#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Tajemná role oligodendroglie v rozvoji neurodegenerací


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 53, 2017, No. 4, p. 150
Kategorie: Interview

MUDr. Zdeněk Rohan, Ph.D. graduoval v roce 2011 na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od promoce pracuje na Oddělení patologie a molekulární medicíny Thomayerovy Nemocnice v Praze, jejíž součást je i Národní referenční laboratoř pro lidská prionová onemocnění. Od roku 2014 se také věnuje výuce studentů na 1. LF UK. Opakovaně stážoval u prof. Gabora G. Kovacse v Klinickém institutu pro neurologii ve Vídni. V roce 2016 obhájil dizertační práci na 3. LF UK a složil atestaci v našem oboru. Kromě patologie plic, urogenitální patologie a patologie GIT se dlouhou dobu věnuje neurodegenerativním onemocněním a za publikaci na tomto poli získal od výboru naší společnosti v roce 2016 Hlavovu cenu.

V minulém ročníku soutěže o Hlavovu cenu za nejlepší původní práci z oboru patologie jste zvítězil s publikací v Journal of Neuropathology & Experimental Neurology. Čeho se práce týkala?

Práce popsala morfologii oligodendrocytů u vybraných neurodegenerativních onemocnění, pro která je oligodendrogliální patologie více či méně typická. Podařilo se nám, pomocí alternativního přístupu, zreprodukovat rozdělení neurodegenerací na ty, u kterých je postižení oligodendrocytů dominující a definující a na ty, u kterých je „pouze“ doprovodné. Jako třešničku na dortu jsme jako první popsali konzistentní přítomnost alfa-synukleinových oligodendrogliálních inkluzí v pallidothalamickém traktu u nemocí s Lewyho tělísky.

Jaká je tedy (pro mnohé nečekaná) role oligodendroglie v rozvoji neurodegenerací?

To je dobrá otázka, na kterou neumím jednoduše odpovědět… Oligodendrocyty jsou součástí glioneuronální sítě a je složité ukázat prstem na jednoho viníka, protože v tom problému jede celá trojka neuron-astrocyt-oligodendrocyt. Oligodendrocyty nejsou jen bužírka okolo axonů, kromě elektrofyziologické role jsou důležité pro lokální axonální metabolismus –⁠ například selhání clearance laktátu oligodendrocyty je důležitým faktorem při poškození axonů u amyotrofické laterální sklerózy. Další příklad je, že “oprava” cholinergního metabolismu oligodendrocytů může v experimentálním modelu mnohotné systémové atrofie zlepšit jejich myelinizační schopnosti. A kromě toho existuje v CNS zatím celkem tajemná populace oligodendrocytů, tzv. perineuronální oligodendrocyty, které se mohou okolo neuronů shlukovat i ve větším počtu a nejspíše je metabolicky podporují. Podobných prací v literatuře přibývá a je otázka času, jestli z toho oligodendrocyty vyjdou alespoň u některých neurodegenerací kladně, nebo je potká podobný osud jako mikroglii, na kterou se začíná, zejména v souvislosti s Alzheimerovou nemocí, házet pořádná špína.

Jaké je vaše další odborné a výzkumné zaměření? Co se už podařilo a co plánujete do budoucna?

Můj bioptický zájem je dán příležitostmi našeho pracoviště –⁠ v mém případě je to hlavně nádorová a nenádorová pulmopatologie, uropatologie, patologie GIT a pankreatobiliárního systému a molekulární patologie. V současné době nám v nemocnici nějak podezřele chirurgicky ožívá ORL oddělení, takže očekávám, že mi do seznamu přibyde i patologie hlavy a krku…

Mým hlavním výzkumným tématem je patologie a patogeneze neurodegenerativních onemocnění a jejich biomarkery v mozkomíšním moku. Je to poměrně komplexní téma, takže mě to nutí být neustále alespoň povrchně lucidní v genetice, molekulární biologii a dalších spřízněných oborech.

V minulých letech se nám podařilo několik publikací, a to jak už „domácích“ nebo ve spolupráci s Institutem Klinické Neurologie ve Vídni nebo v rámci evropského konsorcia EU-EOD (European Early-Onset Dementia), které se zabývá genotypizací časných forem neurodegenerativních onemocnění.

V současnosti finišujeme klinickopatologickou analýzu postižení pyramidového systému u progresivní supranukleární obrny, další na řadě je rozpracovaný projekt zabývající se oligodendrocyty u Alzheimerovy nemoci, takže to by nás mělo na nějakou chvíli zaměstnat.

Jak se vlastně žije patologům v Krči?

Co vás těší, co vás trápí?

Jsme personálně i prostorově malé oddělení, takže máme ke všem a ke všemu blízko se všemi výhodami a nevýhodami z toho plynoucími. Kdo chce, má prostor se vědecky realizovat, vyjet na kongres, seminář nebo stáž v zahraničí.

A v rutinním provozu se nám žije nejspíš úplně stejně jako většině ve státním systému –⁠ našimi nejoblíbenějšími činnostmi jsou akreditace a reakreditace, milujeme přibývající papírování, jsme finančně nezodpovědní, nešetříme, plýtváme spotřebním materiálem, chemikáliemi a analyzačními kity, na kterých provádíme nákladná vyšetření, která nám nikdo nechce zaplatit, ale která po nás všichni čím dál víc chtějí, a k údivu všech ve vedení a v pojišťovnách si vykazujeme čím dál víc bodů, a proto bychom se nejspíš měli k jejich radosti a spokojenosti asi v co největším rozsahu nechat outsourcovat telepatologickými službami poskytovanými z Indie (…sarkamus, btw).

Co děláte, když neděláte?

Většinou se snažím si mozek přepnout z morfologicky medicínského módu do jiného –⁠ buď jinou inteligenčně náročnou činností (digitální zpracování obrazu, četba z jiných vědních oborů) nebo ho naopak zresetovat něčím naprosto tupým a uspokojujícím pouze primitivní pudy (počítačové hry). Kromě toho praktikuju i fyzicky náročnější a venkovní aktivity –⁠ kettlebell a když to jde, tak turistiku a focení.


Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 4

2017 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#