Pařízková J.: Nutrition, Physical Activity, and Health in Early Life. 2. vyd.


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2011; 66 (4): 274.
Kategorie: Recenze

Nakladatelství CRC Press, Taylor & Francis Group, rok vydání: 2010. 404 stran.

V uplynulém roce vyšlo ve Spojených státech amerických 2. vydání knihy prof. MUDr. Jany Pařízkové, DrSc., „Nutrition, Physical Activity, and Health in Early Life“. Tato kniha o 404 stranách vydaná CRC Press, Taylor & Francis Group vyšla 14 let po jejím prvním vydání a je zejména rozšířená o roli genetických faktorů ve vývoji jedince, dále o prevenci, komplikace a léčbu obezity.

Celá kniha obsahuje 13 kapitol zabývajících se vlivem výživy a pohybové aktivity na začátku života na aktuální i pozdější vývoj jedince. Autorka si klade za cíl definovat zdravého jedince, nejen z pohledu zdraví jako takového, ale i z pohledu antropometrických parametrů, složení těla, funkčních a motorických dovedností a schopností.

V každé kapitole je čtenář seznámen nejen s vlastními původními pracemi, ale i se zcela aktuálními dostupnými poznatky a výsledky studií z celého světa. Autorka zde prezentuje výsledky svých studií prováděných jak na experimentálním modelu laboratorních zvířat, tak zejména výsledky sledování předškolních dětí. V 9 průřezových a ve 3 longitudinálních studiích ze 70. a 80. let minulého století zkoumala např. antropometrické a kardiorespirační parametry, dovednosti týkající se hrubé a jemné motoriky, orientaci v prostoru, držení těla a biochemické ukazatele u dětí ve věku 3–7 let. Bylo sledováno až 142 jednotlivých parametrů. S některými výsledky je možné se seznámit prostřednictvím přehledných tabulek.

jp_35865_f_1
jp_35865_f_1

Rozsah samotné literatury je pozoruhodný, neboť přesahuje 1100 odkazů. V dodatku knihy jsou podrobně uvedeny některé stěžejní testy k hodnocení úrovně vývoje kardiorespiračního systému a testy k hodnocení dovedností a tělesné zdatnosti, jež byly vytvořeny samotnou autorkou a jejími spolupracovníky.

Ráda bych uvedla alespoň několik zajímavostí, které mě při čtení knihy zaujaly. Autorka se podrobně zabývá aktuálním tématem tzv. fetálního naprogramování a jeho vlivu nejen na období kojenecké, ale i později v průběhu života. Tato problematika byla řešena na experimentálním modelu s použitím laboratorních zvířat, které umožňovaly sledování pozdních důsledků v dospělém věku. U lidských jedinců byly získány poznatky sledováním vlivu výživy i dalších ukazatelů životního stylu (např. pohybové aktivity) včetně charakteru změn antropometrických parametrů ženy v době těhotenství na vybrané charakteristiky novorozenců. Tyto ukazatele mohou mít vliv na zdraví budoucího potomka. Ukázalo se, že vliv matky je silnější na mužské potomky než na ženské, jak je např. doloženo na lipidovém profilu nebo distribuci podkožního tuku u novorozených, resp. předškolních chlapců. Uvažuje se o tom, že dívky jsou zřejmě více chráněny od negativních vlivů výživy těhotných matek.

Podrobně je zde rozebrána souvislost mezi porodními mírami a tělesnou hmotností a tělesným složením v pozdější době vývoje jedince. Hovoří se zde o naprogramování tělesného složení a jeho souvislosti s časným růstem a charakterem stravy. Rychlost růstu v časném věku též zřejmě může mít vliv na délku života jedince.

Jedna kapitola je věnována otázce vlivu stravy a prostředí na somatický vývoj jedince a jeho tělesné zdatnosti. Některé studie prokázaly souvislost mezi jídelními zvyklostmi rodičů a tukovou tkání potomka. Vliv prostředí nejen na somatický vývoj předškolních dětí je demonstrován na studii z 80. let 20. století, ve které se srovnávaly různé parametry mezi jedinci z Prahy s výsledky jedinců z ostatních měst Čech a Moravy. Výzkum obdobného charakteru byl realizován pouze zcela nedávno.

Autorka se v jedné kapitole zmiňuje o doporučeních týkajících se příjmu základních živin, mikronutrientů,  vitaminů a stopových prvků. Sama si klade otázku, zda dnešní doporučení energetického příjmu nejsou nadměrná vzhledem ke skutečným potřebám rostoucího organismu včetně omezeného energetického výdeje a zda jejich dodržování skutečně přispívá k vývoji zdravého jedince. Je zde uveden příklad lidí z Abcházie, kteří byli známi svou dlouhověkostí a jejichž jídelníček byl střídmý a pohybová aktivita značná. Etnicky srovnatelná městská populace s odlišným životním stylem dlouhověkosti nedosahovala.

Rozsáhlá kapitola pojednává o problematice spojené s obezitou. Autorka zde uvádí řadu preventivních a léčebných postupů, které jsou možné a potřebné implementovat již v časném dětství. Důležitost shledává v identifikaci rizikových jedinců ve vztahu k ev. rozvoji obezity, mezi které řadí jedince s vysokou porodní hmotností, vysokou tělesnou hmotností v roce života a předčasným adiposity rebound. V monografii je uvedena řada možných kroků k rané prevenci obezity.

V posledních desetiletích došlo ke zhoršení motorických dovedností při současném nárůstu tukové tkáně již v předškolním věku, což bylo u nás potvrzeno i recentními studiemi. Ve světové literatuře nejsou zatím u předškolních dětí k dispozici potřebné údaje, což bylo zřejmě důvodem k vyžádání druhého vydání monografie.

Pozornost je věnována také vývoji kojence včetně jeho motoriky a jeho ovlivnění pohybovou stimulací. Autorka se často odvolává na prof. Jaroslava Kocha, který byl zastáncem podpory a stimulace pohybové aktivity od nejútlejšího věku. Výsledky autorčiny studie prokázaly, že i spontánní pohybová aktivita u předškolních dětí může ovlivňovat nejen antropometrické a motorické ukazatele a některé laboratorní parametry (např. HDL cholesterol), ale i kardiorespirační výkonnost. Zejména pravidelné cvičení zlepšuje dovednosti a má pozitivní vliv na svalovou soustavu.

Jedna z kapitol se zabývá navržením metodik antropometrických metod a určením tělesného složení vhodných pro sledování dětí v předškolním věku.

Poslední kapitola je věnována pohledu do budoucnosti. Autorka se zamýšlí nad definicí zdravého jedince, která prodělala v posledním období z hlediska pozitivního zdraví a prevence nemocí určité změny. V minulosti zdravý jedinec byl ten, který dosahoval vyšších hodnot ve všech – především antropometrických parametrech. V současnosti je možné říci, že adekvátní tělesná hmotnost s malým podílem tukové tkáně a vysokou funkční kapacitou by měla být cílem a měla vést ke zdraví, tělesné zdatnosti a prodloužení délky života.

Závěrem bych chtěla podotknout, že kniha obsahuje i zajímavé údaje o antropologických a etnografických poznatcích o způsobech života indiánských kmenů a tudíž je velmi čtivá. Příkladem může být např. pojednání o zásadně odlišných praktikách Siuxů nebo dalších indiánských kmenů týkajících se chování a výživy těhotných matek, zacházení s kojenci včetně způsobu kojení, stimulace nebo omezování pohybu a celkové výchovy na samém začátku života, které jsou považovány za příčinu výrazné odlišnosti vývoje dospělých jedinců (silní, agresivní Siuxové vs. slabší, bojácní, nepodnikaví Yurokové). Celá kniha je též doplněna řadou citátů významných historických osobností, mj. J. A. Komenského.

Anglicky psaná kniha prof. MUDr. Jany Pařízkové může pediatrům, odborníkům zabývajícím se tělesným rozvojem, výživou, pohybovou aktivitou a psychomotorickým vývojem lidského jedince, nejen rozšířit vědomosti, ale též je inspirovat k námětům pro další výzkum v této oblasti.

MUDr. Irena Aldhoon Hainerová, Ph.D.
Klinika dětí a
 dorostu FNKV a 3. LF UK
Šrobárova 50
100 34 Praha 10
e-mail: ihainer@hotmail.co


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 4

2011 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se