Výskyt klíštěte obecného Ixodes ricinus a významných patogenů jím přenášených ve vybraných oblastech se zvýšeným počtem onemocnění klíšťovou encefalitidou v různých nadmořských výškách v České republice
Část I. Klíště obecné Ixodes ricinus a virus klíšťové encefalitidy

English version

Autoři: M. Daniel ¹; V. Danielová ¹; B. Kříž ^1,2; D. Růžek ^3,4; A. Fialová ¹; M. Malý ¹; J. Materna ⁵; M. Pejčoch ¹; J. Erhart ³
Působiště autorů: National Institute of Public Health, Prague ¹; Institute of Parasitology, Biology Centre of the Czech Academy of Science, České Budějovice ³; Veterinary Research Institute, Brno ⁴; Krkonoše National Park Authority, Vrchlabí ⁵; rd Faculty of Medicine, Charles University, Prague ²³
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 65, 2016, č. 2, s. 118-128
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl práce:
Cílem tříletého sledování (2011–2013) výskytu klíštěte obecného Ixodes ricinus bylo ověřit v oblastech se zvýšenou incidencí klíšťové encefalitidy (zjištěnou v předchozí dekádě 2001–2010) jednak stavy místních populací tohoto přenašeče, jednak jeho infikovanost virem klíšťové encefalitidy. Takto komplexně zaměřený a dlouhodobý výzkum založený na předchozích epidemiologických zjištěních nebyl dosud v Evropě realizován.

Materiál a metodika:
Ve vybraných lokalitách krajů Ústeckého, Olomouckého, Jihočeského a kraje Vysočina byly stanoveny fixní plochy (každá 600 m²) v optimálních místních habitatech I. ricinus, na nichž byl prováděn každoroční kontrolní sběr v jaroletní a podzimní sezoně aktivity klíšťat. Celkem bylo shromážděno a laboratorně vyšetřeno 18.721 klíšťat I. ricinus (z toho 1448 samic, 1425 samců a 15.848 nymf).

Výsledky a závěry:
Výsledky ukazují, že pozorované regionální rozdíly v infikovanosti I. ricinus jsou založeny na stavu místní populace těchto klíšťat ovlivněné charakterem celé lokální biocenózy. Dynamika jejích sezonních změn, podmíněná především klimatickými faktory, určuje meziroční rozdíly infikovanosti I. ricinus, a tak i změny epidemiologické situace nákaz klíšťaty přenášených. Číselný poměr aktivních dospělců a nymf klíšťat vykazuje v různých oblastech značnou variabilitu a mohl by být v budoucnu použit jako jeden z indikátorů charakterizujících místní populace I. ricinus, úroveň zoonotické cirkulace viru klíšťové encefalitidy, a tak i zdravotní riziko dané oblasti. Dále bylo zjištěno, že populace klíšťat dotčená lokálně jednorázově působícími extrémními meteorologickými jevy, se rychle meziročně obnovuje.

Ačkoliv je stále pozorováno pronikání I. ricinus a jimi přenášených patogenů do vyšších nadmořských poloh, vysoké riziko lidských nákaz virem klíšťové encefalitidy je ve sledovaných regionech dosud do úrovně 600 m n. m.

KLÍČOVÁ SLOVA:
klíště obecné Ixodes ricinus – virus klíšťové encefalitidy – regionální výskyt – nadmořská výška – sezonnost

Zdroje

1. Cowling DW, Gardner IA, Johnson WO. Comparison of methods for estimation of individual-level prevalence based on pooled samples. Prev Vet Med, 1999; 39(3):211–225.

2. Černý V, Rosický B, Ašmera J, et al. Výsledky sledování fenologie klíštěte obecného Ixodes ricinus (L.) v českých zemích v letech 1960–1962. (Results of investigations of phenology of the common tick Ixodes ricinus (L.) in the Czech lands in the years 1960–1962. Čs Parasitol, 1965;12:125–131. (In Czech).

3. Daniel M, Danielová V, Kříž B, et al. Shift of the tick Ixodes ricinus and tick-borne encephalitis to higher altitudes in Central Europe. Eur J Clin Microbiol Infect Dis, 2003;22: 327–328.

4. Daniel M, Dusbábek F. Micrometeorological and microhabitat factors affecting maintenance and dissemination of tick-borne diseases in the environment. In: Sonenshine DE, Mater TN (Eds.) Ecological dynamics of tick-borne zoonoses. Oxford Univ. Press, New York – Oxford, 1994, pp. 91–138. ISBN 0-19-507313-4.

5. Daniel M, Kříž B. Tick-borne encephalitis in the Czech Republic. I. Predictive maps of Ixodes ricinus tick high-occurrence habitats and a tick-borne encephalitis risk assessment in the Czech regions. II. Maps of tick-borne encephalitis incidence in the Czech Republic in 1971–2000. Project Climate Change and Adaptation Strategies for Human Health in Europe (cCASHh), EVK2-2000-00670. Státní zdravotní ústav, Praha, 2002, 17 pp., 60 maps.

6. Danielová V, Holubová J, Daniel M. Tick-borne encephalitis virus prevalence in Ixodes ricinus ticks collected in high risk habitats of the South-Bohemian region of the Czech Republic. Exp Appl Acarol, 2002; 26:145–151.

7. Danielová V, Daniel M, Kříž B. Tick-borne encephalitis in Europe. In: Ebert RA (Ed.) Progress in Encephalitis Research. Nova Science Publisher, Inc. New York, 2006, pp. 59–103. ISBN 1-59454-345-3.

8. Danielová V, Kliegrová S, Daniel M, et al. Influence of climate warming on tick-borne encephalitis expansion to higher altitudes over the last decade (1997–2006) in the Highland Region (Czech Republic). Cent Eur J Public Health, 2008;16(1):4–14.

9. Hönig V, Svec P, Halas P, et al. Ticks and tick-borne pathogens in South Bohemia (Czech Republic) – spatial variability in Ixodes ricinus abundance, Borrelia burgdorferi and tick-borne encephalitis virus prevalence. Ticks Tick-borne Dis, 2015; 6(5):559–567.

10. Kaufman WR. Factors that determine sperm precedence in ticks, spiders and insects: a komparative study. In: Bowman AS, Nuttall PA. (Eds). Ticks biology, disease and control. 164-185. Cambridge University Press, Cambridge, 2008, pp. 164–185. ISBN 978-0-521-86761-0.

11. Kriz B, Daniel M, Benes C, et al. The role of game (wild boar and roe deer) in the spread of tick-borne encephalitis in the Czech Republic. Vector-borne and Zoonotic Diseases, 2014, 14:801–807.

12. Kříž B, Beneš Č, Daniel M. Incidence onemocnění klíšťovou encefalitidou v České republice v letech 2001–2011 v jednotlivých krajích a obcích s rozšířenou působností. (Incidence of tick-borne encephalitis in the Czech Republic in 2001–2011 in different administrative regions and municipalities with extended power.) Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2013;62(1): 9–18. (in Czech).

13. Kříž B, Kott I, Daniel M, et al. Vliv klimatických změn na výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou v letech 1982–2011 v České republice. (Impact of climate changes on the incidence of tick-borne encephalitis in the Czech Republic in 1982–2011.) Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2015;64(1):24–32. (in Czech).

14. Rosický B. Poznámky k ekologii klíštěte Ixodes ricinus L. se zvláštním zřetelem k přírodním ohniskům nákaz (Notizen zur Őkologie der Zecke Ixodes ricinus in Mitteleuropa, im Bezug zu den natűrlichen Herden der Seuche). Acta Soc Zool Bohemoslov, 1954;18:41–70. (in Czech).

15. Rosický B, Balát F. Klíště Ixodes ricinus L. jako cizopasník ptáků v přírodním ohnisku (Die Zecke Ixodes ricinus L. als parasit der Vögel). Čs Parasitol, 1954;1:45–76. (in Czech).

16. Rosický B, Černý V. Drobní středoevropští ssavci jako hostitelé klíštěte Ixodes ricinus L. (Die mitteleuropäische Kleinsäuger als Wirte der Zecke Ixodes ricinus L.) Folia zool entomol. 1954;3:37–46. (in Czech).

17. Růžek D, Bilski B, Günther G. Tick-borne encephalitis. In: Singh SK, Růžek D. (Eds). Neuroviral infections RNA viruses and retroviruses. Taylor and Francis CRC Press, Boca Raton, Florida, 2013, pp. 211–237. ISBN 13:978-1-4665-6723-8.

18. Růžek D, Šťastná H, Kopecký J, et al. Rapid subtyping of tick-borne encephalitis virus isolates using multiplex RT-PCR. Journal of virological methods, 2007;144:133–137.

19. Sergeant ESG. Epitools Epidemiological Calculators. AusVet Animal Health Services and Australian Biosecurity Cooperative Research Centre for Emerging Infectious Disease, 2014. Dostupné na www: http://epitools.ausvet.com.au. Accessed on November 17, 2015.

20. Wilson ML. Population ecology of ticks vectors: interaction, measurement, and analysis. In: Sonenshine DE, Mather TN. (Eds.) Ecological dynamics of tick-borne zoonoses. Oxford Univ. Press, New York – Oxford, 1994, pp. 20–44. ISBN 0-19-507313-4.