývá, že percepční složka řeči nemusí být vždy v korelaci s expresivní složkou. Ve sledovaném souboru měla velká část dětí podle MSS stejný stupeň percepce i exprese řeči, ale existovali uživatelé CI, u nichž byla percepce lepší o jeden stupeň, menší část měla naopak lepší produkci řeči a u 4 pacientů tvořil tento rozdíl dokonce 2 stupně ve prospěch percepce. Proto jsme se snažili vytvořit stupnici, která popisuje obě složky řeči odděleně a nezávisle na sobě.

U dalších hodnotících škál vidíme ně­kte­ré nevýhody, jako věkové omezení, formu dotazníků, neexistenci české jazykové verze apod. Například Meaningful Auditory Integration Scale (MAIS) a Infant-Toddler Meaningful Auditory Integration Scale (IT-MAIS) [5] využívají dotazníky pro rodiče. K jejich administraci je potřebný poměrně dlouhý čas a ne všichni rodiče jsou schopni otázky zodpovědět a objektivně posoudit schopnosti svého dítěte. Překlad IT-MAIS dotazníku do českého jazyka a jeho adaptaci provedla PhDr. Radka Horáková, Ph.D., z katedry speciální pedagogiky PdF MU, Brno [6].

Srovnání CAP a MSS (Motol Speech Scale) [7]

Jsme si vědomi, že vztah mezi CAP a MSS a jejich vzájemné srovnání se může jevit v určitých směrech poněkud diskutabilní. Cílem bylo ověřit, zda existuje určitý vztah mezi nově vytvořenou stupnicí MSS a CAP, kterou jsme dosud používali na našem pracovišti. Statistická analýza jednoznačně prokázala existenci pozitivní korelace mezi oběma škálami [7]. Dobře je to vidět i v grafu 5, který ukazuje počty pacientů zařazených do jednotlivých komunikačních stupňů [7]. Všichni pacienti absolvovali opakované foniatrické, logopedické a psychologické vyšetření, případné rozpory v hodnocení řeči jsme vzájemně konzultovali.

Výhody MSS vidíme v těchto bodech:

1. Stupnice je jednoduchá a srozumitelná pro odborníky i laiky.

2. Popisuje zvlášť rozumění řeči a řečovou produkci (což nemusí být vždy v souladu).

3. Číselná hodnota se dá jednoduše využít např. při statistickém zpracování.

4. Podle MSS se dá klasifikovat i bez přítomnosti pacienta (např. retrospektivně z chorobopisu). Základní podmínkou je podrobné vyšetření řeči a pečlivý záznam do dokumentace.

5. MSS nemá věkové ani časové omezení od operace (u nejmenších dětí bude 0 i z fyziologických důvodů).

6. Teoreticky by se do budoucna mohla používat i pro jiné skupiny osob (uživatelé sluchadel, pacienti s vývojovými poruchami řeči…).

Budeme rádi za případnou diskuzi a návrhy i z ostatních implantačních center.

ORCID autorky

Z. Aksenovová ORCID 0000-0001-7253-830X.

Přijato k tisku: 7. 5. 2021

MUDr. Zdenka Aksenovová, Ph.D.

Klinika ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN v Motole

V Úvalu 84/1

150 06 Praha 5

zdenka.aksenovova@fnmotol.cz