#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Epidemiologické faktory ovlivňující vznik rekurentní a těžké infekce Clostridium difficile


Autoři: L. Vojtilová 1;  M. Freibergerová 1;  J. Juránková 2;  Z. Bortlíček 3;  P. Husa 1
Působiště autorů: Clinic of Infectious Diseases, Faculty of Medicine, Masaryk University, The University Hospital Brno, Brno, Czech Republic 1;  Department of Clinical Microbiology, The University Hospital Brno, Brno, Czech Republic 2;  Institute of Biostatistics and Analyses Masaryk University, Brno, Czech Republic 3
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 63, 2014, č. 1, s. 27-35
Kategorie: Souhrnná sdělení, původní práce, kazuistiky

Souhrn

Cíl práce:
Infekce vyvolaná Clostridium difficile (CDI) je nyní nejčastější příčinou nozokomiálních infekčních průjmů u dospělých ve vyspělých zemích. Cílem práce bylo popsat rizikové faktory vzniku rekurentního a těžkého průběhu CDI v souboru pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.

Materiál a metody:
Retrospektivní sledování epidemiologických, klinických a laboratorních dat 281 pacientů s prokázanou diagnózou CDI hospitalizovaných v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010.

Výsledky:
Věk pacienta nad 65 let je rizikem pro těžký průběh CDI (OR 2,95; p < 0,001) a prodlužuje délku hospitalizace při léčbě první epizody CDI v průměru o 3,2 dne. Pacient se dvěma a více komorbiditami (p < 0,05) nebo s anamnézou předchozí hospitalizace (p ≤ 0,001) je rizikový jak pro rekurenci onemocnění, tak pro jeho těžký průběh. Užívání blokátorů protonové pumpy může zvyšovat počet rekurencí (OR 1,94; p < 0,05). Pokud se příznaky CDI objeví do sedmi dnů od užívání vyvolávajících antibiotik, je větší riziko rekurence onemocnění (OR 2,32; p < 0,05). Pokud se však příznaky objeví po delší době, než je týden, lze očekávat lehký nebo středně těžký průběh onemocnění (OR 0,31; p < 0,05).

Závěr:
V úvodu péče o nemocného s CDI je vhodné zaměřit se na rizikové faktory z anamnézy pacienta, jeho klinický a laboratorní status, k určení míry rizika vedoucího k těžkému nebo rekurentnímu průběhu onemocnění. Časné zavedení intenzivního monitorování životních funkcií a agresivní léčby, může vést ke snížení počtu komplikací, ke snížení mortality a rekurence CDI.

Klíčová slova:
infekce Clostridium difficile –⁠ rizikové faktory rekurence CDI –⁠ rizikové faktory těžkého průběhu CDI


Zdroje

1. Archbald-Pannone L, Sevilleja JE, Buerrant R. Diarrhea, Clostridium difficile, and Intestinal Inflammation in Residents of a Long-Term Care Facility. J Am Med Dir Assoc, 2010;11 : 263–267.

2. Markis AT, Gelone S. Clostridium difficile in the long-term care setting. J Am Med Dir Assoc, 2007;8 : 290–299.

3. Bielaková K, Weber P, Matějovská-Kubešová H, et al. The disease caused by Clostridium difficile in geriatric patients. Čas Lék Čes, 2011;150 : 334–338.

4. Beneš J, Husa P, Nyč O. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile. Klin Mikrobiol Inf Lek, 2012;18(5):160–167.

5. Státní zdravotní ústav, databáze Epidat. Dostupné na www: www.szu.cz.

6. Polívková S, Sýkorová B, Džupová O, Reisingerová M, Beneš J. Výskyt a charakter infekcí vyvolaných Clostridium difficile u pacientů s průjmovým onemocněním v pražské fakultní nemocnici. Klin Mikrobiol Inf Lek, 2010;16(6):206–210.

7. Arora V, Kachroo S, Ghantoji SS, DupontHL, Garey KW. High Horn's index score predicts poor outcomes in patients with Clostridium difficile infection. J hosp Infect, 2011;79(1):23–26.

8. Pépin J, Valiquette L, Gagnon S, Routier S, Brazeau I. Outcomes of Clostridium difficile-associated disease treated with metronidazole or vancomycin before and after the emergence of NAP1/027. Am J Gastroenterol, 2007;102 : 2781–2788.

9. Potter VA, Aravinthan A. Identifying patients at risk of severe Clostridium difficile-associated disease. British Journal of Hospital Medicine, 2012;73(5):265–270.

10. Lungulescu OA, Cao W, Gatskevich E, Tlhabano L, Stratidis JG. CSI: a severity index for Clostridium difficile infection at the time of admission. J Hosp Infect, 2011;79(2):151–154.

11. Cohen SH, Gerding DN, Johnson S et al. Clinical Practice Guidelines for Clostridium difficile Infection in Adults: 2010 Update by the Society for Healthcare Epidemiology of America (SHEA) and the Infectious Diseases Society of America (IDSA). Infect Control Hosp Epidemiol, 2010;31(5):431–455.

12. Ryan C, Murphy C, Twomey C et al. Asymptomatic carriage of Clostridium difficile in an Irish continuing care institution for eldery: prevalence and characteristics. Ir J Med Sci, 2010;179(2):245–250.

13. Owens RC. Clostridium difficile –⁠ associated disease. Changing epidemiology and implications for management. Drugs, 2007;67(4):487–503.

14. Beneš J, Sýkorová B. Kolitida vyvolaná Clostridium difficile. Zpráva z kongresu ICAAC 2006. Klin Mikrobiol Inf Lek, 2006;12(6):247–251.

15. Hubert B, Loo VG, Bourgault AM, et al. A portrait of the geographic dissemination of the Clostridium difficile North American pulsed-field type 1 strain and the epidemiology of C. difficile-associated disease in Québec. CID, 2007;44 : 238–244.

16. Cadena J, Thompson GR, Patterson JE, et al. Clinical predictors and risk factors for relapsing Clostridium difficile infection. Am J Med Sci, 2010;339(4):350–355.

17. Cloud J, Kelly CP. Update on Clostridium difficile associated disease. Current Opinion in Gastroenterology, 2007;23(1):4–7.

18. Howell MD, Novack V, Grgurich P, et al. Iatrogenic gastric acid suppression and the risk of nosocomial Clostridium difficile infection. Arch Intern Med, 2010;170(9):784–790.

19. DuPont HL, Garey K, Caeiro JP, Jiang ZD. New advances in Clostridium difficile infection: changing epidemiology, diagnosis, treatment and control. Curr Opin Infect Dis, 2008;21 : 500–507.

20. Dubberke ER, Reske KA, Yan Y, et al. Clostridium difficile –⁠ associated disease in a setting of endemicity: Identification of novel risk factors. CID, 2007;45 : 1543–1549.

21. Moshkowitz M, Ben-Paruch E, Kline Z, et al. Risk factors for severity and relapse of pseudomembranous colitis in an eldery population. Colorectal Dis, 2007;9(2):173–177.

22. Bishara J, Peled N, Pitlik S, Samra Z. Mortality of patients with antibiotic-associated diarrhoea: the impact of Clostridium difficile. J Hosp Infect, 2008;68(4):308–314.

23. Kim JW, Lee KL, Jeong JB, et al. Proton pump inhibitors as a risk factor for recurrence of Clostridium-difficile-associated diarrhea. World J Gastroenterol, 2010;16(28):3573–3577.

24. Das R, Feuerstadt P, Brandt LJ. Glucocorticoids Are Associated With Increased Risk of Short-Term Mortality in Hospitalized Patients with Clostridium difficile-Associated Disease. Am J Gastroenterol, 2010;105 : 2040–2049.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Mikrobiologie

Článek vyšel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Číslo 1

2014 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#