Infekce a kolonizace Clostridium difficile u dětí do 3 let věku: prospektivní srovnávací studie


Autoři: V. Musil 1;  L. Homola 1;  M. Vrba 2;  A. Braunová 1;  T. Kravalová 1;  M. Malá 1;  L. Krbková 1
Působiště autorů: Department of Pediatric Infectious Diseases, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital, Brno, Czech Republic 1;  Department of Clinical Microbiology, University Hospital, Brno, Czech Republic 2
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 68, 2019, č. 2, s. 59-64
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl: Navzdory narůstajícímu trendu klostridiové kolitidy a vysoké míře kolonizace Clostridium difficile mezi mladšími dětskými pacienty, malé dětí zůstávají k nemoci poměrně rezistentní. Cílem studie bylo rozlišit, zda existuje rozdíl v klostridiové kolitidě mezi dětmi s průjmem a bez průjmu, určit počet záchytů klostridiové kolitidy ve sledované skupině, zhodnotit závažnost klostridiové kolitidy u dětí do 3 let věku s průjmem.

Metody: Prospektivní hodnocení bylo vedeno od května 2015 do června 2016. Děti mladší 3 let byly zapsány do dvou skupin. Každý vzorek stolice byl testován dvoustupňovým algoritmem zahrnující imunochromatografický test a polymerázovou řetězovou reakci.

Výsledky: Zapsáno 147 pacientů s průjmem a 75 kontrol. Počet záchytů klostridiové kolitidy u dětí s průjmem byl 2 % (3/147), počet záchytů toxigenních kmenů ve skupině s průjmem ve srovnání s kontrolní skupinou byl 11,6 % (3/147) vs. 10,6 % (8/75) (p < 0,9999).

Závěr: Nebyl pozorován žádný významný rozdíl mezi dětmi s průjmem a bez průjmu. Nedoporučujeme cíleně vyšetřovat děti na Clostridium difficile při absenci rizikových faktorů.

Klíčová slova:

děti – novorozenci – průjem – pediatrie – kolonizace – Clostridium difficile


Zdroje

1. Rineh A, Kelso MJ, Vatansever F, et al. Clostridium difficile infection: molecular pathogenesis and novel therapeutics. Expert Rev Anti Infect Ther, 2014;12:131–150.

2. Nicholson MR, Thomsen IP, Edwards KM. Controversies Surrounding Clostridium difficile Infection in Infants and Young. Children, 2014;1:40–47.

3. Surawicz C, Brandt LJ, Binion DG, et al. Guidelines for Diagnosis, Treatment, and Prevention of Clostridium difficile Infections. Am J Gastroenterol, 2013;108:478–498.

4. Dulęba K, Pawłowska M, Wietlicka-Piszcz M. Clostridium difficile infection in children hospitalized due to diarrhea. Eur J Clin Microbiol Infect, 2014;33:201–209.

5. Zilberberg MD, Shorr AF, Kollef MH. Increase in Adult Clostridium difficile–related Hospitalizations and Case-Fatality Rate, United States, 2000–2005. Emerg Infect Dis, 2008;14:929–931.

6. Pai S, Aliyu SH, Enoch DA, et al. Five Years Experience of Clostridium difficile Infection in Children at a UK Tertiary Hospital: Proposed Criteria for Diagnosis and Management. PLoS ONE, 2012;7:51728.

7. Faust SN, Wilcox MH, Banaszkiewicz A, et al. Lack of evidence for an unmet need to treat Clostridium difficile infection in infants aged <2 years: expert recommendations on how to address this issue. Clin Infect Dis, 2015;60:912–918.

8. O’Connor JR, Johnson S, Gerding DN. Clostridium difficile Infection Caused by the Epidemic BI/NAP1/027 Strain. Gastroenterology, 2009;136:1913–1924.

9. Warny M, Pepin J, Fang A, et al. Toxin production by an emerging strain of Clostridium difficile associated with outbreaks of severe disease in North America and Europe. The Lancet, 2005;366:1079–1084.

10. Schutze GE, Willoughby RE. Committee on Infectious Diseases & American Academy of Pediatrics. Clostridium difficile infection in infants and children. Pediatrics, 2013;131:196–200.

11. Gerding DN, Johnson S, Rupnik M, et al. Clostridium difficile binary toxin CDT: mechanism, epidemiology, and potential clinical importance. Gut Microbes, 2014;5:15–27.

12. Eglow R, Pothoulakis C, Itzkowitz S, et al. Diminished Clostridium difficile toxin A sensitivity in newborn rabbit ileum is associated with decreased toxin A receptor. J Clin Invest, 1992;90:822–829.

13. Keel MK, Songer JG. The distribution and density of Clostridium difficile toxin receptors on the intestinal mucosa of neonatal pigs. Vet Pathol, 2007;44:814–822.

14. Antonara S, Leber AL. Diagnosis of Clostridium difficile Infections in Children. J Clin Microbiol 2016;54:1425–1433.

15. Sathyendran V, McAuliffe GN, Swager T, et al. Clostridium difficile as a cause of healthcare-associated diarrhoea among children in Auckland, New Zealand: clinical and molecular epidemiology. Eur J Clin Microbiol Infect Dis, 2014;33:1741–1747.

16. Beneš J, Husa P, Nyč O, et al. Diagnosis and therapy of Clostridium difficile infection: Czech national guidelines. Klin Mikrobiol Inf Lek, 2014;20:56–66.

17. Sandora TJ, Fung M, Flaherty K, et al. Epidemiology and Risk Factors for Clostridium difficile Infection in Children. Pediatr Infect Dis J, 2011;30:580–584.

18. Wultańska D, Banaszkiewicz A, Radzikowski A, et al. Clostridium difficile infection in Polish pediatric outpatients with inflammatory bowel disease. Eur J Clin Microbiol Infect Dis, 2010;29:1265–1270.

19. Wendt JM, Cohen JA, Mu Y, et al. Clostridium difficile infection among children across diverse US geographic locations. Pediatrics, 2014;133:651–658.

20. Jangi S, Lamont JT. Asymptomatic colonization by Clostridium difficile in infants: implications for disease in later life. J Pediatr Gastroenterol Nutr, 2010;51:2–7.

21. Rousseau C, Lemée L, Le Monnier A, et al. Prevalence and diversity of Clostridium difficile strains in infants. J Med Microbiol, 2011;60:1112–1118.

22. Schäffler H, Breitrück A. Clostridium difficile – From Colonization to Infection. Front Microbiol, 2018;9:646.

23. Adlerberth I, Huang H, Lindberg E, et al. Toxin-producing Clostridium difficile strains as long-term gut colonizers in healthy infants. J Clin Microbiol, 2014;52:173–179.

24. Penders J, Vink C, Driessen C, et al. Quantification of Bifidobacterium spp., Escherichia coli and Clostridium difficile in faecal samples of breast-fed and formula-fed infants by real-time PCR. FEMS Microbiol Lett, 2005;243:141–147.

25. El Feghaly RE, Stauber JL, Tarr PI, et al. Intestinal inflammatory biomarkers and outcome in pediatric Clostridium difficile infections. J Pediatr, 2013;163:1697–1704.e2.

26. Klein EJ, Boster DR, Stapp JR, et al. Diarrhea etiology in a Children’s Hospital Emergency Department: a prospective cohort study. Clin Infect Dis, 2006;43:807–813.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Mikrobiologie

Článek vyšel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Číslo 2

2019 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se