Kampylobakterióza v Jihočeském kraji – opakovaný problém
Autoři:
L. Hamplová 1; K. Kotrbová 2; M. Príkazská 3
Působiště autorů:
Medical University College, Prague, Czech Republic
1; Faculty of Health and Social Studies, University of South Bohemia in České Budějovice, Czech Republic
2; Centre for Epidemiology and Microbiology, National Institute of Public Health, Prague, Czech Republic
3
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 65, 2016, č. 3, s. 193-197
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Cíl:
Kampylobakterióza patří mezi nejčastěji hlášené potravinami způsobené nemoci v České republice i v Jihočeském kraji. Údaje o kampylobakterióze jsou zaznamenávány od roku 1984. Cílem tohoto článku je analyzovat data nahlášená do kontrolního systému z let 2005–2014, popsat sezonní odchylky, věkově specifický výskyt a přenosovou cestu kampylobakteriózy v Jihočeském kraji.
Materiál a metody:
Prováděli jsme analýzu dat nahlášených do kontrolního systému EPIDAT z let 2005–2014, obzvlášť trendy a sezonnost výskytu, rozdělení podle věku a způsob přenosu kampylobakteriózy v Jihočeském kraji. Roční výskyt kampylobakteriózy v Jihočeském kraji kopíruje výskyt v České republice, jak nasvědčuje analýza sekundárních dat.
Výsledky:
Ve zkoumaném období se projevuje velmi mírně klesající trend. Bylo zjištěno výrazné sezonní kolísání s vrcholem koncem léta a minimem v zimě. Výjimkou z pravidelnosti výskytu bylo prudké šíření zaznamenané v roce 2010. Nejpostiženější jsou děti ve věku od 1 do 5 let a novorozenci (skupina věku 0). Výskyt ve všech ostatních věkových skupinách má klesající tendenci. Nejčastějším prostředkem šíření je kuřecí i jiné maso a výjimečně i jiné prostředky a cesty šíření.
Závěr:
Pouhá třetina případů je nahlášena s předpokládanou cestou přenosu. Nejběžnější zjištěnou cestou šíření je kuřecí i jiné maso včetně uzených masných výrobků. Ke snížení výskytu kampylobakteriózy by proto mohla přispět opatření zaměřená na spotřebitele i producenty drůbeže, masa a nepasterizovaných mléčných výrobků.
Klíčová slova:
kampylobakterióza – incidence – věkově specifickývýskyt – způsob přenosu – veřejné zdraví
Zdroje
1. European Food safety Authority. Campylobacter. [online]. [cit 2015-10-06]. Available at www: 2. EPIDAT. National Institute of Public Health, Prague. [online]. [cit 2015-11-03]. Available at www: 3. Prikazská M, Príkazský V, Beneš C. Trends in the incidence of salmonellosis and campylobacteriosis in the Czech Republic. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2004; 53(3):100–105, ISSN 1210-7913.
4. Polák P, Juránková J, Husa P. Kampylobakterióza. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství. 2014; 20(2):50-54. ISSN 1211-264X.
5. Nyati KK, Nyati R. Role of Campylobacter jejuni Infection in the Pathogenesis of Guillain-Barré Syndrome: An Update. BioMed Research International. 2013. [online]. [cit 2015-11-03]. Available at www: 6. Miller WG, Mandrell RE. Prevalence of Campylobacter in the food and water supply: incidence, outbreaks, isolation and detection. In Ketley JM, Konkel ME editors. Campylobacter. Molecular and cellularbiology. Horizon Bioscience, Wymondham UK. 2005; 101-163. ISBN 1-904933-05-X.
7. Dasti JI, Tareen AM, Lugert R, et al. Campylobacter jejuni: a brief overview on pathogenicity-associated factors and disease-mediating mechanisms. International Journal of Medical Microbiology. 2010; 300(4):205- 211, ISSN 1438-4221.
8. Hermans D, Pasmans F, Messens W et al. Poultry as a host for the zoonotic pathogen Campylobacter jejuni. Vector Borne Zoonotic Diseases. 2012; 12(2): 89–98. ISSN 1530-3667.
9. Cody AJ, McCarthy ND, Bray JE et al. Wild bird-associated Campylobacter jejuni isolates are a consistent source of human disease, in Oxfordshire, United Kingdom. Environmental Microbiology Reports. 2015; 7(5):782-8. ISSN 1758-2229.
10. Scallan E, Hoekstra RM, Angulo FJ, et al. Foodborne illness acquired in the United States-major pathogens. Emerging Infectious Disease journal. 2011; 17(1):7–15.
11. Schielke A, Rosner BM, Stark K. Epidemiology of campylobacteriosis in Germany - insights from 10 years of surveillance. BMC Infectious Diseases. 2014. [online]. [cit 2015-11-12]. Available at www: 12. Sadkowska-Todys M, Kucharczyk B. Campylobacteriosis in Poland in 2012. Przeglad epidemiologiczny. 2014; 68(2):239-241. ISSN 0033-2100.
13. Ang CW, Teunis PF, Herbrink P, et al. Seroepidemiological studies indicate frequent and repeated exposure to campylobacter spp. during childhood. Epidemiology and Infection. 2011; 139(9):1361–1368. ISSN 0950-2688.
14. Ruthanne, M. New information about pediatric foodborne infections: the view from FoodNet. Current Opinion in Pediatrics. 2008; 20(1): 79–84, ISSN 1040-8703.
15. Kaakoush NO, Castaño-Rodríguez N, Mitchell HM et al. Global epidemiology of campylobacter infection. Clinical Microbiology Reviews. 2015; 28(3): 687–720, ISSN 0893-8512.
16. Czech statistical office. [online]. [cit 2015-11-06]. Available at www: 17. Miller G, Dunn GM, Reid TM, et al. Does age acquired immunity confer selective protection to common serotypes of Campylobacter jejuni? BMC Infectious Diseases, 2005. [online].[cit 2015-11-12]. Available at www: 18. Polák P, Vrba M, Bortlíček Z, Juránková J, Freibergerová M, Husa P, Kamelander J, Dastych M. Kampylobakteriózy na klinice infekčních chorob fakultní nemocnice Brno v letech 2011–2013: retrospektivní studie. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2015; 64(3):153–159. ISSN 1210-7913.
19. European Centre for Disease Prevention and Control. 2014.[online].[cit 2015-12-06]. Available at www: 20. Karpíšková R, Koláčková I, Vyletělová M et al. Milk vending machines study – detection of causative agents of food-borne infections in raw milk. Centre for Epidemiology and Microbiology, National Institute of Public Health, Prague. 2011; 20(6):212–214. ISSN 1804-8668.
21. Bardoň J, Koláčková I, Husičková V, et al. Výskyt a charakteristika termotolerantních kampylobakterů v potravinovém řetězci člověka. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2014; 63(3):232–237, ISSN 1210-7913.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2016 Číslo 3
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Stenotrophomonas maltophilia jako původce ventilátorové pneumonie u pacientky s toxickou epidermální nekrolýzou a klostridiovou kolitidou: čas na off-label podání tigecyklinu?
- Avidita vybraných autoprotilátek – přínos jejich stanovení pro klinické účely
-
Výskyt klíštěte obecného Ixodes ricinus a významných patogenů jím přenášených ve vybraných oblastech se zvýšeným počtem onemocnění klíšťovou encefalitidou v různých nadmořských výškách v České republice
Část II. Klíště obecné Ixodes ricinus a genospecie komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato - Epidemie HIV/AIDS v subsaharských regionech na počátku druhé dekády 21. století: regionální specifika na pozadí analýzy dat UNAIDS