Autoři: Ondřej Fabián 1; Jan Soukup 1; Jaroslav Kratochvíl 2; Roman Kodet 1 Působiště autorů: Ústav patologie a molekulární medicíny, 2. LF UK a FN Motol, Praha 1; Oddělení urgentního příjmu dospělých, FN Motol, Praha 2 Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 50, 2014, No. 1, p. 33 Kategorie: Jaká je vaše diagnóza?
91letá polymorbidní, dlouhodobě ležící pacientka byla přijata v odpoledních hodinách na Oddělení urgentního příjmu pro poruchu vědomí. Od předchozího večera si stěžovala na bolesti břicha a udávala jednu průjmovitou stolici v nočních hodinách. Ultrazvukové vyšetření bylo nevýtěžné pro přílišnou plynatost trávicího traktu a nativní RTG snímek břicha ukázal výraznou pneumatizaci tenkého i tlustého střeva s četnými hladinkami. Přivolaný chirurg konstatoval nemožnost v současné fázi odlišit paralytický ileus od náhlé příhody břišní a popsal hmatnou tuhou elastickou ovoidní rezistenci v pravém hypochondriu. V diferenciální diagnostice přicházel v úvahu na prvním místě hydrops žlučníku nebo tumor jater. Pacientka se toho času nacházela již v preterminálním stadiu, neschopná podstoupit chirurgický zákrok ani z vitální indikace. Byl tudíž doporučen konzervativní postup, záhy dochází k zástavě dechu i oběhu a žena umírá. KPR nebyla indikována.
Při pitvě byl patrný kulovitý útvar o rozměrech 70 x 55 x 50 mm, vycházející z dolního okraje levého laloku jaterního v blízkosti ligamentum teres hepatis, který z ventrální strany naléhal a komprimoval tlusté střevo v oblasti flexura coli dextra. Kličky střeva byly proximálně od překážky dilatovány. Vlastní útvar měl stěnu tvořenou tuhým, ložiskově kalcifikovaným vazivem a po naříznutí obsahoval několik drobnějších, dceřiných cyst o rozměrech 20 x 20 x 15 mm s jemnou, až rosolovitou stěnou, vyplněných čirou nažloutlou tekutinou. Na vnitřní straně cyst byla místy patrná drobná jemně granulární ztluštění.
Obr. 1.
Obr. 2.
Obr. 3.
Obr. 4.
Odpověď na straně 38.
1. Rosai J. Rosai and Ackerman‘ s Surgical Patology (9th edn). Elsevier, 2004 : 969-970.
2. Zhang W, Jun L, McManus D. Concepts in Immunology and Diagnosis of Hydatid Disease. Clin microbiol rev 2003; 16(1): 18-36.
3. Romig T. The present situation of alveolar and cystic echinococcosis in Europe. Parasitology international 2006; 55 : 187-191.
4. Gruttadauria S. Worldwide epidemiology of of liver hydatidosis including the Mediterranean sea. World J Gastroenterol 2012; 18(13): 1425-1437.
5. Bednář B. Patologie I. (2nd edn). Praha: Avicenum, 1982 : 571-573.
6. Eckert J, Deplazes P. Biological, epidemiological and clinical aspects of echinococcosis, a zoonosis of increasing concern. Clin Microbiol Rev 2004; 17 : 107-135.
7. Llanos G, Baltogiannis G, Lazaros A, Vlachos K. Hydatid disease simulating acute abdomen: a case report and brief review of the literature. Case reports in Gastrointest Med 2012; art. ID 387102.
8. De U. Primary abdominal hydatid cyst presenting in emergency as appendicular mass: a case report. World J Surg 2009; 4(3): 13-14.
9. Singh RK. A case of disseminated abdominal hydatidosis. J Assoc Physicians India 2008; 56 : 55.
10. Kouskos EP, Chatziantoniou J, Chrissafis I, Anitsakis C, Zamtrakis S. Uncommon locations of hydatid cysts. Singapore Med J 2007; 48(4): 119-121.
11. Caglayan K, Celik A, Koc A et al. Unusual locations of hydatid disease: management of case series. Surgical Infections 2010; 811(4): 349-353.
12. Nelson JL, Lovecchio F. Echinococcosis presenting as acute abdominal pain. Am J Emerg Med 2010; 28(6): 748.
13. Ahmad SS, Hassan MJ, Anees A, Rahman K, Zaheer S, Qaseem SMD. Hydatid disease of the intestine manifesting as acute abdomen: a case report. Am J Gastroenterol 2010; 105(4): 961-962.
14. Ozalp N, Akgul O, Dizen H et al. Peritoneal hydatidosis with ileus. Bratisl Lek Listy 2009; 110(3): 197-199.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
