Kampylobakterióza v Jihočeském kraji – opakovaný problém

English version

Autoři: L. Hamplová ¹; K. Kotrbová ²; M. Príkazská ³
Působiště autorů: Medical University College, Prague, Czech Republic ¹; Faculty of Health and Social Studies, University of South Bohemia in České Budějovice, Czech Republic ²; Centre for Epidemiology and Microbiology, National Institute of Public Health, Prague, Czech Republic ³
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 65, 2016, č. 3, s. 193-197
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl:
Kampylobakterióza patří mezi nejčastěji hlášené potravinami způsobené nemoci v České republice i v Jihočeském kraji. Údaje o kampylobakterióze jsou zaznamenávány od roku 1984. Cílem tohoto článku je analyzovat data nahlášená do kontrolního systému z let 2005–2014, popsat sezonní odchylky, věkově specifický výskyt a přenosovou cestu kampylobakteriózy v Jihočeském kraji.

Materiál a metody:
Prováděli jsme analýzu dat nahlášených do kontrolního systému EPIDAT z let 2005–2014, obzvlášť trendy a sezonnost výskytu, rozdělení podle věku a způsob přenosu kampylobakteriózy v Jihočeském kraji. Roční výskyt kampylobakteriózy v Jihočeském kraji kopíruje výskyt v České republice, jak nasvědčuje analýza sekundárních dat.

Výsledky:
Ve zkoumaném období se projevuje velmi mírně klesající trend. Bylo zjištěno výrazné sezonní kolísání s vrcholem koncem léta a minimem v zimě. Výjimkou z pravidelnosti výskytu bylo prudké šíření zaznamenané v roce 2010. Nejpostiženější jsou děti ve věku od 1 do 5 let a novorozenci (skupina věku 0). Výskyt ve všech ostatních věkových skupinách má klesající tendenci. Nejčastějším prostředkem šíření je kuřecí i jiné maso a výjimečně i jiné prostředky a cesty šíření.

Závěr:
Pouhá třetina případů je nahlášena s předpokládanou cestou přenosu. Nejběžnější zjištěnou cestou šíření je kuřecí i jiné maso včetně uzených masných výrobků. Ke snížení výskytu kampylobakteriózy by proto mohla přispět opatření zaměřená na spotřebitele i producenty drůbeže, masa a nepasterizovaných mléčných výrobků.

Klíčová slova:
kampylobakterióza –⁠ incidence –⁠ věkově specifickývýskyt –⁠ způsob přenosu –⁠ veřejné zdraví

Zdroje

1. European Food safety Authority. Campylobacter. [online]. [cit 2015-10-06]. Available at www:

2. EPIDAT. National Institute of Public Health, Prague. [online]. [cit 2015-11-03]. Available at www:

3. Prikazská M, Príkazský V, Beneš C. Trends in the incidence of salmonellosis and campylobacteriosis in the Czech Republic. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2004; 53(3):100–105, ISSN 1210-7913.

4. Polák P, Juránková J, Husa P. Kampylobakterióza. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství. 2014; 20(2):50-54. ISSN 1211-264X.

5. Nyati KK, Nyati R. Role of Campylobacter jejuni Infection in the Pathogenesis of Guillain-Barré Syndrome: An Update. BioMed Research International. 2013. [online]. [cit 2015-11-03]. Available at www:

6. Miller WG, Mandrell RE. Prevalence of Campylobacter in the food and water supply: incidence, outbreaks, isolation and detection. In Ketley JM, Konkel ME editors. Campylobacter. Molecular and cellularbiology. Horizon Bioscience, Wymondham UK. 2005; 101-163. ISBN 1-904933-05-X.

7. Dasti JI, Tareen AM, Lugert R, et al. Campylobacter jejuni: a brief overview on pathogenicity-associated factors and disease-mediating mechanisms. International Journal of Medical Microbiology. 2010; 300(4):205 -⁠ 211, ISSN 1438-4221.

8. Hermans D, Pasmans F, Messens W et al. Poultry as a host for the zoonotic pathogen Campylobacter jejuni. Vector Borne Zoonotic Diseases. 2012; 12(2): 89–98. ISSN 1530-3667.

9. Cody AJ, McCarthy ND, Bray JE et al. Wild bird-associated Campylobacter jejuni isolates are a consistent source of human disease, in Oxfordshire, United Kingdom. Environmental Microbiology Reports. 2015; 7(5):782-8. ISSN 1758-2229.

10. Scallan E, Hoekstra RM, Angulo FJ, et al. Foodborne illness acquired in the United States-major pathogens. Emerging Infectious Disease journal. 2011; 17(1):7–15.

11. Schielke A, Rosner BM, Stark K. Epidemiology of campylobacteriosis in Germany -⁠ insights from 10 years of surveillance. BMC Infectious Diseases. 2014. [online]. [cit 2015-11-12]. Available at www:

12. Sadkowska-Todys M, Kucharczyk B. Campylobacteriosis in Poland in 2012. Przeglad epidemiologiczny. 2014; 68(2):239-241. ISSN 0033-2100.

13. Ang CW, Teunis PF, Herbrink P, et al. Seroepidemiological studies indicate frequent and repeated exposure to campylobacter spp. during childhood. Epidemiology and Infection. 2011; 139(9):1361–1368. ISSN 0950-2688.

14. Ruthanne, M. New information about pediatric foodborne infections: the view from FoodNet. Current Opinion in Pediatrics. 2008; 20(1): 79–84, ISSN 1040-8703.

15. Kaakoush NO, Castaño-Rodríguez N, Mitchell HM et al. Global epidemiology of campylobacter infection. Clinical Microbiology Reviews. 2015; 28(3): 687–720, ISSN 0893-8512.

16. Czech statistical office. [online]. [cit 2015-11-06]. Available at www:

17. Miller G, Dunn GM, Reid TM, et al. Does age acquired immunity confer selective protection to common serotypes of Campylobacter jejuni? BMC Infectious Diseases, 2005. [online].[cit 2015-11-12]. Available at www:

18. Polák P, Vrba M, Bortlíček Z, Juránková J, Freibergerová M, Husa P, Kamelander J, Dastych M. Kampylobakteriózy na klinice infekčních chorob fakultní nemocnice Brno v letech 2011–2013: retrospektivní studie. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2015; 64(3):153–159. ISSN 1210-7913.

19. European Centre for Disease Prevention and Control. 2014.[online].[cit 2015-12-06]. Available at www:

20. Karpíšková R, Koláčková I, Vyletělová M et al. Milk vending machines study –⁠ detection of causative agents of food-borne infections in raw milk. Centre for Epidemiology and Microbiology, National Institute of Public Health, Prague. 2011; 20(6):212–214. ISSN 1804-8668.

21. Bardoň J, Koláčková I, Husičková V, et al. Výskyt a charakteristika termotolerantních kampylobakterů v potravinovém řetězci člověka. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2014; 63(3):232–237, ISSN 1210-7913.